Protiproud: Malé děti jako objekt sexuálních experimentů

Odkazy na mediální zprávy s pedofilní tématikou (s uvedením zdroje v závorce), klíčové citace, komentáře a diskuse na dané téma, otevřené dopisy redaktorům, komunikace s širokou veřejností.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3073
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1820 x
Oceněn: 6469 x

Protiproud: Malé děti jako objekt sexuálních experimentů

Příspěvekod Plyšáček » 22.9.2017 9:37:11

UPOZORNĚNÍ: Zdroj je vysoce kontroverzní a někdy záměrně mate svými konspiračními teoriemi. Některá fakta mohou být zkreslena.

Malé děti jako objekt sexuálních experimentů elit Nového světového řádu. Odporné „mazlící koutky“ ve školkách. Jsme bezmocní? Láskou proti deviaci (protiproud.cz)



29. 4. 2014 REDAKCE PROTIPROUD informuje o zásadním textu, který na faktech odhaluje nechutné praktiky „pokrokové sexuální výchovy“, která má vzít dětem lásku a nahradit ji deviantním sexem.

Kartuziánské nakladatelství vydalo v překladu knihu Gabriele Kuby Globální sexuální revoluce. Kniha se v Německu stala široce diskutovanou a také široce odsuzovanou. Její téma je totiž v rozporu s nynějšími politickými proudy genderové korektnosti. Autorka se věnuje obsáhle homosexualitě, rovnoprávnosti, ničení dětí sexuální výchovou ve školách a školkách, pornografii, pedofilii a mnoha dalším tématům.

Gabriele Kuby hledí na problematiku skrze křesťanskou morálku, která všechno to ústavami a zákony a vyhláškami uzákoněné smilstvo odsuzuje. Ukazuje na fakt, že se změny o sexuální morálce dějí globálně, že to nejsou jen deviantní výkřiky jednotlivých národních parlamentů, ale celosvětový směr vývoje nařízený „elitami“ a hlídaný mezinárodními neziskovými organizacemi. Kniha neměla vzniknout, ale když už vznikla, když už jsme se do tak hloupé etapy historie lidstva dostali, je potřeba si ji důkladně pročíst a pochopit, vidět, a pak teprve moci něco změnit.

Sodoma a Gomora – aneb pár příkladů z praxe
Autorka si v knize vzala na paškál Malý lexikon pro děvčata a chlapce, který je zaměřen na sexuální edukaci mládeže. Vypsala to, co si děti „uvědomělých rodičů“ čtou, co se učí ve školách. Dovolím si kousek ocitovat:


Malý lexikon pro děvčata a chlapce píše:„První pohlavní styk nemusí být provázen bolestí ani krvácením. Pro některé je to poprvé super, jiní na to chtějí radši rychle zapomenout. Velice krásné a příjemné mohou být doteky na žaludu. Polibek na krk…, na vnitřní stranu stehen. Erotogenní zóny má každý člověk jiné a ty je můžeš objevovat a zkoumat. Klitoris leží vpředu mezi malými stydkými pysky. Doteky na klitorisu mohou působit velmi příjemné pocity. Kondomy… si můžeš koupit v různých barvách, velikostech… a s různými příchutěmi. Být lesbou je pro některé lidi nezvyklé, ale je to úplně normální. Orgasmus je vnímán jako exploze v celém těle. Takové krásné pocity si můžete navodit i sami, když se budete hladit např. na klitorisu, penisu, prsou nebo varlatech. Pomocí pettingu se můžete přivést k orgasmu i navzájem a užít si i bez pohlavního styku…“


Obzvláště nechutné jsou „mazlící koutky“ v mateřských školách, aby měly děti „soukromí pro objevování vlastní sexuality“. Mazlící koutky nejsou naštěstí ještě ve všech německých školkách, jen v těch „pokrokových“. Mají tři pravidla:
  • každé dítě si samo určuje, s kým si bude na doktora hrát
  • větší děti a dospělí u toho nemají co dělat
  • do tělních otvorů se nesmí strkat žádné předměty
Učitelka se ujišťuje, zda děti pravidlům rozumí. Odpověď je vskutku roztomilá: „Jo, my už víme, že se do pipinky ani do zadečku nic nestrká, abychom se neporanili.“

Důsledky mazlících koutků:
  • Serpil chce, aby ji její kamarád Ben políbil na vulvu. Když to odmítne udělat, bouchá ho pěstí do břicha.
  • Tříletá Laura pravidelně před spaním masturbuje.
  • Nina a Tim leží na sobě a dělají pohyby napodobující pohlavní styk.
  • Poslední a absurdně ohavný příklad mazlících koutků: Ve školce si několik chlapců hraje tak, že si navzájem cumlají penisy.

Některé z uvedených příkladů jsou za hranicí absurdity a z části i těžko uvěřitelné. Normální člověk by řekl, že učitelka v mateřské škole, ať už jakkoliv infikovaná příručkami sexuální výchovy, přeci nemůže dopustit takové orgie nevinných malých dětí, bez toho, aby se doma nepokusila minimálně dvakrát za večer o sebevraždu.

Stejný je případ „uvědomělého rodiče“, který s čistým svědomím koupí své dvanáctileté dceři Malý lexikon, kde si ten nevinný kvíteček může přečíst detailní návod na onanii, petting, orální, anální, homosexuální styk a mnoho dalších.

Pornografie a děti
Dětem vyššího věku je doporučováno vyhledat pro ukojení vlastních pudů videa s pornografií. Sledování pornografie je dle sexuálních příruček zcela v pořádku. Jediné, co přeci chceme ve světě dělat, je ukájení vlastních pudů. Sexuální příručky nemluví o tom, že sledování pornografie odlidšťuje onen hluboce lidský úkon, který se má dít jako výsledek hluboké lásky a odevzdanosti jeden druhému.

Nikoliv. Ukájíme pudy, nehledáme lásku, dí pokrokové příručky. Chlapci mají vnímat ženy výhradně jako sexuální objekty. Čím více sledují pornografii, tím hůře jsou ukojitelní, tj. vyžadují silnější podněty, tj. tam, kde jim dříve stačilo k ukojení zahlédnout jen odhalené ňadro, jim teď nestačí ani fetišistický grupensex s multikulturní účastí a dvěma nezletilými.

Sexuální příručky a výchova sex přesouvají do podsekce zábavy. V příručkách, jak říká autorka knihy, se nepíše o lásce. Nepíše se v nich o rodině. Řeší se v nich typy sexuálního styku, polohy při styku, ochrana před nechtěným otěhotněním a nemocemi, vyučuje se o interrupci jakožto o právu a hlavně, vštěpuje se dětem, že homo-, bi-, trans- a další sexuální deviace jsou v pořádku. Nevymykají se prý normálu a děti si je mají vyzkoušet, dokud nenaleznou tu „svou“.

Simulační hry, při kterých se má dítě identifikovat s homosexualitou
„Představ si, že tvá lesbická sestřenice/tvůj homosexuální bratranec přijede o víkendu do Berlína. Chceš jí/mu připravit napínavý víkend, a proto přemýšlíš, co by tak mohli homosexuálové dělat v Berlíně od pátku do neděle. Sestav pro ně zajímavý program.“

Nabídka alternativ – Weekend-Fuck, Fist factory nebo Fetish-Festival. Zvláštní je, že kdyby měl přijet heterosexuální bratranec nebo sestřenice, nikoho ani nenapadne ho/ji vzít do vykřičeného domu. Šlo by se na večeři, na koncert nebo třeba do kina. Homosexuála musíme ale zřejmě nejprve rychle ukojit, nebo nejspíš někoho v podchodu přepadne, znásilní, rozřeže a sežere.

„Sedíš u pultu v homosexuálním baru a máš zrovna dnes chuť dostat do postele nějakého hezkého chlapa. Dovnitř vejde neznámý muž, který ti připadá docela hezký. Jak využiješ tuto situaci?“

Ve vší skromnosti – je toto ještě školní instituce? Není to spíše indoktrinační centrum? A lze s čistým svědomím předat škole svého potomka, když jsme si vědomi toho, že vedle Pythagorovy věty se učí i touze po análním sexu se stejným pohlavím?

Neziskové organizace a odpor
„Odmravňování“ lidstva si pod svá křídla vzaly neziskové organizace, které zajišťují hysterický řev, ozve-li se někdo proti nepřirozené cestě politiky, která klade klacky do cesty rodině a umetá cesty homosexuálům. Děti z normálních rodin jsou nuceny k ponižujícím hrám ve školách, je jim vštěpováno, že homosexualita je přirozená, že je vhodné, aby dítě homosexuální styk zkusilo, aby tak zjistilo, zda není jiného než heterosexuálního zaměření. Veškerý odpor rodičů je marný. Soudy shazují zamítavě žaloby ze stolů, rodiče jsou za neposílání dětí na hodiny sexuální výchovy trestáni pokutami, vězením či dokonce odebráním dítěte a posláním do ústavní péče.

Kdokoliv se veřejně ozve proti homosexualismu, je urážen, odstrkován, ignorován nebo trestán. Nemá přílišné šance na další pracovní uplatnění. Naopak, je-li někdo dostatečně agilní v prosazování práv sexuálních menšin, je zván ke korytu, odměňován, je mu budována pracovní kariéra. Zákony, které se mají věnovat rodině, se mění pro 2 – 3 % homosexuálních spoluobčanů, zatímco většina se odstrkuje na okraj společnosti.

Závěrem
Podle autorky jde o součást nastolení Nového světového řádu (NWO). O snahu „elit“ předejít přelidnění planety, ovšem beze změn ekonomického směru (válka by přeházela příliš mnoho pohodlných finančních cest, které vedou do těch správných kapes, tedy do kapes „elit“).

Kniha je doslova napěchována informacemi a úvahami, které jsou platné a ve všech směrech logické. Kdybychom měli poreferovat o všem důležitém, o čem tato zásadní kniha hovoří, museli bychom ji vlastně citovat celou. Její přečtení opravdu může otevírat oči čtenářů. Základní dílo o dekadenci naší současné civilizace, před nímž neutečete, protože ho musíte žít.

Gabriele Kuby neodsuzuje individuální homosexualitu, ale politický tlak a politické změny týkající se homosexuality, tedy homosexualismus. Přesto, že se věnuje tak závažnému tématu, přesto, že vyznívá pesimisticky, končí krásnou větou: „…ale křesťané vědí, že dějiny skončí dobře.“
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3073
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1820 x
Oceněn: 6469 x

Rozhovor s Gabrielou Kuby

Příspěvekod Plyšáček » 15.10.2017 15:57:58

Rozhovor s Gabrielou Kuby (zmíněna v článku)
Můžete si nastavit slovenské titulky...

phpBB [video]

Zpět na “REAKCE NA MÉDIA”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti