Chat pro oprávněné uživatele je obvykle v provozu od 18:00 do 22:00

Nový Prostor: Sexuální výchova

Odkazy na mediální zprávy s pedofilní tématikou (s uvedením zdroje v závorce), klíčové citace, komentáře a diskuse na dané téma, otevřené dopisy redaktorům, komunikace s širokou veřejností.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3595
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1964 x
Oceněn: 7554 x
Kontaktovat uživatele:

Nový Prostor: Sexuální výchova

Příspěvekod Plyšáček » 16.6.2016 8:52:21

Sexuální výchova a její kritici (Nový Prostor, číslo 386)



Na nevinná dítka školou povinná se valí promiskuita, sebeukájení a další nemravnosti. Tedy alespoň podle odpůrců sexuální výchovy, kteří požadují stažení tohoto předmětu ze škol. Mají pravdu oni, anebo jejich oponenti, kteří je obviňují z tmářství? V čem je vlastně spor?

Různost
Školní sexuální výchova bere v potaz i odlišné sexuální orientace. Zejména homosexualitu nevnímá jako deviaci, ale jako vrozenou a rovnocennou orientaci. Pro lidi s touto orientací bývá období dospívání často náročné, mohou se potýkat s předsudky okolí, nepochopením i vlastní nejistotou. Škola má proto představovat prostor, který poskytne věcné informace i korekci předsudků. Výbor na obranu rodičovských práv má jiný pohled: „My, rodiče, se řídíme zdravým selským rozumem a staletím osvědčenou praxí, že sexualita patří do manželství, které je svazkem mezi mužem a ženou, a jen v tomto trvalém a láskyplném vztahu mohou vyrůstat fyzicky i psychicky vyrovnané děti. Sexuální život lidí, kteří se odchylují od této normy, není třeba propagovat, natož v základní škole.“

Rodiče, učitelé, žáci
Odpůrci sexuální výchovy zdůrazňují práva rodičů rozhodnout se sami o výchově svého dítěte. „Je normální, že máte ostych o těchto věcech mluvit se svými dětmi. Přesto to dělejte! Nejhorší je vzdát se svých rodičovských práv a rozhodování a nechat děti na pospas anonymním lidem bez zábran. Těm nedělá potíže s dětmi o těchto věcech mluvit – nezáleží jim totiž na nich. Budete to však vy, kdo by musel řešit pohlavní nemoci, těhotenství a psychická zranění, které by si vaše děti mohly nést do života. Chraňte své děti před negativním vlivem lidí bez morálky!“ vyzývá Výbor na obranu rodičovských práv na svých stránkách v odpovědi na otázku „Jak zabránit sexuální výchově na škole Vašich dětí?“ Jako by učitelé a autoři metodických příruček byli nutně anonymní lidé bez zábran a morálky, zatímco všichni rodiče se stejnou jistotou hluboce morální a opatrující.
Stoupenci sexuální výchovy naopak zdůrazňují, že rodina by neměla mít naprostou nadvládu nad dětmi, které mají právo se dozvídat ve škole různé informace. I děti rodičů, kteří si myslí, že nejsou z opice, se učí Darwinovu teorii, proč by se tedy potomci stydlivých či prudérních rodičů neměli učit sexuální výchovu? Odpůrci sexuální výchovy také kritizují otevřenost výchovy k hormonální antikoncepci bez zdůraznění jejích škodlivých vlivů a obviňují některé sexuology, že jdou na ruku farmaceutickým firmám. V tom by asi měli stoupenci sexuální výchovy dát svým oponentům za pravdu. Firmám skutečně jde z definice o zisk a škola by měla být protiváhou mimo jiné farmaceutickým lobby.
V mediální debatě prakticky nedostává prostor hlas těch, o kterých se rozhoduje, hlas mládeže školou povinné. Chce sexuální výchovu, anebo jí vadí? Na Facebooku vzniklo proti vytlačení sexuální výchovy ze škol několik skupin, mají ale relativně málo členů. Je tedy těm, kterých se diskuze nejvíc týká, spor lhostejný? Anebo se jich prostě nikdo nezeptal?

Informace
Obhájci sexuální výchovy zdůrazňují význam přesných informací o sexualitě. Ty mohou podle sexuologů přispět ke snížení počtu nechtěných těhotenství, omezit nákazu virem HIV a vést k zodpovědnějšímu sexuálnímu chování včetně pozdějšího začátku sexuálního života.
Podle svých odpůrců může mít předčasný přenos informací negativní následky. Povede podle nich k sexuální nevázanosti a masturbaci, která podle brožury Důvody, proč neučit sexuální výchovu „představuje významnou deviaci v normálním civilizovaném pohlavním vývoji“ a „oslabuje charakter a předem vylučuje vývoj zralé a vyspělé osobnosti“. Následkem sexuální výchovy prý může být i nymfomanie, jež měla prý v minulosti za následek dokonce „četné případy gangsterství, prostituce a kriminality“.

Čistota
Stoupenci sexuální výchovy vnímají jako realitu situaci, kdy většina současných příslušníků západních společností vystřídá během svého života více partnerů. Včasné podání vhodných informací v rámci sexuální výchovy pak má připravit děti na vlastní zodpovědnost a rozhodování. Odpůrci sexuální výchovy odmítají, aby se informace o sexualitě předávaly bez spojení s výchovou k jasným etickým postojům, tedy k sexuální zdrženlivosti a manželské věrnosti. Podle jejich brožury se první pohlavní styk do ženy otiskne, „zanechá v ní trvalý dojem, který už nikdy nebude k dispozici jinému muži.“ Žena je prý od přírody nadána jistou kvalitou, kterou odevzdá muži, a to pouze jedenkrát. Toto prvotní odevzdání ji poznačí na celý život, a pokud její první sexuální partner není jejím manželem, její budoucí manželský sex bude narušen pochybnostmi a pocity viny. Je tedy zřejmé, že muž nechce, „aby si jeho snoubenka přinášela do manželství vzpomínky na pohlavní styk s jiným mužem.“ Brožura se ovšem nezabývá tím, co by chtěla žena, aby si do manželství přinášel či nepřinášel její snoubenec.

Intimita
Probírání intimních otázek společně se spolužáky a ve třídě s učitelem může být pro žáky a studenty stresující, vést k rozpakům nebo i traumatům. Odpůrci sexuální výchovy proto zdůrazňují, že zejména stydlivé děti může výuka založená na otevřené diskusi ztrapňovat v kolektivu.
Obhájci sexuální výchovy tuto kritiku zčásti uznávají a zdůrazňují, že klíčový je citlivý a individuální přístup. Jak říká pedagog Pavel Petrnoušek, spoluautor té části materiálů k sexuální výchově, které jsou někdy kritizovány za přílišné vtahování žáků do mluvení o intimních tématech: „Kurzy probíhají v atmosféře vzájemné důvěry, respektu, pohody, otevřenosti a mají svá jasná a společně schválená pravidla. Jedním z nich je, že nikdo nemusí odpovídat nebo se zapojovat do aktivit, které mu připadají příliš intimní, tzn. každý má právo říct ne. Toto pravidlo žáci dokážou použít, aniž by se jim kdokoli posmíval nebo je nutil odpovídat.“
Uživatelský avatar
Asce
Administrátor
Příspěvky: 816
Registrován: 16.12.2015 18:13:48
Pohlaví: muž
Povolání: IT služby
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 4
... až do věku: 13
Děkoval: 2869 x
Oceněn: 2877 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Nový Prostor: Sexuální výchova

Příspěvekod Asce » 16.6.2016 11:30:17

Nový Prostor, číslo 386, v titulku píše:Na nevinná dítka školou povinná se valí promiskuita, sebeukájení a další nemravnosti. Tedy alespoň podle odpůrců sexuální výchovy, kteří požadují stažení tohoto předmětu ze škol. Mají pravdu oni, anebo jejich oponenti, kteří je obviňují z tmářství? V čem je vlastně spor?

Jakožto rodič, který skutečně vychovával a vychoval tři děti, dávám tak z 80% za pravdu odpůrcům sexuální výchovy ve školách a ze 20% jejím příznivcům. Samozřejmě mám na mysli sexuální výchovu tak, jak je nyní koncipována. Podle mého názoru správná výchova v této citlivé oblasti musí zdůrazňovat správné principy, ideály a argumentovat v jejich prospěch. Současně musí reflektovat, že mnoho lidí není dokonalých, připouštět, že existují i styly života mající k ideálu daleko, ale musí zdůrazňovat jejich negativa, poučovat o nich ve stylu "když už se tak má stát, či se dokonce stalo, pak pro minimalizaci rizik zachovejte alespoň tato pravidla". Špatný životní styl musí být zkrátka vnímán jako nesprávný a ne, že celá výuka je vlastně jeho propagací.

Jako vzorovou ukázku tragického přístupu tvůrců oné i mnou kritizované koncepce, bych uvedl jeden z jejích "argumentů". Nejprve, co například říká "moje" strana: "Probírání intimních otázek společně se spolužáky a ve třídě s učitelem může být pro žáky a studenty stresující, vést k rozpakům nebo i traumatům. Odpůrci sexuální výchovy proto zdůrazňují, že zejména stydlivé děti může výuka založená na otevřené diskusi ztrapňovat v kolektivu." A nyní protiargument zastánců současného směru sexuální výchovy:
Pedagog Pavel Petrnoušek, spoluautor té části materiálů k sexuální výchově, které jsou kritizovány za přílišné vtahování žáků do mluvení o intimních tématech, píše:
Kurzy probíhají v atmosféře vzájemné důvěry, respektu, pohody, otevřenosti a mají svá jasná a společně schválená pravidla. Jedním z nich je, že nikdo nemusí odpovídat nebo se zapojovat do aktivit, které mu připadají příliš intimní, tzn. každý má právo říct ne. Toto pravidlo žáci dokážou použít, aniž by se jim kdokoli posmíval nebo je nutil odpovídat.“

Pane kolego, vám bych doporučil jít na univerzitu, kde jste získal diplom, a tam ho pokorně vrátit. Ano, to co říkáte, zní hezky, ale jen zní. Pokud mohu soudit z různých diskuzí, tak:

  • Z térénu se dostávají na světlo informace, že ona dobrovolnost není zdaleka v praxi naplňována. Tyto signály záměrně zamlčujete.
  • Tam, kde zdánlivě možnost odmítnutí je, pak si uvědomte, že je to odmítnutí učiteli, tedy autoritě. Myslíte, že toto každý bez traumatu unese?
  • Tam, kde zdánlivě možnost odmítnutí je, pak si uvědomte, že je to odmítnutí před třídním kolektivem. Myslíte, že toto kolektiv nechá bez odezvy a nevyvine nějaký protitlak? (Naléhání, přemlouvání,...)
  • Myslíte, že když odejdete z hodiny, že tím skončil svět? Neskončil - to pravé trauma pro žáka, který se odvážil odmítnout, teprve začíná. "A proč nám to nechceš říci? Ty něco tajíš? No, to musí být tedy něco, když o tom nechceš mluvit! Ta vaše rodina musí být pořádně ujetá, když se takhle upejpáš! ... "

Pokud už stát chce sexuální výchovu do škol zavádět, protože si myslí, že jistá část žactva, zejména (nikoliv výhradně) ze sociálně slabých rodin, doma nalezne spíše sexuální zneužívaní, než vysvětlení potřebných znalostí do života, pak nechť to udělá pořádně a ne zase diletantsky jako nyní (a jako ostatně vždy). Sexuální výchovu musí učit jen a jen externisté. Učitel zásadně nemá vědět, kolikrát a jak jeho žačka masturbovala a jestli zrovna dnes ráno před výukou. Učitel má mít výsostné postavení, být světlonošem, který předává světlo vzdělání - nemá se zabývat dozory na chodbě, natož pak zjišťovat, kolikrát o přestávce již dítko šlo na WC a... a pochopitelně se ho sexualita jeho svěřenců naprosto netýká.
Sexuální výchova by měla probíhat tak, že témata a jim odpovídající odborníci by se střídali. Určitou část by zabírala obecná přednáška. Všechny děti by v ní odevzdávaly lístečky s otázkami, někdo klidně i jen s větou: "Nemám dotaz," (vše možno lépe zařídit pomocí výpočetní techniky) a onen odborník by neadresně odpovídal. Současně by na sebe předal kontakt, takže každé dítě by k němu mělo mimo školu svobodný přístup, a ZDE, MIMO ŠKOLU, by se řešily vysloveně individuální potřeby jednotlivých žáků. Samozřejmě i v tomto případě by bylo u stydlivých děcek možno využít formu vzdálené komunikace dle volby dítěte (zda jen chat či i hlasová komunikace).
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3595
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1964 x
Oceněn: 7554 x
Kontaktovat uživatele:

Nový Prostor: Sexuální výchova

Příspěvekod Plyšáček » 18.6.2016 8:20:24

Zavři oči a mysli na Česko (Nový Prostor, číslo 386)



Odzvoní sexuální výchově? Bude se místo ní učit na školách národní hrdost?
S novou vládou přišly dramatické změny v přístupu k základním školám. Ministr školství se rozhodl, že zavede do žákovských lavic disciplínu a vymýtí všechen neřád. Na pomoc si vzal vedle „upřímného národovce“ Ladislava Bátory největší počet poradců, jaký kdy polistopadový ministr školství měl. Mnozí z nich jsou napojeni na církve. Do těch vkládá naději na znovuvzkříšení starých dobrých mravů a překonání postmoderního multikulturního chaosu i současný prezident. Řád má být posílen výchovou k národnímu sebevědomí. Zlořád se ze škol odstraní tím, že se potlačí sexuální výchova a další předměty, ve kterých se zbytečně relativizuje.

Sepnout ruce, neroztahovat nohy!
Vše začalo loni v létě změnami ve výuce sexuální výchovy. Ministr školství Dobeš tehdy stáhl materiál, který nechalo předchozí vedení ministerstva vypracovat jako podklad pro vyučující. Učinil tak pod vlivem Výboru na obranu rodičovských práv, křesťanských konzervativců mluvících jménem starostlivých rodičů. Jejich cílem je odstranit ze školy všechna témata, na kterých nepanuje celospolečenská shoda. Začít se rozhodli právě u sexuality.
O sexualitě jsou prý děti učeny technicky, nezmiňují se důležité hodnoty a morálka. A co více, o sexualitě mluví s dětmi lidé morálně pochybní – učitelky, které měly více než jednoho sexuálního partnera, rozvedení učitelé anebo osoby, které zplodily děti mimo svazek manželský. To jsou dle výboru všechno znaky morální nedůvěryhodnosti.
Jak by tedy měla sexuální výchova vypadat? Odpověď nalezneme v brožurce Proč neučit sexuální výchovu, kterou do škol rozeslalo Hnutí pro život. Z ní vyplývá, že sex patří výhradně do manželství, kde má sloužit především k plození dětí. Nejste heterosexuální? Jste nemocní, měli byste se léčit. Nejste sezdaní? Žijete v hříchu. Provozujete jiný než věrný partnerský heterosex, tedy např.… masturbujete? Ale fuj! Vězte, že ve vašem pohlavním vývoji došlo k významné deviaci, máte slabou vůli a měli byste si najít smysluplnější činnost.

Proti škodlivým informacím
Heslem konzervativců je spořádaná rodina – taková, která se vyvarovala výše zmíněných neřestí. Taková rodina je výhradním vlastníkem dětí, které se do ní narodily, a má svrchované právo dělat s nimi, co uzná za vhodné. Rodina má být jediným místem, kde se děti dozvědí, že je (ne)přinesl čáp. Pokud se spořádaní rodiče rozhodnou, že svému dítku nevyjeví informace o tom, jak se bránit sexuálnímu zneužívání či pohlavním nemocem, nemá být žádná další instituce, která by to učinila. Ať se děti samy popasují s mýty, které jim předají kamarádi, nebo s čímkoli, co najdou na internetu.
V zmiňované brožurce Proč neučit sexuální výchovu se dočteme i to, že sexuální výchova ve studujících navíc vzbouzí „nežádoucí přehnanou toleranci“, která „ničí přirozené mentální obranné mechanismy, které vedou k udržování odstupu od pervertů z obavy před vlastním znečištěním.“ Výsledkem je, že jsou studenti bezbranní. Konzervativci požadují, aby se ve školách učily povinně a jednotně jen předměty a témata, kde panuje všeobecná společenská shoda názorů.
Škola má tedy prezentovat jednotu a jednoznačný názor (na sexualitu, ale i všechno ostatní), různost může přijít až po vyučování jako koníček pro volný čas. Děti se nemají učit, jak respektovat názor druhých, jak s ním polemizovat, jak kriticky myslet. Rodiče mají mít absolutní právo udržet dítě v názorové totalitě – pokud se na něčem tatínek a paní učitelka neshodnou, není to podnět k diskusi, ale důvod pro uvalení embarga na informace. Jak řekla Jana Jochová-Trlicová z výboru konzervativních rodičů v televizním pořadu Hyde Park: Pokud lidé žijí správným způsobem života, pokud mají věrný trvalý partnerský vztah, tak nepotřebují znát všechny informace. Kdo žije spořádaně, může žít v nevědomosti.

Konzervativci a nacionalisté
Konzervativci připisují sexualitě vznik a šíření nejrůznějších problémů ve společnosti. Zhýralý sex může za rozvrat rodiny, kriminalitu a celkový chaos. Při snaze o odstranění sexuální výchovy nejde o nic méně než o „zastavení úpadku západní civilizace postavené na rodinách, které se skládají z jednotlivců žijících podle svědomí (a ne barbarů žijících jen podle instinktů).“ V tom se katoličtí odpůrci sexuální výchovy shodnou s nacionalisty, jejichž politický program stojí na představě ohrožení „našeho národa a civilizace“. Zastánci sexuální výchovy jsou vykreslováni jako vnitřní nepřítel, který odklonem od hodnot a tradic „naší křesťanské společnosti“ přispěje k jejímu pádu. Výrazného uznání se horlitelům proti sexuální výchově dostalo od nacionalistické Akce D.O.S.T., která si jako cíl své činnosti vytkla podporu tradičních hodnot české kultury a státnosti. Jejich ohrožení prý nepřichází jen z „necivilizovaného“ či „nábožensky odlišného“ Východu, ale také z „autoritářského“ Západu, tedy od nadnárodních politických struktur, které omezují národní suverenitu. Podle odpůrců sexuální výchovy EU omezuje práva rodičů a působí erozi tradičních hodnot, když deklaruje právo dětí na informace v oblasti sexuality, a prosazuje tak „militantní sekularismus“.
Místo sexuální výchovy na školách by měla přijít výchova k národnímu sebevědomí. Konzervativci nám předkládají kauzální linku „sex způsobuje sociální problémy“. Zužují tak problémy společnosti na sexualitu a odvádějí pozornost od skutečných příčin sociálních rozporů a nerovností. Jako lék se nám snaží vnutit sexuální zdrženlivost a národovecký zápal. Pokud tedy už sex provozujeme (výhradně s manželským partnerem za reprodukčním účelem), máme zavřít oči a myslet na Česko.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3595
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1964 x
Oceněn: 7554 x
Kontaktovat uživatele:

Nový Prostor: Sex na internetu

Příspěvekod Plyšáček » 19.6.2016 18:30:00

Kdy se stát virtuálním mužem? (Nový Prostor, číslo 386)



UTF G! „Use the fucking Google!“ zní univerzální odpověď aplikovatelná na jakýkoli dotaz. I na ten sexuální. První příznaky syfilis? Antikoncepce? Lesbický sex? Vše popsáno, obrázky opatřeno, ba i video se najde. A děti, stejně jako dospělí, klikají.

„Ta holka sedí v jednom kuse jen u počítače. Co ji na tom může tak bavit?“ Věta, kterou v různých variacích občas vyřkne každý rodič. Někteří ji opakují do omrzení. O co se tu tedy jedná? Většinou žádné drama. Pro děti a dospívající je virtuální svět přirozeným místem, kde tráví spoustu času, rostou a učí se nové věci. A kde se chovají a jednají podle svých vývojových potřeb. Včetně těch v oblasti sexuality.

V temných slujích internetu
Standardní reakcí rodiče, který si představí dítě brouzdající po internetu, navigované svým probouzejícím se libidem, je děs a panika. Není jistě pochyb, že v houštinách virtuálního světa číhají mnohá nebezpečí – vyděrači, manipulanti schopní dotlačit dítě k virtuálnímu sexu i dospělí vydávající se za děti, co hledají kamarády. Nebezpečné může být pro dítě i setkání s videem či obrázky sexuálně explicitních situací, pro které ještě není dostatečně zralé. Rizika, která hrozí nedospělým uživatelům internetu, jsou zřejmá a nepopiratelná a snaha o jejich omezení přirozená. Představa o izolaci dospívajících od oblíbených www stránek nebo dokonalé cenzuře všeho, co se na nich objeví, je ale realizovatelná snad jen v kulisách Orwellova 1984. Koneckonců i filtry stávajících vyhledávačů, jež mají dítka uchránit před kontaktem s nevhodným obsahem, často šmahem blokují i přístup na stránky, které naopak nabízejí relevantní informace. Všechna rizika i milionkrát omílaná hesla o nutnosti zvyšovat IT gramotnost a učit uživatele zodpovědnosti teď ponechme stranou. Není možné, že by ten pekelný internet měl v oblasti sexuální výchovy i nějakou pozitivní stránku?

Co je na tom, sakra, tak láká?
Tabulkám statistiků neunikne nic, a proto víme, že děti a dospívající trumfnou starší generaci jak v úrovni IT znalostí, tak v době věnované pohybu ve virtuálním světě. Internet se pro ně stává prostředím přirozeným, a ač se to může zdát podivné, v mnoha případech bezpečnějším než realita. Výzkumy potvrzují, že při pátrání po informacích z oblasti sexu děti a dospívající upřednostňují vyhledávání na internetu před dalšími možnostmi. Ukazuje se, že tento výběr posiluje pocit anonymity a bezpečnosti, nabízí dostupnost informací právě v moment, kdy jsou potřeba, a snižuje stud a strach z odsudku, než kdyby se ptaly rodičů, učitelů či vrstevníků. Děti se také domnívají, že jejich rodiče či další dospělí nemají všechny potřebné znalosti, a proto je nepovažují za důvěryhodný zdroj. Pro utvoření představy se ale není nutné schovávat jen za záda omladiny. Kdo z dospělých čtenářů tohoto článku se nikdy neutekl ke googlu jako spáse před potenciální supertrapnou interakcí, v momentech obav, strachu, zvědavosti nebo nevědomosti, navíc ještě provázené červenáním?

Na internetu nikdo neví, že jsi pes
„Tak dneska jsem si chatovala jako sedmnáctiletej kluk!“ Věta z deníčku schizofrenika? Nikoli! Jen radikální ilustrace funkce, kterou má v psychosexuálním vývoji virtuální svět. Neoddělitelnou součástí růstu, vyzrávání, učení a vlastně jakékoli změny je totiž zkoušení. Takové testování se může týkat vlastní sexuální a genderové identity, sexuálních preferencí a orientace, stejně jako „prostého“ navazování vztahů a separace od rodiny. Pro řadu osob se kyberprostor stává místem, kde necítí úzkost a strach či obavy z odmítnutí, které je v reálném životě paralyzují. Zkoušení je zároveň nácvikem a získaná dobrá zkušenost pak může posilovat sebevědomí a přenést takto ochutnané chování do reality. Hodit se může i možnost porovnat v anonymním online prostředí zážitky, pocity a touhy s ostatními. I vlastní selhání a debakly často ztrácejí v konfrontaci s podobnými či ještě horšími prožitky druhých svou původní ostrost a virtuální svět tak může dobře sloužit k jejich normalizování.
Parafrází klasika – sex a internet k sobě patří a patřit budou. Může se nám to nelíbit, můžeme s tím polemizovat, ale to je asi tak jediné, co se s tím dá dělat. A je jen na nás, jestli přiznáme internetu významnou roli v oblasti sexuální výchovy, nebo olepíme počítače výraznými nápisy „vyhledávání sexuálních témat způsobuje chlupaté dlaně“. V druhém případě si lze jen zamumlat: „Dobeš nás provázej!“
Uživatelský avatar
Max
VIP člen
Příspěvky: 203
Registrován: 2.1.2016 17:09:35
Pohlaví: muž
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 3
... až do věku: 12
Děkoval: 2698 x
Oceněn: 558 x
Kontaktovat uživatele:

Re: Nový Prostor: Sex na internetu

Příspěvekod Max » 19.6.2016 18:51:41

Zaujímavý článok. No, ale oni tiež zabudli na to, že boli deťmi. A sexualita ich tiež zaujímala. Vyhľadávali erotické časopisy, ako bolo Tabu napr. V tej dobe tiež boli nástrahy pre deti, že ich tie staršie skúsenejšie mohli bez problémov zneužívať. Tie deti neboli nijak sexuálne vzdelávané, nebol internet. Doma sa o tom nebavilo a v škole to tiež bolo tabu - tá téma. Takže deti žili v tej dobe v nevedomosti, čo všetko sa im mohlo stať, a stalo, len sa o tom nerozprávalo.

Je pekné, že upozorňujú na problém dnešnej doby, ale mali by sa zamyslieť nad tým, že sa to len opakuje stále dokola. Mali by zmeniť systém a prispôsobiť ho deťom. Toto sa stále bude stupňovať, technológie zdokonaľovať a rodičia za všetkým zaostávať.

Zpět na “REAKCE NA MÉDIA”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti