Huskyho vzpomínka

Osobní sdílení od členů, detailní popisy jejich životních osudů, vyprávění zajímavých příběhů, případně kazuistiky a příběhy z druhé ruky - příběhy zneužitých, životopisy slavných pedofilů ap.
Uživatelský avatar
Husky
Uživatel
Příspěvky: 23
Registrován: 5.1.2016 4:55:48
Pohlaví: muž
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 8
... až do věku: 11
Děkoval: 43 x
Oceněn: 77 x

Huskyho vzpomínka

Příspěvekod Husky » 31.7.2016 17:08:01

To, co chci psát, je vlastně vzpomínka. Vzpomínka i realita. Takové zasnění se nad životem a výlet kamsi, kde se nechodí.

Byl horký letní den, kolem druhé hodiny, a mně se zmocňovala únava z toho horka. Teplota ten den šplhala nad tropickou třicítku, možná i nad 35 stupňů. Vůbec mě nějak nenapadlo myslet na pedofilii a žádné myšlenky nesměřovaly k sexu či nahotě. Líně jsem se vyklonil z okna, sluneční žár mě chtěl zahnat zpět do bytu. Ale při pohledu dolů jsem se zarazil. Pod okny byl dětský nafukovací bazén. Prázdný, opuštěný, nepoužívaný? To těžko.

Chvíli jsem si počkal. Po chvíli vyšla ven dívka asi kolem sedmi let, v bílých kalhotkách. Měla krátké hnědé vlasy, ostříhané, jak se u nás kdysi říkávalo u kluků, na hříbka. V podstatě mě nijak zvlášť nezaujala a asi bych se šel schovat do stínu domova, kdyby se neobjevila druhá dívka. Té bylo kolem pěti let, drobná blondýnka, s dlouhými, rozpuštěnými vlasy až po holý zadeček. Ta na mně zapůsobila mnohem více. Až jsem se zalekl, jak chci civět.

Tehdy jsem nebyl příliš nadšený z myšlenky, že bych měl být pedofil. Nepřišlo mi to přirozené a bezpochyby mi chyběly informace. Když jsem se jaksi vzpamatoval, zjistil jsem, že jsou tam dvě ženy (matky) a celkem tři děti. To třetí bylo rovněž děvče, bylo jí kolem jednoho roku a měla plenu, nijak mě tudíž nezaujala. Aniž bych si to vlastně uvědomil, podvědomě jsem si vytvořil preferenční kategorii. Nevím, jak dlouho jsem vydržel civět a nevzpomínám si, zda jsem byl spatřen. Nějak jsem věřil a doufal současně, že nikoliv.

Později to vypadalo, že se blíží bouřka, nebe se začalo zatahovat. Nejstarší z dívek na sobě již měla šaty a už do bazénu nechodila. Blondýnka byla ale jiného ražení. Ta, nadále nahá, nevěděla, co má dělat první - zda jen s křikem pobíhat kolem, nebo běžet přes trávu a zhoupnout se na konstrukci pro klepání koberců a pak skokem přes bazén proběhnout trávou. Její matka ji začala nahánět a přivolávat k sobě. Držela propínací šaty, které bych mohl přirovnat k něčemu podobnému, co nosila moje babička. Ono to vůbec nemělo tvar šatů, připomínalo to dlouhou propínací košili. Děvče ale stále vzdorovalo. Když se matce podařilo ji přece jenom dostihnout, navlékla jí šaty. Červené s nějakým květinovým vzorem. Ona ale samozřejmě nepřestala s tím svým blázněním a lehce připomínala supermana s pláštěm. Šaty měla rozepnuté, a tak vlastně ani nic moc neskrývaly.

Později jsem o tom celém přemýšlel a kladl si otázku, zda by mě takto zaujala, i kdyby byla plně oděná. Nevím, s určitostí to říct nedokážu. Co mi ale v tu chvíli chybělo, byla možnost být dítětem a být stejně tak nevázaný. Nebát se porušovat konvence a zažitá pravidla. Být šťastný teď a tady. Nepřemýšlet o tom, jestli je normální, když se rád koukám na nahou pětiletou dívku, pobíhající bez zábran pod okny. Nemyslet na to, jestli nejsem nápadný - takto koukat. Být naprosto odpoutaný od všech a všeho. Já jsem si tehdy opravdu přál být dítětem. Aby za mě rozhodovali druzí a já se nemusel bát, že ať udělám nebo řeknu cokoli, bude to špatně.

S tou dívkou mám spojených spoustu krásných zážitků, mnohokrát jsem se na ni koukal a čerpal skrze ni energii, pokud něco takového jde. I když je to dnes již mnoho let, stále ty vzpomínky na ni žijí a jsem vděčný za to, že byla kouskem dětství v mém ponurém životě.

Zpět na “ŽIVOTNÍ PŘÍBĚHY”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 2 hosti