Etologie pohlavního života člověka

Ostatní témata odborného charakteru, která se nehodí do jiného subfóra - pediatrie, gynekologie, sexuologie, psychiatrie, právní otázky, problematika kolem dětské pornografie,...
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 385
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1240 x
Oceněn: 1198 x

Etologie pohlavního života člověka - 19. studie

Příspěvekod Neptun » 27.8.2016 9:01:16

Muži nakažení parazitem raději drsnější sex (zdroj: Technet)

Parazit Toxoplasma gondii je už dlouho předmětem výzkumu českých vědců. Jeho vliv se více či méně silněji projevuje v řadě aspektů našeho chování - a jedním z nich je podle nového výzkumu zřejmě i sex, popisuje biolog Jaroslav Flegr. Tým z Přírodovědecké fakulty Karlovy univerzity a z Národního ústavu duševního zdraví ukázal, že muže nakažené parazitem toxoplasmou (kokcidií kočičí) podle jejich vlastních slov přitahuje masochistický sex více než muže, kteří v těle tohoto prvoka nemají. Toxoplasma ovšem ovlivňuje sexuální preference (tedy de facto vnímání sexu a „choutky“), méně už skutečné chování. Podle dotazníků nakažení muži sice více preferují některé exotičtější formy sexu, včetně těch masochistických, v reálu však provozují spíše konvenční sexuální praktiky. Masochistický sex v naší populaci preferují daleko častěji ženy. Konkrétně vlastní bolest vzrušuje 27 % žen a pouze 12 % mužů, vlastní ponížení potom 46 % žen a 11 % mužů. Přitom právě u žen se souvislost mezi nákazou toxoplasmou a sklonem k masochismu prokázat nepodařilo. Toxoplasma nejspíš za reálný masochismus nemůže, tým prof. Flegra však už zřejmě začíná tušit, co by za něj naopak moci mohla. A právě k ověření našich hypotéz potřebují další data. Dotazník najdete na adrese http://1url.cz/NUxd.

Své komentáře k uvedeným studiím pište do samostatného vlákna.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 385
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1240 x
Oceněn: 1198 x

Etologie - 18. studie, 3. část = sledování pornografie

Příspěvekod Neptun » 13.10.2016 16:08:14

Sexualita heterosexuálních mužů v ČR

výsledky internetového dotazníku Lucie Simonové na serveru vypln.to

Studie dále sledovala, jak muži-respondenti sledují porno. Jistě byly myšleny pornografické fotografie a videa s dospělými osobami. Alespoň já jsem to vyplňoval podle toho. Frekvence sledování byla rozdělena na následující kategorie s udaným celkovým zastoupením mezi muži: denně či obden (25 %, růžové sloupečky v následujícím grafu); týdně (21 %, oranžové sloupečky); občas (31 %, červené sloupečky); výjimečně (15 %, žluté sloupečky); ne, ale dříve jsem sledoval (5 %); nikdy jsem nesledoval (3 %).

Obrázek
Pochopitelně byl nalezen velmi významný rozdíl v tom, jak odpovídaly jednotlivé věkové kategorie mužů (viz graf). Mladíci do 18 let pochopitelně sledují porno denně nebo každý týden. V kategoriích do 25 a do 35 let denní sledování mírně klesá, ale stále převládá, týdenní a občasné postupně roste. V kategorii do 50 let už převládá sledování občasné, nad 50 let stále vede občasné sledování, přičemž starších mužů sledujících porno pouze výjimečně je mnohem více než těch, sledujících porno denně a týdně dohromady.
Odpověď "ne, ale dřív jsem sledoval" poskytuje menšina mužů všech věkových kategorií, zejména pak ale ta nejstarší (jakpak ne) ale i nejmladší (ehm?). Nikdy nesledovali porno zejména nejstarší muži.
Frekvence sledování porna nesouvisí s počtem dosavadních sexuálních partnerek ani s věkem první sexuální zkušenosti. Ti, co neonanují, pochopitelně porno nesledují. Časté sledování porna je 1,5x obvyklejší u mužů, jež zrovna nemají žádný partnerský vztah (anebo ti, co často sledují, následně nemají partnerku?). U těch, co mají partnerku, nesouvisí sledování porna mužem se schopností ženy dosáhnout orgasmu. A hlavně časté sledování porna vůbec nesouvisí s tím, jak spokojeně muž vnímá svůj pohlavní život.

Své komentáře k uvedeným studiím pište do samostatného vlákna.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 385
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1240 x
Oceněn: 1198 x

Etologie - 18. studie, 4. část = onanie

Příspěvekod Neptun » 18.10.2016 18:26:51

Sexualita heterosexuálních mužů v ČR

výsledky internetového dotazníku Lucie Simonové na serveru vypln.to

Dotazník se mužů také ptal, zdali onanují. Prostá odpověď ano či ne by byla nezajímavá a dozajista velmi nevyrovnaná. Opravdu, 7 % mužů uvedlo, že neonanují. Z těch mužů, co právě nemají vztah se ženou, neonanují 4 %. Ale ti, co onanují, měli uvést, zda i v době, kdy mají partnerku, anebo jen v čase, kdy nemají partnerku. Těch je 20 %. Tedy 73 % mužů si ho honí, i když mají přístup k partnerskému sexu. A je jedno, jestli žijí s manželkou, družkou, nebo jen momentálně chodí s nějakou ženou.

Pochopitelně, že procento zcela neonanujících se liší mezi věkovými kategoriemi. Do 25 let jsou to 3 %, do 35 let 5 %, do 50 let jen 3 % (!) a nad 50 let celých 19 %. Těch, co neměli nikdy sex se ženou, neonanuje 8 %. Není to tedy tak, že by onanie byla náhražka neexistujícího pohlavního styku, spíše je malý segment mužské populace téměř bez potřeby sexu. Mezi muži, co měli jedinou partnerku, neonanuje celých 13 %. Věrní muži tedy tolik nepodvádějí ženu ani se svýma rukama. Mezi těmi, co měli 2-5 partnerek, neonanují jen 3 %. Ti jsou tedy aktivní v obou činnostech. Ale mezi těmi, co měli více než 10 partnerek, už je zase 6 % neonanujících. Někteří už to všechno nestíhají. Věk první erotické zkušenosti nemá vliv na podíl neonanujících. Ze 636 analyzovaných mužů jeden sleduje porno denně a neonanuje. (Co tedy při tom dělá?) Ale mezi těmi, co nesledují porno vůbec nebo dnes už ne, je celých 34 % neonanujících. To jsou ti bez erotiky i ti všestranně věrní.

Počet sexuálních partnerek a věk při první zkušenosti neovlivňují procento onanujících jen při osamění. Mezi těmi, co nemají v současnosti vztah se ženou, je celých 32 % těch, co prý onanují jen tehdy, kdy nemají partnerku. Tedy právě teď. Myslíte, že přestanou, až si nějakou najdou?

Své komentáře k uvedeným studiím pište do samostatného vlákna.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 385
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1240 x
Oceněn: 1198 x

Etologie pohlavního života člověka - 20. studie

Příspěvekod Neptun » 23.10.2016 13:29:05

Četnost sexu

výsledky internetového dotazníku Lucie Simonové na serveru vypln.to

Muži měli v dotazníku nejprve vyplnit, jakou četnost pohlavního styku považují za ideální, teprve potom byli dotázáni, jaká je u nich realita. Mít styk každý den by si přálo 19 % mužů. Dvakrát až třikrát týdně ho chce celých 64 % mužů. Jednou týdně, což je lékaři doporučovaná dávka, anebo četnost související s nejvyšším pocitem životní pohody (viz dřívější studii), chce 14 %. Další 2 % ho chce 2x měsíčně a 1 % méně často.

Realita je pochopitelně daleko slabší. Denně má sex 6 % mužů. No pane jo, i to je dost. Dva- až třikrát týdně 29 %, jednou týdně 24 %, dvakrát měsíčně 12 % a méně často 29 %. Svoji hodnotu čtenářům tentokrát neprozradím. No dobře, reálná hodnota je o stupeň nižší než chtěná.

Proč ale muži nerealizují, po čem touží? Nejčastěji se vymlouvají na nedostatek času (30 %) a na únavu (30 %). Nižší touha partnerky je, ouha!, zodpovědná za vzácný sex u 25 % mužů. Pochopitelně, 23 % dalších nemá partnerku. A tak jen u 17 % mužů odpovídá četnost jejich touze. A hleďme, u 3 % je touha partnerky vyšší než by stačilo muži. Za jednotlivá procenta pak může nemoc, dítě, věk a práce v jiném městě.

Obrázek

Graf 1 ukazuje změny představ o ideální frekvenci sexu u různých věkových kategorií. Denně (růžová) by chtělo mít sex nadprůměrně mnoho mužů z věkových kategorií 15-35, pak najednou podprůměrně málo mužů od 36 do 70. Dva- až třikrát týdně (oranžová) by chtělo mít sex právě průměrné procento mužů ve všech kategoriích, kromě nejmladší. Jednou týdně (šedá) si to přejí více muži od 36 do 70, méně muži od 18 do 35. Ale mladíků do 17 let si to přeje také nadprůměrně mnoho. Méně často (žlutá) to chtějí spíše muži nad 50 let, ale opět také mladíci do 17 let. Těchto mladíků je celkově malý počet, takže síla testu není velká, nicméně za zmínku stojí, že to nejsou jen ti, kteří ještě ženu nepoznali a jen o čemsi sní, ale i ti, kteří už měli jednu i více partnerek. A přitom to nechtějí pořád!

Obrázek

Graf 2 pak ukazuje změny v reálné četnosti pohlavních styků v jednotlivých věkových kategoriích. Více než průměrně je mužů souložících denně v kategoriích od 15 do 25 let, méně je jich od 26 let výše. Zlom v této realizované frekvenci styků je tedy v mladším věku, než je zlom v chtěné frekvenci. Mnozí muži mezi 25 a 35 lety tedy strádají nedostatkem sexu (relativně k představám). Frekvence 2-3x týdně je realizována rovnoměrně u všech kategorií kromě mladíků do 17 let. Ti to tak často nemají. Frekvence 1 týdně je realizována rovnoměrně v kategoriích od 26 let, z mladších to tak má méně mužů. Co 14 dní má sex více mužů nad 35 a méně pod 35 let. Ještě méně často (černé sloupce) má sex průměrný počet mužů ve všech kategoriích od 18 let, ale ohromně moc mladíků do 17 let. Nemají s kým nebo nemají kde? Rozhodně je třeba si pamatovat, až někdo bude říkat či psát, že ta mládež pořád jen souloží, že to tak vůbec není.

Své komentáře k uvedeným studiím pište do samostatného vlákna.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 385
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1240 x
Oceněn: 1198 x

Etologie pohlavního života člověka - 21. studie

Příspěvekod Neptun » 9.12.2016 11:20:49

Dětská pornografie - přehled a současný vývoj

Množství obrazového materiálu zneužívaných dětí (dětské pornografie - DP) a jeho šíření podstatně vzrostlo od počátku rozšíření internetu. Vzhledem k mezinárodnímu charakteru související zločinnosti se trestní stíhání potýká s několika problémy. Evropská unie založila síť na boj s DP v roce 2003. Trh s obrázky zneužívaných dětí je ziskový, neboť jejich pořízení je levné. Počet odsouzení za příslušné trestné činy kolísá, je však obecně stále na vysoké úrovni, ačkoli počet zaznamenání DP materiálů klesá. Poskytovatelé i konzumenti přešli na méně kontrolovatelné internetové služby.

Fyzické a psychologické následky "obětí" DP jsou podle autorů tohoto článku vážné a dlouhodobé. Studie ukazují, že oproti zneužívačům dětí jsou uživatelé (konzumenti) DP obecně mladší, vzdělanější a vzácněji mají nějaký trestní záznam. Asi jen 10-25% z nich splňuje diagnostická kritéria pedofilie. Riziko, že uživatel DP zneužije dítě v reálné situaci, je vyšší, pokud je uživatel skutečným pedofilem nebo vykazuje nějaké asociální chování. Osoby, jejichž jediný trestní záznam je přechovávání DP, mají malou pravděpodobnost (0.2-6.6%), že v budoucnu zneužijí dítě. Opačně, dříve odsouzení zneužívači mají vyšší pravděpodobnost, že zneužijí znovu, pokud později konzumují pornografii, zejména deviantní.

Franke I, Graf M, 2016: Child pornography Overview and current developments. FORENSISCHE PSYCHIATRIE PSYCHOLOGIE KRIMINOLOGIE 10: 87-97.

Své komentáře k uvedeným studiím pište do samostatného vlákna.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 385
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1240 x
Oceněn: 1198 x

Etologie pohlavního života člověka - 22. studie

Příspěvekod Neptun » 27.12.2016 14:47:24

Narušená kontrola pozornosti u pedofilů v úloze s pohlavním rozptýlením

Jordan K, Fromberger P, von Herder J, Steinkrauss H, Nemetschek R, Witzel J, Muller JL, 2016: Impaired Attentional Control in Pedophiles in a Sexual Distractor Task. FRONTIERS IN PSYCHIATRY 7: article number: 193

Pedofilní porucha, podtyp parafilie, je definovaná jako opakovaný pohlavně zaměřený zájem o předpubertální děti a charakterizovaná přetrvávajícími myšlenkami, fantaziemi, nutkáním, sexuálním vzrušením nebo chováním. Tato úchylná pohlavní preference je rizikovým faktorem pro recidivy trestných činů. Je tedy představitelné, že mravnostní delikventi a zejména pachatelé pohlavních deliktů na dětech mají potíže kontrolovat své reakce na sexuální podněty. V předkládané studii byli pedofilové (22 pacientů s diagnózou ICD-10 F65.4), kteří již zneužili dítě, ne však v posledním měsíci, přičemž každý z těchto pedofilů zneužil průměrně 6 dětí ve věku průměrně devět let. Druhou skupinu tvořili násilníci (7 osob stíhaných pro kriminální sexuální útok vůči dospělé osobě) a třetí byly nekriminální nedeviantní kontrolní osoby (50). Všichni měli řešit kognitivní úkol, zatímco současně byly prezentovány pohlavní distraktory (podněty rozptylující soustředění).

Předložený kognitivní úkol vyžadoval pozornost a sebekontrolu. Šlo o mentální rotaci třírozměrných objektů sestavených z krychliček, promítaných na dvourozměrném monitoru (viz obrázek níže). Mělo se rozhodnout, zda dva objekty jsou totožné, jen rotované, anebo rozdílné. Byla analyzována pozornost ve smyslu pohybu a nasměrování očí na objekt úkolu a na obrázek distraktoru. Distraktorem byl obrázek nahé dívky, ženy, chlapce nebo muže (narozdíl od příkladu v plavkách na obrázku níže). Měřil se čas, jak brzo (latence fixace) a na jak dlouho (relativní doba fixace pohledu) se soustředění testovaného člověka zaměřilo na podnět úkolu a jak na pohlavní distraktor. Každý soubor tří obrázků byl promítán 10 vteřin.

Obrázek

Pedofilové prokázali významně nižší kontrolu pozornosti než kontrolní skupiny osob. Měli jak kratší čas latence fixace pro rozptylující podnět (obrázek osoby je zaujal rychleji), tak delší dobu fixace na něj (osoba, zejména byla-li to holčička, je zaujala na dlouho). V souladu s tím pedofilové měli delší čas latence fixace na obrázek vlastního úkolu a kratší dobu fixace na něj. (Nemuselo by to tak být nutně, měřená osoba mohla koukat na úkol, na osobu, ale také "do blba".)

Z naměřených časů byly vytvořeny a spočítány indexy kontroly pozornosti (attentional control index: ACI) jako rozdíl mezi pohyby očí k úkolu a k distraktoru. Index založený na latenci fixace dobře rozlišoval mezi pedofily a ostatními osobami (pedofil se na holčičku musí podívat vážně co nejdříve), zatímco index založený na době fixace tak dobře skupiny osob nerozděloval (pedofil nemusí zírat dlouho).

Podle autorů ještě bude třeba zpřesnit metodiku měření, aby se ukázalo, zda výsledky naměřené u pedofilů znamenají, že pedofilové mají menší motivaci řešit zadaný úkol, anebo se vážně nemohou ubránit odběhnout od úkolu k distraktoru, a to buď k pohlavně zajímavému anebo i k neutrálnímu. Pak by zmíněný index mohl být používán k měření schopnosti sebekontroly parafilů a ke kvantifikaci síly úchylky.

Poznámka Neptuna: zkoumaný soubor trpí značnou nevyvážeností. Mezi zkoumanými, tedy hospitalizovanými zneuživšími 22 pedofily bylo devět heterosexuálních (GL), sedm homosexuálních (BL) a šest bisexuálních. Zároveň v tomto souboru byli tři schizofrenici, dva neurotici, devět lidí s poruchou osobnosti, tři mentálně postižení, jeden vývojově opožděný a jeden s poruchou chování od dětství. Všech sedm násilníků zaměřených na dospělé byli heterosexuálové, z toho dva schizofrenici a čtyři s osobnostní poruchou. Mezi kontrolními 50 osobami bylo 34 heterosexuálů a 16 homosexuálů, ani jeden s nějakou doprovodnou psychiatrickou diagnózou. Průměrný věk pedofilů byl 42 let, násilníků 35 let, kontrolních osob 25 let. Průměrné IQ pedofilů bylo 77, násilníků 78 a kontrolních osob 118!

Zkoumaní zneuživší pedofilové by měli být rozděleni na normální úchyly bez další diagnózy a komplikovaně nemocné osoby. Pokud to nejde, protože normální pedofil nezneužije, jen mnohonásobný úchyl, pak musejí být nemocné osoby (schizofrenici apod.) i v kontrolní nepedofilní nekriminální skupině. Kontrolní osoby musejí být stejně staré a hloupé jako dopadení pedofilové. Jednu z měřených skupin osob by dále správně měli tvořit pedofilové bez trestní minulosti.

Předložená metodika je tedy možná slibná, ale její opravdové testování zatím chybí. Takhle se výzkum dělat nemá.


Své komentáře k uvedeným studiím pište do samostatného vlákna.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 385
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1240 x
Oceněn: 1198 x

Etologie pohlavního života člověka -23. studie

Příspěvekod Neptun » 12.1.2017 17:12:43

Charakteristika vyšetřovaných parafiliků v Turecku

V Istanbulském Ústavu forenzního lékařství se během let 1984 až 2004 sešlo k posouzení 101 208 případů od soudů z Turecka kvůli posouzení výskytu nějaké parafilie u pachatelů. Z případů vykazujících známky pedofilie byly vyloučeny případy incestu a zbylých 307 událostí analyzováno. Celých 97 % pachatelů byli muži, 40 % z nich ve věku 19-29 let, 10 % starších 60 let. 59 % pachatelů žilo samo, bez partnerky, 37 % bylo nezaměstnaných, což je obojí daleko více, než je normální v Turecké populaci. Recidivisté tvořili 20 % pachatelů, 22 % pachatelů se psychiatricky léčilo, mezi nimi dominují mentálně retardovaní, schizofrenici a osoby s osobnostní poruchou. Nejběžnější typy parafilie zjištěné u pachatelů zneužívání dětí byly pedofilie (60 %), exhibicionismus (8 %), pedofilie i exhibicionismus (8 %) a fetišismus (6 %). Více než jeden typ parafilie mělo 13 % pachatelů. Ústav rozhodl, že 55 % pachatelů mělo úplnou trestní odpovědnost, 20 % omezenou a 25 % nebylo trestně postihnutelných.

Taktak S, Yilmaz E, Karamustafahoglu O, Unsal A, 2016: Characteristics of paraphilics in Turkey: A retrospective study-20 years. INTERNATIONAL JOURNAL OF LAW AND PSYCHIATRY 49: 22-30 Part: A.

Tato studie kontrastuje s několika evropskými údaji, kde pedofilové jsou pachatelé pouze 10 % vyšetřovaných či souzených případů pohlavního zneužití dítěte. Ovšem zde šlo jen o případy, kdy si turecký vyšetřovatel myslel, že pachatel je úchyl a nechal si to ústavem potvrdit. A potvrdilo se! Potvrdilo se také, že dopadení a souzení pachatelé pohlavního zneužití jsou často retardovaní nebo psychicky nemocní, nezaměstnaní samotáři. Děti, střezte se jich!

Své komentáře k uvedeným studiím pište do samostatného vlákna.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 385
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1240 x
Oceněn: 1198 x

Etologie pohlavního života člověka - 24. studie

Příspěvekod Neptun » 26.1.2017 16:44:51

Preference mužů pro velikost a tvar ženských prsou ve čtyřech kulturách

Ženská prsa, na rozdíl od prsou ostatních opičích samic, jsou charakteristická trvalými tukovými polštářky. Jak naznačují předchozí studie, tvar ženských prsou mohl vzniknout v důsledku působení darwinovského pohlavního výběru. Ženy s většími prsy mají v průměru vyšší hladiny pohlavního hormonu estrogenu, což naznačuje, že velikost prsou může sloužit jako indikátor potenciální plodnosti. Jelikož prsa s narůstajícím věkem a počtem odkojených dětí ztrácejí pevnost, může morfologie prsou poukazovat také na zbytkovou plodnost (od nynějška do přechodu). Lze tedy očekávat, že muži napříč kulturami budou preferovat morfologii ženských prsou s vyšší potenciální a zbytkovou fertilitou. Na základě těchto hypotéz níže uvedený tým testoval preference mužů pro morfologii prsou ve čtyřech různých kulturách (Brazílie, Česká republika, Kamerun, Namibie).
Preference byly testovány pomocí dvou souborů obrázků zobrazujících různou velikost prsou (ukazatel potenciální plodnosti) a pevnost prsou (ukazatel zbytkové plodnosti). Preference pro velikost prsou vykazovaly značnou variabilitu mezi jednotlivci, nicméně většina hodnotitelů preferovala středně velká prsa. Co se týče pevnosti prsou, ukázala se jednotná preference pro pevná prsa napříč všemi čtyřmi kulturami. Tyto výsledky podporují hypotézu, že morfologie ženských prsou může sloužit jako indikátor zbytkové plodnosti, tedy kolik dětí od nynějška by žena ještě vychovala. Oproti tomu hypotéza, že velikost prsou slouží jako indikátor potenciální plodnosti (kolik dětí by tak mohla vychovat od puberty do přechodu), získala pouze omezenou podporu.

Jan Havlíček, Vít Třebický, Jaroslava Varella Valentova, Karel Kleisner, Robert Mbe Akoko, Ernest Vunan, Jitka Fialová, Zuzana Štěrbová, Rosina Jash, Tomáš Kočnar, Jana Vokurková, S. Craig Roberts

No, tady u nás by tedy onen tým získal hodně překvapivé výsledky!

Své komentáře k uvedeným studiím pište do samostatného vlákna.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 385
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1240 x
Oceněn: 1198 x

Etologie pohlavního života člověka - 25. studie

Příspěvekod Neptun » 17.2.2017 18:42:45

Perinatální rizikové faktory sexuálního násilí


Jsou pachatelé sexuálních útoků (sexual offenders, SO) ke svému jednání předurčeni či puzeni? Je tendence k takovému chování mužů v dospělosti vrozená nebo podpořená abnormálním vývojem brzo po porodu?

Švédové zkoumali obrovský soubor mužů vedených v matrikách jako dospělých v letech 1973 až 2009. Mezi nimi bylo 13 773 mužů odsouzených za sexuální trestný čin (SO). K tomu přidali 135 953 mužů odsouzených za nesexuální násilný trestný čin (přepadení, ublížení na zdraví a tak, NSO). (To jsou hrozná čísla - co se to ve Švédsku děje? Jeden sexuální násilník denně? Máme to také?) Přidali kontrolní muže bez násilné trestné činnosti (zlodějíčci apod. tam mohli být) tak, aby jich bylo pětkrát více než SO, rovnoměrně pro všechny roky a okresy.

O rodičích těchto osob byla k dispozici data o jejich věku v době narození syna, jejich vzdělání, násilných činech, psychiatrických poruchách, zneužívání návykových látek, pokusech o sebevraždu. O dotyčných mužích bylo dále známo, zda měli starší bratry, nízké Apgar skóre, nízkou porodní (2500 g) nebo kojeneckou váhu, poškození pindíka nebo malou hlavu (<33cm obvod).

Muži s malou hlavou (při porodu) a malou kojeneckou váhou měli zvýšené riziko páchat násilné trestné činy bez ohledu na sexuální motiv (SO +NSO). Přítomnost starších bratrů a genitální poškození zvyšovaly jen riziko NSO. Přítomnost starších bratrů v jiných studiích zvyšuje riziko pedofilie, ale ne zneužití dítěte.

Sexuální násilníci (SO) měli často matku mladší 25 let (42 % oproti 28 % v kontrole), otce mladšího 25 let (23 vs. 14 %), trestané rodiče (22 vs. 7%), psychicky vyšinuté rodiče (4,7 vs. 2,1 %), feťáky (3,6 vs. 1,1 %) a sebevrahy (3,1 vs. 1,3 %). Pro NSO byly rozdíly oproti kontrole podobné. "Vrozené" problémy tedy zvyšují riziko násilného chování, ale ne nutně sexuálního rázu.

Pachatelé sexuálních trestných činů na dětech (CSO = podskupina SO (5966 mužů z 13773)), ale známe to, k násilí nemuselo vlastně dojít), měli mladší matku oproti NSO, jinak se charakteristiky jejich rodičů od jiných kriminálníků nelišily. Pindíka měli spíš v pořádku. Hlavu při narození měli spíš větší než nesexuální násilníci, spíš jako kontrola. Takže vytipovat si budoucího zneužívače a toho pak hlídat je věc velmi nelehká.

Babchishin KM, Seto MC, Sariaslan A, Lichtenstein P, Fazel S, Langstrom N, 2017: Parental and perinatal risk factors for sexual offending in men: a nationwide case-control study. PSYCHOLOGICAL MEDICINE 47: 305-315.

Své komentáře k uvedeným studiím pište do samostatného vlákna.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 385
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1240 x
Oceněn: 1198 x

Etologie pohlavního života člověka - 26. studie

Příspěvekod Neptun » 21.3.2017 23:32:17

Vynikající neurobiologické a behaviorální kontrolní inhibiční schopnosti nekriminálních pedofilů

Modely činnosti mozku pedofilů a zneužívačů dětí předpovídají poruchy ve spánkové a prefrontální kůře. Poruchy činnosti v této oblasti mozku mohou mít za následek zvýšený sklon ke spáchání sexuálně motivovaného trestného činu proti dětem. Empirické důkazy pro takové mechanismy však zatím chyběly. Kombinací go / nogo psychologických testů s funkční magnetickou rezonancí (fMRI) němečtí psychiatři porovnávali chování a vzorce nervové činnosti mezi třemi skupinami mužů. Těmi bylo 40 pedofilů, kteří spáchali sexuální trestný čin na dětech, 37 pedofilů bez kriminální minulosti a 40 kontrolních zdravých neprovinilých mužů (N = 40).

Zde je nutno poznamenat, že výběr experimentálních osob v této studii byl téměř příkladný (na rozdíl od studie Jordana a kol.). Ve všech třech skupinách bylo asi 40 mužů se širokým věkovým rozpětím, 20-57 let, průměrně 37 let starých. Ve všech skupinách byli zastoupeni hetero- i homosexuální muži (asi 2:1). Průměrné IQ ve všech skupinách bylo blízko 100. Leváci a praváci byli zastoupeni podobně.

A přece drobné odchylky od průměru něco vypovídají. Předně se nepodařilo sehnat celých 40 nekriminálních pedofilů. Ne, že by nás bylo tak málo, ale špatně se nacházíme a přesvědčujeme ke spolupráci. Musíme se zeptat paní doktorky Klapilové, jak to jde jí; kolik má změřených pacientů.

Mezi přemluvenými nekriminálními pedofily bylo jen 10 (z 37) homosexuálních (BL), zatímco mezi zneužívači jich byla skoro polovina (18 ze 40). Že by hůř kontrolovali své chování? Nebo že by spokojené holčičky nahlásily méně často zkušenost s nějakým GL než zneužití chlapci s BL? Průměrné IQ zneužívačů bylo 98, v druhých dvou skupinách 105. Hloupější se tedy spíše dopustí trestného činu nebo se spíše nechá chytit a usvědčit?

Exkluzivních pedofilů (co nejsou na ženské) bylo mezi zneužívači trochu více (17 ze 40) než mezi nekriminálními pedofily (10 z 37). Že by ti, co mají na výběr sex buď s mladistvou nebo s dospělou méně selhávali? Mimochodem - průměrný věk oběti byl 10 let. Takže snad nebyli mezi pedofily zahrnuti ti nedočkaví muži, co si začnou se čtrnáctkou.

V jednom však přece výběr experimentálních osob nebyl vyvážený. V obou pedofilních skupinách byla spousta mužů s depresemi nebo úzkostmi a feťáků, zatímco kontrolní skupina byla skoro zdravá.

No ale vraťme se k výsledkům testů. Go/no go test vyžaduje rychlou odpověď v hraničních situacích. Je-li třeba v jednotlivé simulované situaci konat, musí osoba stisknout tlačítko (go). Nemá-li se v dané situaci nabízená aktivita provést, nesmí se tlačítko stisknout (nogo). Čili je špatně i to, když budete raději pasivní a skoro nikdy nestisknete, i to, když skoro pořád mačkáte. A zde se ukázalo, jak se nekriminální pedofilové dobře kontrolují a nedopustí přestupku. Dokonce lépe než kontrolní skupina mužů.

Obrázek
zdroj: Wiley

Při podobných úkolech se ukázala inhibiční aktivita v levé zadní části cingulární kůry a levé horní čelní kůry mozku na fNMR vyšetření u nekriminálních pedofilů a kontrolních mužů, narozdíl od zneužívačů. Obě oblasti mozku mají rozhodující roli v propojení neuronových sítí, které se vztahují k poznávacím funkcím. Data tedy naznačují, že zvýšená inhibice v těchto oblastech mozku, jakož i nižší počet chyb v testu se vztahují k lepší inhibiční kontrole u hodných pedofilů, kteří se pak úspěšně vyhýbají spáchání praktického sexuálního trestného činu na dětech.

Podle: Kargel C, Massau C, Weiss S, Walter M, Borchardt V, Krueger THC, Tenbergen G, Kneer J, Wittfoth M, Pohl A, 2017: Evidence for superior neurobiological and behavioral inhibitory control abilities in non-offending as compared to offending pedophiles. HUMAN BRAIN MAPPING 38: 1092-1104.

Své komentáře k uvedeným studiím pište do samostatného vlákna.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 385
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1240 x
Oceněn: 1198 x

Etologie pohlavního života člověka - 27. studie

Příspěvekod Neptun » 30.4.2017 16:47:05

Je romantické líbání univerzálně přítomno u všech lidských kultur?

Bílá euroamerická civilizace ve své soběstřednosti má za to, že ano. Líbání je přece tak krásné, duchovní, že musí být dané celému božímu lidstvu. Nebo je to natolik tělesná (rozuměj živočišná) záležitost, že musí být zděděná od lidoopích předků. Tyto a jiné spekulace nelze než se pokusit vyvrátit výzkumem u konkrétních současných lidských kultur. Tým antropologů z Nevady a Indiany shromáždil údaje z literatury a z databází o 168 lidských kulturách (kmenech, národech) ze všech koutů světa. V popisu každé sledované kultury muselo být od původního pozorovatele - terénního antropologa či etnografa - stanoveno, zda se partneři v dané společnosti romanticky líbají anebo ne. Za líbání byl považován pouze kontakt úst s ústy. U některých národů jsou totiž známy analogické prvky chování jako tření nosů (některé severské národy) nebo tření tváří (Malajsie). Nepřítomnost líbání musela být vysloveně potvrzena výpovědí domorodců, že to buď prostě nedělají nebo že je to přímo odporné či tabuizované.

Celkově bylo romantické líbání zaznamenáno pouze u 46 % zahrnutých lidských kultur. Geograficky byl podíl "líbacích" kultur velmi nevyrovnaný: v Severní Americe 55 %, v Evropě 70 % (nechápu, kdo se tady nelíbá), v Asii 73 %, v Oceánii 44 % a na středním východě všichni. Naproti tomu v Jižní Americe jen 19 %, ve Střední Americe nikdo a v Africe 13 %. V podstatě v žádné společnosti lovců a sběračů v subsaharské Africe, na Nové Guinei a v Amazonii se lidé romanticky nelíbají. Na druhé straně u sběračů a lovců v polárních oblastech je líbání na ústa velmi rozšířeno (9 z 11).

Líbání se vyskytuje jen u 29 % rovnostářských společností, u 37 % jednoduše stratifikovaných (místní vládnoucí šlechta nebo jiné rozvrstvení) a u 82 % složitě stratifikovaných společností (s dělbou území, centrální vládou, vyšší populační hustotou).

Protože dnes známe příbuzenské vztahy jednotlivých lidských ras a národů, můžeme konstatovat, že na úsvitu lidstva líbání neexistovalo (subsaharská Afrika). Po vyjití z Afriky do Asie se objevilo a přetrvalo u většiny Indoevropanů, zmizelo však při dalším postupu na východ a na jih, u Číňanů, Malajců a Papuánců. Zatímco u šikmookých obyvatel severní Asie toto chování převládá, po vstupu těchto lidí přes Aljašku do Ameriky se začalo vytrácet a v teplých tropech Panamské šíje opět vymizelo.

Na základě výše provedené analýzy a protože Afroameričani (= černoši) i Asiati v USA se normálně líbají, můžeme konstatovat, že líbání je naučený kulturní fenomén vlastní jen menší části lidstva. Jaké intimní dotyky předcházely, na to se musíme ptát u Křováků a bantuských Černochů.

Své komentáře k uvedeným studiím pište do samostatného vlákna.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 385
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1240 x
Oceněn: 1198 x

Etologie pohlavního života člověka - 28. studie, 1. část

Příspěvekod Neptun » 14.6.2017 19:28:12

Autopedofilie

Psychologové někdy hledí na sexuální orientaci mužů jako na mnohorozměrný prostor. V prvním rozměru jde o relativní sílu orientace vůči opačnému či vlastnímu pohlaví: zda je dotyčný heterosexuál, bisexuál či homosexuál. Druhý rozměr ukazuje relativní přitažlivost různými věkovými kategoriemi osob: od pedofilie, přes hebefilii a většinovou gynekofilii po gerontofilii a nekrofilii. Méně pozornosti bylo věnováno jinému aspektu, lokaci: zda je dotyčný plně přitahován jen jinými osobami, anebo má pohlavní fantazie zahrnující jeho samotného. Muž, jehož vzrušuje myšlenka nebo fantazie, že je jednou z těch osob, které ho pohlavně přitahují, má Inverzi identity erotického cíle (erotic-target identity inversion = ETII). Osoba s ETII může být i nadále přitahována jinými osobami, ale také ji může její orientace motivovat ke změně vzhledu a chování tak, aby se více podobala svému cíli (což by mohlo zahrnovat osoby Adult Baby).

Hsu a Bailey provedli šetření přes internetový dotazník, aby zjistili, jak je ETII častá mezi pedofily a co ji provází. Odpovídalo 475 pedofilů. Autopedofilie, tedy vzrušení myšlenkou, že dotyčný je sám dítětem, byla častá. Autopedofilní muži byli obvykle vzrušeni, když si sebe představili jako ten typ dítěte (ono pohlaví a věk), ke kterému byli i jinak přitahováni.

Hsu KJ, Bailey JM, 2017: Autopedophilia: Erotic-Target Identity Inversions in Men Sexually Attracted to Children. PSYCHOLOGICAL SCIENCE 28: 115-123.

Jevy související:

Autogynofilie je nejčastější a nejvíce studovanou ETII. Je to sklon mužů (osob, co se jako muž narodily), kteří jsou vzrušeni představou, že jsou žena. Nejde vůbec o homosexualitu - že by tito muži chtěli být ženami proto, aby se lépe párovali s muži, kteří homosexuály přitahují. Jde o muže, co mají rádi ženy, ale kromě toho chtějí být jako ony. Alespoň se někdy za ženy převlékají. Někteří ale chtějí chirurgickou a hormonální změnu pohlaví. I autogynofilii máme v úplném seznamu parafilií. Často je spojena s masochismem a gynandromorfofilií (zájem o muže, kteří si částečně změnili pohlaví na ženské, ale penis si ponechali). Autoandrofilní ženy jsou vzácnější - ženy vůbec méně podléhají parafiliím.

Apotemnofilie je úchylka, kdy je muž vzrušen představou, je má nějakou končetinu amputovanou. Jde opět o ETII, neboť jde o muže, kteří jsou primárně atrahováni k osobám s amputací a následně si sebe představují na jejich místě.

Kromě autogynofilie a apotemnofilie se žádný další jev, jež by byl kandidátem na ETII, nezkoumal, až autopedofilie v této studii. Existují pouze nějaké zmínky o mužích, co se převlékali do dětského oblečení (Freund a Blanchard, 1993). Současné internetové dotazníky poskytují dostatečnou anonymitu pro respondenty pro výzkum autopedofilie. Je-li autopedofilie jevem spadajícím pod ETII, budou autopedofilové převládat mezi pedohebefily a mezi pedohebefily nebude mnoho autogynofilů. Ještě specifičtěji by si podle koncepce ETII měl autopedofil představovat sebe jako to pohlaví a věk dítěte, které se mu líbí vně sebe samého. Pak by šlo odlišit muže s pouhou poruchou Adult baby.

Své komentáře k uvedeným studiím pište do samostatného vlákna.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 385
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1240 x
Oceněn: 1198 x

Etologie pohlavního života člověka - 28. studie, 2. část

Příspěvekod Neptun » 17.6.2017 20:12:27

Metoda výzkumu autopedofilie

Respondenti byli pedohebefilní muži získaní pro anonymní on-line ddotazník, nejprve přes stránku B4U-ACT (http://www.b4uact.org - 12 % konečného počtu respondentů) a mezi členy Virtuous Pedophiles (http://www.virped.org - 18 %). Obě organizace, narozdíl od jiných organizací a webových stránek pro lidi pohlavně přitahované dětmi, varují lidi, aby neměli sex s dětmi. Získaní respondenti byli znovu ujištěni, že jejich odpovědi jsou anonymní a že nebudou tázáni na nelegální činy, o kterých by OČTŘ nevěděly.

Vznikl vzorek 475 pedohebefilních mužů, průměrně 29 let starých. Byli dotazováni, kdo je jak moc přitahuje - zda dívky nebo chlapci, oboje v kategoriích 0-3, 4-10, 11-14, 15-16 a od 17 let výše. A pak se podobně skórovalo, jak koho vzrušuje představit si sebe jako dítě každé té kategorie. No skoro jako v našem autodiagnostickém dotazníku. Při skórování přitažlivosti se respondenti měli držet spíše níže a při představách o sobě spíše nadhodnocovat, jinak by byl moc veliký rozdíl mezi těmito dvěma typy odpovědí. Respondenti také odpovídali, zda (jak často) se oblékají do dětských šatů (v posledním roce a někdy během dospělosti, kdy to dělali nejčastěji). Kromě pouhé představy být dítětem či mít dětské tělo mohli respondenti odpovědět, zda přemýšleli o chirurgickém a hormonálním zákroku, který by je učinil podobnějšími dětem. Nakonec výzkumníci chtěli po těch mužích, co alespoň trochu chtěli být dítětem, aby popsali své konkrétní fantazie.

Výsledky výzkumu autopedofilie

Skoro polovina odpovídajících pedohebefilních mužů (49.1%) uvedla alespoň slabé vzrušení z představy být dítětem nebo mít dětské tělo. Autopedofilie mezi pedofily je tedy mnohem častější než autogynofilie mezi heterosexuály orientovanými na dospělačky (průměrně 15,5 % z několika studií). Dokonce autogynofilie byla mezi pedohebefily častější než mezi normály (32 %). A častější u autopedofilních pedohebefilů než u ne-auto... Parafilie se kombinují.

Jako základní míru pedohebefilie výzkumníci vzali nejvyšší hodnotu přitažlivosti k nějaké věkově-pohlavní kategorii dětí do 14 let, ať už i pro ostatní kategorie uváděli vysokou hodnotu anebo nízkou. Průměrná hodnota této veličiny byla 9,1 z 10. Podobně byla skórovaná obecná tendence k autopedofilii a ta vyšla průměrně 4,4. Ale průměr zde není vhodným ukazatelem, protože polovina mužů uvedla nulu a mnoho uvedlo vysokou hodnotu, 21 % dokonce desítku, čili byli intenzivně autopedofilní. Autogynofilie byla sice častá, ale slabá, průměrně 1,6.

Úroveň autopedofilie účastníků získaných k výzkumu na odlišných webových serverech byla podobná, lišil se ale preferenční věk a pohlaví dětí a s ním i věk a pohlaví představ o sobě jako dítěti. Z autopedofilů bylo 46 % GL, 24 % BL a 30 % bisexuálních. Autopedofilové si sebe převážně představovali jako příslušníka toho pohlaví, které je přitahuje. Jde tedy o ETII (viz minulý příspěvek). Kdyby šlo o alternativní mechanismus, že si totiž pedofil představuje sebe jako mladého chlapce proto, že si spíš omluví tělesný kontakt chlapce s holčičkou než sebe dospělého muže s holčičkou, nebyla by tam ta shoda pohlaví.

Své komentáře k uvedeným studiím pište do samostatného vlákna.

Zpět na “OSTATNÍ”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů