Tak v tomto tématu se teď poněkud vyžiji.
Pokud jde o mé mládí (tedy vnímání dětské nahoty u sebe sama), patřil jsem mezi ty nejstydlivější děti planety. Pamatuji si, že již ve školce jsem měl obrovské problémy s návštěvou záchodů. Stačilo, když jsme seděli na lavičce a děti se mi posmívaly, že mám malé bradavky. Byly hloupé. Ale já také, protože jsem jim to věřil. Úzkostlivě jsem si ve škole při tělocviku kontroloval, aby mi něco ani maličko nepovykouklo z nohavičky červených trenýrek. Plavání, to byl masakr.
Kolem osmi let jsem se začal stydět i před bratrem. Zajímavou výjimkou bylo období dospívání (kolem 14 let), kdy jsem před spaním několikrát exhiboval se ztopořeným velikánským penisem (tak jsme jej s bratrem vnímali). Stud u mne přetrvával i v dospělosti. Jediným člověkem, před kým jsem se nestyděl, byla má žena a dcera. Před tou jsem chodil poměrně rád nahý. V současnosti je to se studem poněkud lepší. Ukázal jsem se několika sexuologům - z vědeckých důvodů.
Své tělo přijímám. Přijal jsem i běžné mírné zakřivení penisu. To mi z estetického hlediska dost vadilo. S chlupy v rozkroku bych se těžce srovnával, proto se již opravdu dlouhou dobu vyholuji. Na dětech se mi líbí právě ta lysost. Jako chlapec jsem zákonitě porovnával velikost svého pinďoura (strašné slovo, u nás užívané) a jelikož svého jsem viděl spíše seshora, byl jsem neobjektivně sebekritický. Pohled na nahého chlapce mne dokáže mírně vzrušit. Záleží spíše na dané situaci, na jeho aktivitě (při masturbaci by byl přitažlivější) a na jeho vzhledu. Ve srovnání s holčičkami však zanedbatelné vzrušení.
Již jako předškolák jsem důkladně osahal kamarádčinu pipinku během poledního odpočinku. Vnitřní vzhled pipinek jsem však za celé mládí pořádně nezjistil. Byl jsem zvědavý, ne že ne. Ale vhodné příležitosti jaksi nebyly. Měl jsem dosti naivní představu jedné jednoduché dírky (asi jako u zadečku). Polštářky (velké stydké pysky) mi při zběžném pozorování jaksi záhadně přecházely do půlek zadečku. Nedokázal jsem přesně rozpoznat, kde končí zadeček a začíná předeček. Při prozkoumávání zmiňované kamarádky jsem byl hodně vzrušen (na erekci si nepamatuji), musel jsem být dost neopatrný (vzhledem k věku), nejvíce mě přitahovala její vůně na mých prstech.
Ve škole jsem pipiny moc neřešil. S příchodem puberty mi vrstevnice začaly připadat nezajímavé. Vzhled těla dospělých žen mě nezajímal, nahé malé holčičky jsem stále moc nevídal. Jedinou útěchou bylo pár filmů zachycujících nahé děti.
Jak jsem začal učit a jezdit na letní pobyty s dětmi, s dětskou nahotou jsem byl povinen přicházet do styku (mám na mysli kontaktu, samozřejmě). První rok jsem měl sám na starosti skupinku asi 10 dětí. Všechny školou povinné se myly samy, jen čtyřletou nádhernou boubelatou Agátku jsem byl povinen osobně umývat. Ve dvaceti dvou letech, mladý nezkušený pedofil se šmudlidolkou ve sprše... - no, to bylo pokušení. Obstál jsem, jen na pipinku jsem raději moc nesahal. Agátka se však po několika dnech nehezky oprudila, až brečela. Šel jsem za zdravotnicí a stroze oznámil: "Agátka má opruzenou vagínu." Ano, tak jsem to podal.
S příchodem dcery se můj vztah k nahotě holčiček značně "normalizoval". Zjistil jsem, jak "to" "tam" přibližně vypadá a zvědavost byla konečně "ukojena". S tím, jak jsem stále více učil, jsem se více a více "otužoval" a nic mě jen tak "nevzrušilo". Během sprchování dětí na letních pobytech mám za úkol posílat děti do sprch za kolegyněmi. Nic to se mnou nedělá. Tedy popravdě k jistému vzrušení zákonitě dochází, ale erekcí se to absolutně neprojevuje. Ani v takových okamžicích, když zahlédnu, jak si holčička mne pipinku při sprchování nebo když zapomene bačkůrku a nahá se při jejím sbírání opravdu výrazně prohne.
V tomto se dokáži zcela ovládat. Když to není vhodné, zkrátka se mohu dívat jinam a nemám s tím problém. Pokud něco "vidím", je to spíše pro "vědecké účely". Nahotu tedy neberu přímo jako něco sexuálního a kdovíjak vzrušujícího. Pouze v případě, kdyby holčička byla vzrušená nebo onanovala, by mi to více zvedlo tlak.
V sauně bych se, ani před děvčátky, nevysvlékl. Pokud se někdy v aquaparcích ap. vyskytne nějaká nahotinka, moc mě to nerozruší. Ale přesto mám jisté nutkání se dívat jejím směrem. Na nahém těle holčičky se mi líbí nejvíce pipinka, zvláště, je-li výrazný Venušin pahorek. Klinku a její kapucku nepovažuji za moc estetickou část dívčího tělíčka - zvláště, pokud výrazněji vykukuje. Ale zřejmě z podvědomých příčin a i s představou toho, že se pro ně jedná o "zdroj slasti", je velice vzrušujícím kousíčkem těla. Bradavky mám rád tmavší, ale ne příliš velké. Líbí se mi, pokud vystoupí (postaví se). Zadeček je ideální pevný kulaťoučký.
Situace, při kterých by se dívky měly vysvlékat, úmyslně nenavozuji. Je-li chladno, dokáži vydat pokyn, ať se přioblečou. Rozum a empatie vítězí nad "chtíčem". Vidím-li, že se některé přede mnou stydí projít nahé, sám jim poradím, ať si vytvoří z ručníku improvizovanou sukýnku.
Jedná-li se o polonahotu, může být ještě více vzrušující než prostá nahota. Když se holčička předkloní a jen matně je vidět na bradavky, když sedí v tureckém sedu a kalhotky mršky mírně odhalí polštářek, když mají silonky a kalhotky se díky nim poněkud pohnou, nenápadné "šmírování" je zajímavým dobrodružstvím.
Zkrátka krásu dívčího těla považuji za opravdové mistrovství velkého stvořitele. Dokáži ji ocenit jako málokterý pedofil. Ale zůstávám vědomou bytostí a neubližuji obdivovaným objektům jen proto, že se mi líbí si jejich tělíčka detailně prohlížet.
odkaz a zdroj: thenudism.biz
Střih, současnost.
a chození bosky po trávě vřele doporučuji. Nudismus respektive naturismus je mi velmi sympatický, rád bych někdy nějakou nudapláž navštívil. Kdyby mi někdo navrhl jít na nudapláž, s radostí bych se nechal zlákat (bohužel to nikdo nedělá). Jít sám nebo to někomu navrhnout jinak než z žertu bych se stěží přemluvil. S partnerkou mezi sebou doma nemáme problém chodit nazí, ale ani si na tom nezakládáme a většinou jsme oblečení, venku vždy. Vlastní děti bych rád vedl k vyrovnanému vztahu k nahotě, protože nahota je přirozená. Pokud se nahý člověk chová přirozeně, prostě existuje a chová se jako by byl oblečený, že se někdo pohoršuje a připadá mu to obscénní, vychází z jeho mozku a z jeho vztahu k vlastnímu tělu. Bylo by krásné, kdyby bylo běžné chodit venku nahatý, nikomu by to nepřišlo divné nebo sexuální. Ovšem to je utopie do jiného světa, ve kterém není široko daleko jediným přirozeným prvkem trs trávy u krajnice.