Články o sexuální výchově

[Plyšáček]

POPULÁRNĚ-NAUČNÉ TÉMATICKÉ VLÁKNO ZAMĚŘENÉ NA ČLÁNKY S RADAMI PRO RODIČE O DĚTSKÉ SEXUALITĚ A SEXUÁLNÍ VÝCHOVĚ S DOPLŇUJÍCÍMI KOMENTÁŘI


odkaz a zdroj: yooniqimages.com

[Plyšáček]

Maminčin odborník PhDr. Adam Suchý klinický psycholog a psychoterapeut, vystudoval FF UP, pracuje ve FN v Olomouci, je šťastně ženatý otec dvou dětí.

Jak učit děti sexualitě (Maminka.cz)

I když se to některým rodičům nelíbí nebo se dokonce té chvíle děsí, dříve nebo později si každé dítě začne „hrát na doktora“ a začne se ptát. Otázky to budou zvídavé, přímé a neodbytné. Jste na ně připraveni?

I když se to některým rodičům nelíbí nebo se dokonce té chvíle děsí, dříve nebo později si každé dítě začne „hrát na doktora“ a začne se ptát. Otázky to budou zvídavé, přímé a neodbytné. Jste na ně připraveni? Tatínkové někdy nechávají málo příjemné či ošemetné výchovné úkoly na maminkách. A povídání o sexu či o intimní hygieně k nim občas patří. Je to i tím, že některá tabu v naší společnosti stále přetrvávají a bohužel k nim také nadále přispívají křesťanské postoje a publikace, v nichž najdeme i v jednadvacátém století vyslovené nesmysly – například že „masturbace se vyskytuje u dětí žijících ve velkém psychickém napětí a stresu“, nebo že „při opravdové touze bojovat o svou sexuální zralost lze přemoci homosexuální sklony“ (Sexualita v našem životě, 2005).

Pro dobrou sexuální výchovu samotnou je proto rozhodující nejen vaše rodičovské vědění a základní znalosti o lidském těle a duši, které nejsou založeny na mýtech, pověrách a předsudcích, ale rozhodující jsou především vaše vlastní postoje a chování. Dítě se hlavně v prvních letech života učí z toho, co u vás vidí, nikoli z toho, co mu říkáte. Rozumní a otevření tatínkové tak mohou spolehlivě zvládnout nejen sexuální osvětu u svých synů, ale bez obav si mohou troufnout i na své dcery.

Kdy začít?
Možná vás to překvapí, ale v podstatě začínáte hned od narození dítěte. Mazlíte se s ním, dotýkáte se ho, pusinkujete ho. Totéž děláte s maminkou a dítě to vidí, což je dobře. Zcela samozřejmě tak přijímá něhu a doteky jako něco přirozeného, co mezi sebou dělají lidé, když se mají rádi. Pozor! Nečekejte, až dozraje do nějakého (jakého vlastně?) věku nebo až se začne systematicky ptát a bude tzv. vhodná příležitost pro „dospěláckou“ rozpravu. Dítě svůj zájem často vyjadřuje velmi brzy a beze slov, ještě dříve, než se dokáže samo zeptat na to, co ho zajímá – koupete se a potomek se doplazí či přibatolí podívat, co nesmírně zajímavého se to zase děje. Beze studu ukazuje na váš penis a diví se. Jistě, ještě to není na žádnou akademickou debatu o primárních a sekundárních pohlavních znacích, ale klidně mu můžete oznámit, že vy máte penis a maminka vaginu. Stejně tak si může chtít pohladit těhotné bříško maminky, ve kterém si hoví sourozenec, a může se objevit otázka, jak se tam to druhé děcko vlastně dostalo? A u obzvláště zvídavých potom následuje typické: „A já? Jak to bylo se mnou?“

Jak to jen říct?
Vhodná doba na podobné rozpravy je každá chvíle, kdy se dítě zeptá nebo projeví zájem. Neodbývejte ho, neříkejte mu, že na to má ještě dost času. Neobávejte se ani, že řeknete příliš brzy příliš mnoho. Jak s oblibou uvádí sexuolog Radim Uzel, nebezpečí spočívá naopak v tom, že řeknete příliš málo příliš pozdě. Děti si totiž z informací, které jim podáváte, vezmou jen to, čemu v tom daném vývojovém období rozumějí a co je zajímá. Nevyžádané rady a odborné poučky proto nemají smysl – pokud chce dítě vědět, jak se dostalo do bříška maminky, vezme si v útlém věku jen tu informaci, že to bylo proto, že se rodiče mají rádi, a až později se začne zajímat, proč ten táta musel strčit penis do maminčiny vaginy, aby mohlo přijít na svět.
Podstatné na vašem přístupu mnohdy nejsou odpovědi samotné. Otevřeným přístupem a ochotou k dialogu ale v dítěti vybudujete pocit, že tatínka se může zeptat na cokoli, jinými slovy – s rodiči lze mluvit o čemkoli. Postoje typu „o tom se nemluví“ potom mj. vedou k rodičovskému překvapení a rozhořčení v pozdějším věku dítěte: „Proč nám lžeš? Proč jsi nám to neřekl?!“ A proč by vám to, milí rodiče, měl říkat, když vy jste si s tím neříkáním a nemluvením sami začali? Pozor na to, jaké vzory předáváte, a nedivte se, když se vaše děti začnou chovat stejně.

Penis, nebo Frantík?
Součástí dobré sexuální výchovy, která později umožní dítěti přijímat své tělo takové, jaké je, nestydět se za sebe a užívat si zdravého pohlavního života, je i nazývání věcí a částí lidského těla pravými jmény. Na historky o čápech proto raději rychle zapomeňte a na jejich odstrašující variace jakbysmet (jeden rodič dokonce tvrdil svému synovi, že je vyřezán z hlávky zelí). Děti se rodí z lásky rodičů, z jejich pohlavního styku. Není proto vhodné vymýšlet zástupná, zdrobnělá a nesmyslná pojmenování pro naše pohlavní orgány. To potom totiž často dopadá tak, že někteří manželští poradci v rámci partnerské terapie musí začínat tím, že oba dospělé partnery, kteří už sami mají dávno děti, učí vhodnou terminologii, protože se vyjadřují stylem: „No, ten můj… ten… však víte… Žena má problémy s tím… se spodkem… My jsme spolu to… jako…“ Jednoduše řečeno, kluci mají penis a holky vaginu. Odborníci se shodují na tom, že veškeré důležité informace o sexuálním životě, početí či antikoncepci by děti měly znát do deseti let věku, a to v adekvátních pojmenováních. Je to pro jejich bezpečí a dobro, nikoli proto, aby mohly šokovat babičky a dědečky nemístnými znalostmi! Pokud jim to neřeknete vy, dozví se to jinde, a navíc podstatně horším způsobem.

Co si o tom myslíš ty?
Sexuolog Ivan Trojan ve své knize „O čápech, vránách a dětech“ uvádí krásný příklad rozhovoru mezi dítětem a rodičem. Dítě se například ptá: „Odkud jsem se vzal na světě?“ A tatínek může šalamounsky odpovědět: „To je ale dobrá otázka! Co si o tom myslíš ty?“ Tím zabijete hned několik much jednou ranou, a to v nejlepším smyslu slova toho příměru. Za prvé zjistíte, na co se dítě doopravdy ptalo – mohlo mít totiž na mysli rodiště, tedy jestli se vzalo z Olomouce nebo z Prahy. Za druhé získáte trochu času na rozmyšlenou, můžete si utřídit myšlenky a připravit se. A za třetí, a to je velmi důležité, zjistíte, co už dítě ví. Osobně si navíc myslím, že tímto přístupem proměníte expertní přednášku dospěláka v rovnoprávný partnerský rozhovor, a toho si děti cení.
Uvědomte si, že sex není u dítěte spojen s takovými emocemi a představami jako u dospělého, nemůže být už jen proto, že dítěti chybí zkušenosti. Proto platí, že to jsou především naše vlastní předsudky, představy a obavy, které nás zneklidňují a zbytečně spoutávají, dítě naopak od začátku přistupuje k sexualitě bezelstně, přímo a otevřeně. Pokud se později objeví v jeho životě nějaká tabu a potíže, můžeme za to my, rodiče. Děti původně nedělají nic špatně ani se na nic špatného neptají, ale my můžeme špatně reagovat.

Je ten pán hodný?
K sexuální výchově nepatří ale jen hovory o početí, antikoncepci a pohlavních orgánech. Patří k ní například také hygiena intimních oblastí, poučení o bezpečném sexu a rizicích promiskuity, ale také o respektu, právu na soukromí a o tom, kdo se může dítěte dotýkat, a kdo ne. Některé doteky jsou „povolené“ a bezpečné, jiné nikoli. Lidé nejsou primárně zlí, ale nelze všem věřit stejně. Proto patří k sexuální výchově stejnou měrou i poučení o pedofilii nebo rizicích znásilnění. Mlčet o podobných věcech může být pro dítě fatální. Sauna a nudapláž (i když dnes už vlastně téměř jakákoli pláž) může být dobrým zdrojem poznání a kontaktem s přirozeností, i když je třeba respektovat věk dítěte. Kolem čtyř let a znovu potom kolem puberty (10–12 let) může dítě pociťovat přirozený stud za svou nahotu a není rozumné nutit ho dělat něco, co samo nechce. Uvěznit pubescenta v naturistickém kempu v něm může navždy vypěstovat odpor nejen k této formě zábavy, ale i k přirozené nahotě jako takové. Nejpozději během dospívání svých dětí byste také měli začít na dveře koupelny a dětského pokoje klepat. Děti u některých činností svědky nepotřebují a vy sami byste asi také nechtěli přihlížet praktickému nácviku toho, co si z vašich rodičovských přednášek o sexualitě osvojily.

Orgasmus a masturbace u dětí
Již v kojeneckém věku je možno u chlapečků pozorovat samovolné ztopoření pohlavního údu a u děvčátek ztopoření poštěváčku a tvorbu poševní vlhkosti. Od dvou let bylo u obou pohlaví pozorováno chování imitující pohlavní styk. Od věku 3 až 4 roky jsou již děti schopny prožít orgasmus dokonce i opakovaně. Podle pozorování v norských mateřských školkách v tomto věku onanuje již asi jedna pětina dětí. Z vyprávění, kreseb a her je zřejmé, že již od věku 4 až 5 let mají děti sexuální fantazie.


odkaz a zdroj: www.maminka.cz

[Plyšáček]

Maminčin odborník... je šťastně ženatý otec dvou dětí.

V každém článku zabývajícím se sexuální výchovou je jistě prozřetelné uvést, že autor je spořádaným otcem mnoha dětí, aby si nedej bože někdo nemyslel, že jde o nějakého úchyla, že? Zdravím.

...některá tabu v naší společnosti stále přetrvávají...

V článku jsou uvedeny vtipné citace z křesťanské věrouky.

Už nadpis článku je poněkud "neopatrný". Nechce se mi odpovídat na to, "jak učit děti sexualitě" způsobem: "Hlavně ne až moc prakticky..." Níže citovaná věta mě však skutečně odzbrojila. Obrat "troufnout si na dcery", pokud jde o výuku sexualitě, no...

Rozumní a otevření tatínkové tak mohou spolehlivě zvládnout nejen sexuální osvětu u svých synů, ale bez obav si mohou troufnout i na své dcery.

odkaz a zdroj: cz.pinterest.com

Mazlíte se s ním, dotýkáte se ho, pusinkujete ho. Totéž děláte s maminkou a dítě to vidí, což je dobře.

Je jistě dobře, že toto dítě vidí. Rozhodně by však nemělo vidět sex (jako takový). Více z tématu Společné spaní rodičů s dětmi.

A proč by vám to, milí rodiče, měl říkat, když vy jste si s tím neříkáním a nemluvením sami začali?

Velice trefné.

Jednoduše řečeno, kluci mají penis a holky vaginu.

Jen málo rodin to dodržuje. Je to totiž divné. Více v bezvadném (bez vady) tématu Označení genitálií u dětí.

...dítě naopak od začátku přistupuje k sexualitě bezelstně, přímo a otevřeně.

A také k otázkám kolem sexuality.


odkaz a zdroj: www.cdmaneru.com
"Bože, kam mě to cpe?"

...patří k sexuální výchově stejnou měrou i poučení o pedofilii nebo rizicích znásilnění.

Odborník chtěl zřejmě napsat o "poučení o riziku sexuálního zneužití". Pokud by byly děti poučovány přímo "o pedofilii", byl by to vynikající počin. V pubertě jim vysvětlit, že i ony mohou objevit, že jsou přitahovány k dětem, a že pokud přijdou na to, že jsou pedofilně orientovány, nemusí věšet hlavu, páchat sebevraždu, ale mohou vkročit do Pedonie a žít naplněný život jako ctnostný pedofil.

Kolem čtyř let a znovu potom kolem puberty (10–12 let) může dítě pociťovat přirozený stud za svou nahotu...

Tato věta je odborně rozvinuta v bezvadném tématu Pohlavní stud u dětí.

Již v kojeneckém věku je možno u chlapečků pozorovat samovolné ztopoření pohlavního údu a u děvčátek ztopoření poštěváčku a tvorbu poševní vlhkosti.

Člověka láká zeptat se, odkud to ví.... Raději to nechám. Aby se mě někdo neptal na to samé u další citace...

Od věku 3 až 4 roky jsou již děti schopny prožít orgasmus dokonce i opakovaně.

Tak zde již odborník pouze hádá. Opakované orgasmy mohou prožívat i kojenci. Více ve vzrušujícím tématu Dětská masturbace - komentáře k článkům.
Jinak počty orgasmů, konkrétně u dívek, mohou jít do desítek. Kdo nevěří, možná závidí.


odkaz a zdroj: cz.pinterest.com

[Asce]

V článku je plno podnětných myšlenek a se spoustou z nich bych se ztotožnil. Výhrad bych měl jen málo:

• Nazývat přirození vaginou a penisem v situacích, o kterých hovoří článek, tedy v rozhovoru s dětmi, který jistě není vysokoškolskou zkouškou z anatomie, mi přijde nesprávné:
  • To, o čem by nejspíš chtělo hovořit dítě, je to, co vidí - což více méně odpovídá pojmu penis, ale nikoliv vagina.
  • Oba pojmy jsou nelibozvučné, což podvědomě asociuje něco, o čem raději nehovořit.
  • Oba pojmy jsou jednoznačně technicistní - hovořit v těchto pojmech mi přijde jako řečnický trik, totiž zaseknout protistranu na odbornostech a zbytečných podrobnostech, abych se vyhnul vlastnímu obsahu, který je pro mne poněkud choulostivý a vlastně se mi moc do něj nechce.
  • Odstrašující příklady citované autorem článku, kdy lidé neumí pojmenovat své orgány, jsou podle mne chybně interpretované. Ti lidé se prostě stydí. Slova penis a vagina je pro ně ještě těžší vyslovit, než problém opsat jinak. Pro většinu životních situací to navíc tak stačí - ani já nejdu za lékařem s tím, že jsem si nejspíš zlomil ulnu či radius, ale s tím, že mám asi zlomenou ruku. Lidé by s pojmy jako penis a vagina měli být seznámeni, ale jsou to pojmy určené pro rozhovor s lékařem, nikoliv pro běžný hovor.
• K orgasmu u malých dětí. Zde souhlasím s Plyšáčkem, ale s tím dodatkem, že je zapotřebí rozlišovat. Já používám pojmy "lehký orgasmus" a "silný orgasmus". Podle mého vlastního pozorování mladinké dívenky zažívají ony lehčí orgasmy, často i opakovaně a je to otázka spíše vteřin. Toto jsou schopny prožívat i starší dívky, ale ty spíše ocení již silný orgasmus. Ten se dá navodit opakovaně nepříliš často a nejspíš ani ne u každé dívky, zato je výrazně hlubší a mnohem delší v čase (rozhodně minuty). Prosím, nezaměňovat masturbaci (dráždění pohlavních orgánů) a orgasmus, který může a nemusí být vyvrcholením masturbace.
• Útok na církevní texty se mi zdál laciný. Ano, jako u všeho, přílišný fanatismus je chybou a platí to i pro náboženská pravidla. Já bych místo kritiky raději vyzdvihl to, že doporučují střídmost, odsuzují promiskuitu, jakož i to, že doporučují, aby si muž a žena ve svých potřebách vycházeli vstříc.

[Plyšáček]

Gynekolog, porodník a sexuolog MUDr. Zlatko Pastor píše pro Babyweb.cz zajímavé články.

I malé dítě se dokáže silně zamilovat (Babyweb.cz)

„Dítě nevstupuje na svět jako nepopsaný list papíru. I z oblasti sexuality toho má v sobě už mnoho vepsáno,“ tvrdí gynekolog a sexuolog MUDr. Zlatko Pastor. „Mužem nebo ženou se stáváte již během nitroděložního vývoje podle toho, jaké produkujete hormony. V určité chvíli vám zrají centra pro sexuální identifikaci a orientaci,“ dodává.

Jak malé dítě vnímá, zda je holčička nebo chlapeček?
Každý novorozenec, holka nebo kluk, je po narození nejprve ještě nějakou dobu sycen ženskými pohlavními hormony. Projevování se „jako chlapeček“ nebo „jako holčička“ je ale vrozené, není dané pouze výchovou. I když my, rodiče, se k dítěti od začátku chováme v závislosti na jeho pohlaví. Ať chceme, nebo ne.

Ano, většinou už během těhotenství chceme vědět, „co to bude“
I první nebo druhá otázka po porodu je, zda je to kluk nebo holka. A to je již sexuální otázka. I když v dnešní době ultrazvukové diagnostiky to rodiče mohou vědět již předem, po porodu dostanou zcela markantní odpověď. Pohlavní diferenciace je určena od chvíle, kdy spermie vletí do vajíčka – buď to bude kluk, nebo holka. Nenechte se zaskočit, když o sobě bude váš chlapeček někdy mluvit v ženském rodě. Je to tím, že možná slyší mluvit hlavně maminku a její jazyk bere za svůj.

A co známé zkoumání „zajímavých“ partií těla?
Malé dítě začne dřív nebo později projevovat svou příslušnost k ženskému nebo mužskému rodu. Začne si všímat rozdílů mezi pohlavími – jak tělesných, tak v chování. Děti svá těla zkoumají, ale nevzrušují se tím jako dospělí. Zkoumají rozkrok stejně jako ucho nebo botu.

Děti se dokážou sexuálně projevovat, ale bez erotiky? Jak vnímat jejich „lásky“ ve školce?
Erotika je svět dospělých. Děti mají sexuální projevy, ale erotický podtext jim dávají dospělí. Když si děti hrají na tatínka a na maminku nebo na doktora a dotýkají se svého genitálu nebo svých kamarádů, není to nic primárně erotického, je to spíše zvědavost. Erotický podtón vzniká později, když už víme, „o co jde“. To ale malé děti nevědí – jsou nevinné, a „že to nebo ono se nedělá“, jim musí teprve někdo vysvětlit.

Pohlavní styk mezi nedospělými dětmi je krajně výjimečný. Děti spolu nesouloží. O to nebezpečnější je tzv. předčasná erotizace. Začnete-li erotizovat nedospělou osobu, její budoucí sexuální vývoj to nesmírně poškodí. Míra poškození je úměrná délce zneužívání a charakteru aktivit, které na jedince působí.

Slovní nebo jiné upoutání pozornosti k sexuálním věcem samo o sobě ještě není to nejhorší, ale i tak je nevhodné nebo trapné.

Jak se vyvarovat vzniku rodinných „milostných trojúhelníků“, kdy například otec žárlí na svého syna a podobně?

• Nepoutejte pohlaví dítěte nijak na sebe a nepodporujte podobné hry
  
• Nesoutěžte s druhým rodičem
  
• Nezneužívejte dítě k bojům a tahanicím mezi rodiči
  
• Nedělejte si z dítěte indikátor „mne má radši, protože jsem lepší“
  
• Někdy si rodiče děti nechtěně kupují nebo se zaměří jen na jedno dítě

Neexistuje jedna dobrá rada, výchova je těžká. Dá se říci, že všichni jsme ve své podstatě neúspěšnými rodiči. A jsme-li úspěšní, je vůbec otázka, kdo za to může. Je to všechno relativní, říká MUDr. Pastor.

Nepřehlédněte:

• Dítě není asexuální bytost. Tělesně se uspokojují už kojenci a batolata – bez jakékoli erotiky. Je schopno všech základních sexuálních emocí – lásky, zamilovanosti.
  
• Erotizování nedospělé osoby nesmírně poškodí její budoucí sexuální vývoj.

odkaz a zdroj: toofab.com

[Asce]

Opět zde čtu plno zajímavých a podnětných úvah. Škoda, že takové nebyly k dispozici v době, kdy jsem byl rodičem malých dětí - měl bych býval spoustu potvrzení toho, že můj intuitivní postup je více méně správný. Přesto i nyní bych měl k článku jisté výhrady, tentokrát především pojmoslovné:

• Myslím, že to, co je popisováno, právě velká část lidí považuje za erotiku. Ovšem v zápětí se dozvědí, že děti erotiky nejsou schopné a své tělesné aktivity vnímají jinak. Myslím, že zde by poučení o tom, co pojem erotika vlastně značí, bylo plně na místě.
• Taktéž pojem dítě by bylo třeba v různých odstavcích přesně specifikovat. Vyjdeme-li z toho, že oficiálně je dítětem osoba až do dovršení věku 18 let, pak je zřejmé, že plno konstatování by v článku bylo chybných. Čtenář tak musí být sám schopen hádat, o jakém dítěti kde konkrétně autor mluví. Zatímco jsem bez jakéhokoliv remcání schopen přijmout tezi, že batole není schopno erotiky, tak rozhodně bych takovou myšlenku nepřipustil ani na mučidlech, byla-li by řeč o nějaké (či jisté) jedenáctce. A čtenáři Ostrohranných střípků v Clubu Pedonia ví, že nejen u jedenáctky...

[Maataa]

Zajímavý článek. Jen podle názvu jsem čekala jiný obsah. A to o zamilování se dětí a síle zamilovanosti. Toto se zamilovaností, zvlášť pokud je řeč o zkoumání opačného pohlaví například ve školce, nemá nic společného. A erotizace se zamilovaností nemá také nic společného, pokud tedy člověk nerazí názor, že provozování sexuálních činností je totéž co zamilovanost a láska.

[Plyšáček]

Děti jsou schopny všech sexuálních emocí (Žena.cz)

"Děti jsou schopny všech sexuálních emocí. Prožívají zamilovanost, erekci, sexuální vzrušení, orgasmus... Ale nedávají tomu ten ryze sexuální podtón," vysvětluje MUDr. Zlatko Pastor.

Jsou k sobě děti přitahovány i sexuálně? Mohou se zamilovat? Co má dělat maminka, když náhodou přistihne chlapečka, jak se uspokojuje? Jak zareagovat, když vás dítě přistihne při sexu? Jak to dítě vnímá?
Na tyto a další podobné otázky odpovídal MUDr. Zlatko Pastor.
"V první řadě zůstaňte nad věcí a nerozebírejte nic, čemu nerozumíte. Dítě potřebuje kvalitní informace," radí na Babyweb.cz. "Na moment už je to tady, už se zeptal se mnozí lidé zbytečně moc připravují. Přitom by bylo ideální se o tom bavit bez nepřiměřených emocí."

Může být na informace o sexu moc brzy?
Ano. Rodiče to někdy přeženou nebo dítě zmatou, a to je pak medvědí služba. Začnou totiž dítě na oblast sexuality upozorňovat zbytečně moc nebo nevhodně, a ono na to ještě není zvědavé.

Ale děti se zamilovávají, i když nejsou přitahovány sexuálně.
Děti jsou schopny všech sexuálních emocí nebo jinak řečeno emocí se sexualitou spojených. Prožívají zamilovanost, erekci, sexuální vzrušení, orgasmus… Ale nedávají tomu ten ryze sexuální podtón.

Ani když se ve školce pusinkují?
To dělají, protože experimentují. Jde o dětské hry, které u nich pomaličku otevírají cit pro mužské a ženské role, ale nemají erotický podtón. Děti se nesbližují sexuálně, nesouloží. Sexuální přitažlivost se dostaví až se sexuální dospělostí a emocemi v pubertě. Dítě před pubertou moc nechápe dvojsmysly, bere všechno, jak to je řečeno.

Co má dělat maminka, když náhodou přistihne chlapečka, jak se uspokojuje?
Jestliže to dělá v pokoji a pod dekou a ona tam nečekaně vkročí, má vyplout a samozřejmě dělat, že si toho nevšimla. Ne ho chytit za ručičky s tím, že tohle slušní chlapečkové nedělají. Oni to totiž dělají všichni chlapečkové, dělá to i tatínek a jeho kamarádi, což mu samozřejmě nemusíte říkat. Musíte ho ale poučit, že "toto se mezi lidmi nedělá" nebo "to si nech na jindy, až budeš sám". Vysvětlit, že slušní chlapečci na veřejnosti nemasturbují stejně jako například nemluví sprostě.

Může být sebeuspokojování zdraví škodlivé?
Dětská masturbace je základní požitková libost, nepramení z přetlaku pohlavních hormonů. Nebojte se, že se bude dítě při masturbaci nějak ničit, bude masturbovat jen podle svých potřeb. Platí ale pravidlo, že čím víc na to budete dítě upozorňovat, tím víc ho to bude zajímat… Je v pořádku, když dítě rozvíjí sexualitu, ale ať to dělá přiměřeně a v intimním prostoru.

Jak zareagovat, když vás dítě přistihne při sexu?
I něžnou soulož vnímá dítě jako něco agresivního. Nechápe, co rodiče dělají, a zneklidní ho to. Myslí si, že si ubližují, nedokáže to adekvátně vnímat. Něco takového vidět je pro malé děti zkrátka krajně nevhodné. To platí o všech erotických aktivitách včetně vášnivého líbání. Když se dva lidé pohladí a políbí, tak na tom není nic zvláštního, ale předvádět byste se dítěti neměli.

Jak reagovat, když se dítě začne samo od sebe ptát na věci kolem sexu?
Informace neškodí - ale musejí být kvalitní. Když nějakému tématu tak úplně nerozumíte, je lepší hovořit doporučenými frázemi nebo to nechat na někoho zasvěceného. Sexuální výchova by měla být už v mateřských školách. Je to lepší, než ji nechávat na bezradných rodičích, jejichž rodiče byli také bezradní…

Může špatná sexuální výchova napáchat nějaké škody?
Když jsou děti odmala vychovávány v tom, že je sex něco ošklivého a špinavého, tak se to - zejména u žen - těžko odbourává. Mozek se zasekne. Z takové holčičky vyroste primárně asexuální žena. Muži to díky svým pohlavním hormonům snadněji překonají, jsou spontánnější a jejich sexuální potřeby razantnější. I když mají puritánskou výchovu, tak masturbují, protože to pro ně je naléhavost. Ženy ale nemají androgeny (mužské pohlavní hormony), takže ta pronikavost není velká a výchova může napáchat více škod.


odkaz a zdroj: www.doctorkas.com

[Asce]

Opět výborný článek. Přesto mi nedá, abych k některým pasážím vyslovil své pochybnosti či lehké výhrady.

Děti jsou schopny všech sexuálních emocí nebo jinak řečeno emocí se sexualitou spojených. Prožívají zamilovanost, erekci, sexuální vzrušení, orgasmus… Ale nedávají tomu ten ryze sexuální podtón.

Možná mi díky mé úchylnosti nějaké věci unikají, ale já prostě nechápu, co tímto chtěl autor říci. Zní mi to asi takto: Ptáci (na rozdíl od lidí) létají, ale oni tomu nedávají ten podtón létání, oni to prostě berou jen jako pohyb. Nu a co jako? Zajímalo by mne, odkud autor ví, jaký podtón svému konkrétnímu, jednotlivému chování dává či nedává ono konkrétní děcko. Já jsem přesvědčen, že onen "podtón" je umělý konstrukt, aby autor na jedné straně mohl konstatovat, že děti jsou stejně sexuální bytosti jako dospělí, avšak současně to jaksi pro uklidnění širokých mas vyvrátil (něco jako: děti sexují, ale není to sex).

Ani když se ve školce pusinkují?
To dělají, protože experimentují. Jde o dětské hry, které u nich pomaličku otevírají cit pro mužské a ženské role, ale nemají erotický podtón.

Ano, děti experimentují. Ale - podle mne - část těchto experimentů není vlastně experimentem v pravém smyslu, ale je to opravdová aktivita s erotickým podtónem. A tím se naprosto nijak neodlišují od dospělých - přeci není nic mimořádného, když se dvě dospělé kamarádky při setkání lehce políbí, když se mladé ženy vedou za ruku, apod. Toto také nemá (nemívá) erotický podtón.

Děti se nesbližují sexuálně, nesouloží. Sexuální přitažlivost se dostaví až se sexuální dospělostí a emocemi v pubertě.

Z toho, že děti spolu (obvykle) nesouloží, podle mne nelze vyvozovat to, že se nesbližují sexuálně. Soulož je nutno chápat jako vyšší level, kterého se obvykle dopracuje až pohlavně zralá osoba. Je to podobné jako s domácími pracemi - mohu očekávat, že si děcko bude pravidelně uklízet svůj pokojík, umývat nádobí, apod., sotva však, že do sklepa složí padesát metráků uhlí. Zkrátka během dětství a dospívání se děcko učí z nižších pater dovedností a schopností v jednotlivých oborech lidského konání postupovat na patra vyšší.

[Plyšáček]

Zamykejte se: I něžné milování vnímá dítě jako agresi (Žena.cz)

"Děti se sice ve školce zamilovávají a pusinkují, protože to někde viděly, ale neberou to sexuálně. Sexuální přitažlivost se totiž u lidí dostavuje až v pubertě. Malé dítě ji nechápe, a proto vnímá i něžnou soulož rodičů jako něco agresivního. Pokud toto všechno nevíte, možná byste měli přenechat sexuální výchovu vašich dětí na někom, kdo zná biologické souvislosti," říká MUDr. Zlatko Pastor.

Co všechno nevíte o sexuální výchově malých dětí a stydíte se zeptat? Na to odpovídá MUDr. Zlatko Pastor.
Jak z rozhovoru s ním vyplyne, děti se sice ve školce zamilovávají a pusinkují, protože to někde viděly, ale jde o dětské hry, které neberou sexuálně. Sexuální přitažlivost se totiž u lidí dostavuje až v pubertě. Malé dítě ji nechápe, a proto vnímá i něžnou soulož rodičů jako něco agresivního. Pokud toto všechno nevíte, možná byste měli přenechat sexuální výchovu vašich dětí na někom, kdo zná biologické souvislosti.

Není to přehnané tvrzení?
Ani ne. Problém je v tom, že většina lidí není vyrovnaná se svou vlastní sexualitou a přenáší to na lidi kolem sebe, včetně dětí. Nevědí, co je správné, natož aby to říkali někomu jinému. Koresponduje to s úrovní vzdělání a kulturnosti dané společnosti. Lidé ani pořádně neznají anatomii pohlavních orgánů: ženy nevědí, jaký je rozdíl mezi dělohou a vagínou, muži neznají genitál své ženy, netuší, kam vlastně strkají penis. Sexuální výchovu by měl dělat někdo, kdo zná biologické souvislosti, ideálně už v mateřských školách. Je to lepší, než nechávat informování na bezradných rodičích.

Jak ale reagovat, když se dítě začne samo rodičů ptát?
V první řadě zůstaňte nad věcí a nerozebírejte nic, čemu nerozumíte. Informace neškodí - ale musejí být kvalitní. Rodiče to někdy přeženou nebo informacemi dítě zmatou, a to je pak medvědí služba - upozorní totiž dítě na oblast sexuality ve chvíli, kdy na to ještě není zvědavé. A měli by mít také na mysli, že o těchto věcech je ideální se bavit bez nepřiměřených emocí.

Vždyť se děti ve školce zamilovávají a pusinkují…
Děti jsou schopny všech emocí se sexualitou spojených: prožívají zamilovanost, erekci, sexuální vzrušení, orgasmus… ale nedávají tomu sexuální podtón. Konají tak, protože to někde viděly a experimentují. Jsou to jen dětské hry, jejichž prostřednictvím se u nich začíná rodit cit pro mužské a ženské role. Samotná sexuální přitažlivost se dostaví až se sexuální dospělostí a emocemi v pubertě.

A co nahota doma: škodí, nebo je naopak přirozená?
Volnější morálka spojená s převlékáním je přirozená. Dítě v předškolním věku nevnímá mámina prsa eroticky, kouká na ně stejně jako třeba na uši. Na nahotě není nic špatného, lidé se koneckonců nerodí oblečení. Ale určitě není dobré, když před dětmi souložíte nebo se věnujete nad míru nějaké erotické aktivitě včetně vášnivého líbání. Něco takového vidět je pro malé děti krajně nevhodné. Dítě totiž vnímá i něžnou soulož jako něco agresivního. Nechápe, co rodiče dělají, a zneklidní ho to. Myslí si, že si ubližují. Když už se to stane, tak mu vysvětlete, že je všechno v pořádku. A příště se toho vyvarujte.

Jak?
Zamykejte se.
...


odkaz a zdroj: www.todaysparent.com

[Plyšáček]

Po uveřejnění 3 článků od sympatického doktora Pastora se chci nyní vypořádat s některými jeho názory.

I malé dítě se dokáže silně zamilovat.

Ano. Moudré tvrzení. Jen škoda, že daný článek se věnuje něčemu zcela jinému, než co slibuje v nadpisu.

Děti svá těla zkoumají, ale nevzrušují se tím jako dospělí. Zkoumají rozkrok stejně jako ucho nebo botu.

Děti při zkoumání erotogenních zón svých těl prožívají zcela jistě sexuální vzrušení. Jen obsahy mysli (doprovodné představy, vnitřní komentáře a úvahy) a porozumění významu této aktivity budou poněkud jiné, než u dospělých. Zkoumání genitálií bych nepřirovnával ke zkoumání ucha a už vůbec ne boty.

Rovněž by bylo dobré, kdyby pan doktor definoval pojmy erotika a sex tak, jak on je používá. Mnoho jeho tvrzení je matoucích. Viz poznámka Asceho o "ptácích, kteří létají bez podtónu..." Dokonce mi přijde, že je poznamenán jistými pedoaktivisty, kteří však naprosto neznají děti.

To ale malé děti nevědí – jsou nevinné, a „že to nebo ono se nedělá“, jim musí teprve někdo vysvětlit.

Většina dětí (od 3 let) podvědomě cítí, že se "něco nedělá", a i kdyby jim to nikdo nikdy neřekl, věděly by to.


odkaz a zdroj: najmama.aktuality.sk

Dítě před pubertou moc nechápe dvojsmysly, bere všechno, jak to je řečeno.

Některé dvojsmyslné narážky ("Ukážeš mi ji?") velice dobře chápou již mnohé děti ve školce...

(...když náhodou přistihne chlapečka, jak se uspokojuje...)... Oni to totiž dělají všichni chlapečkové, dělá to i tatínek a jeho kamarádi, což mu samozřejmě nemusíte říkat.

Jistě je dobré mu říci, že to dělají někteří (určitě ne všichni) chlapečkové, třeba je i pochválit - že ti šikovní nebo vyspělí. A také holčičky.

Vysvětlit, že slušní chlapečci na veřejnosti nemasturbují stejně jako například nemluví sprostě.

Zcela špatně! Jak tam padne přirovnání ke "sprosté mluvě", přenáší se pejorativní podtón i na celou sexualitu.

Nebojte se, že se bude dítě při masturbaci nějak ničit, bude masturbovat jen podle svých potřeb.

Uklidňující konstatování. Pro rodiče obvykle dostačující. My však víme (viz výpovědi maminek masturbujících miminek), že některé děti si mohou genitál doslova mordovat od rána do večera.

...děti se sice ve školce zamilovávají a pusinkují, protože to někde viděly, ale jde o dětské hry, které neberou sexuálně.

Rád bych věděl, jak lze "vidět" a okoukat "zamilovávání". Toto se prostě děje! Nemusíme zkrátka vše okoukat. Ani to zmiňované líbání. Je to něco tak hluboce přirozeného, že to zkrátka děláme (viz film Modrá laguna, kde jsou děti ponechány působení přírody bez opičení od dospělých). Na světě je tolik mimin, co se chtějí líbat s otevřenou pusinkou, a přitom jejich rodiče mohou být těmi největšími puritány. Prostě nesvádějme všechny sexuální projevy dětí na to, že "to to dítě někde muselo vidět", že ho musel někdo zkazit, "erotizovat" (zneužíváním) ap.

Lidé ani pořádně neznají anatomii pohlavních orgánů: ženy nevědí, jaký je rozdíl mezi dělohou a vagínou...

A řada "odborníků" a pisálků ani nerozlišuje mezi vaginou a vulvou. (Viz věty typu "Říkejte dcerám, ať si umyjí vagínu, ne pipinku...")

Sexuální výchovu by měl dělat někdo, kdo zná biologické souvislosti, ideálně už v mateřských školách.

No ale podobné pokyny mohou právě vést k onomu hrubému a živočišnému pojímání sexuální výchovy bez duševní složky. Jinak souhlasím s panem doktorem, že není vhodné dítěti předčasně nutit informace, na které se neptá a pro které není zralé. ("A když mi ztvrdne, tak ho tam mámě vrazím... Víš? A dej si zpátky dudlíček do pusinky, miláčku. Tam se nestrká. Nebo jen v soukromí...")


odkaz a zdroj: YT

Samotná sexuální přitažlivost se dostaví až se sexuální dospělostí a emocemi v pubertě.

S tím nebude souhlasit celá řada odborníků.

Dítě v předškolním věku nevnímá mámina prsa eroticky, kouká na ně stejně jako třeba na uši.

No a konkrétně o tomto úkazu tvrdí jiní odborníci, že již kojenec může zažívat sexuální vzrušení z mámina prsu. Já nevím.

...určitě není dobré, když před dětmi souložíte nebo se věnujete nad míru nějaké erotické aktivitě včetně vášnivého líbání.

Souložit před dítětem je sexuálním zneužitím a této otázce se sáhodlouze věnuji v tématu Společné spaní rodičů s dětmi. Je velice dobře, že důležitý poznatek o tom, že sex dospělých dítě obvykle vnímá jako agresi, hlásá již samotný nadpis. Dodnes si vzpomínám na svá traumata z dětství, kdy jsem byť jen slyšel souložící rodiče. Kolik je však dětí, které byly tomu ušetřeny? V panelácích s papírovými zdmi? Je to těžké. Ale často značně traumatizující.
Na druhé straně si myslím, že objímání a něžné (i erotické) líbání, i jiné drobné něžnosti, by děti vidět (i u svých rodičů) měly.


odkaz a zdroj: moravskoslezsky.denik.cz

[Asce]

Děkuji Plyšáčkovi za komentáře, se kterými se v drtivé většině ztotožňuji.

Výchozí články pana doktora mi přijdou velmi podnětné, jen škoda, že tu a tam (nejvíce v posledním vloženém příspěvku) poněkud ujíždí jednak do nechápajícího mainstreamu a jednak si plete děcko se studentem anatomie.

Podle mne je zcela postačující a zároveň nutné, aby rodiče potomkovi předali hrubé obrysy a směrování - masturbuje se v soukromí, udržování intimní hygieny, přiměřenost ve vztahu k jiným lidem... Ale zejména jde o lásku - tu jak přímo vůči němu, tak zprostředkovanou tím, že se budou k sobě chovat láskyplně a s úctou. Jsou zkrátka věci podstatné a věci zbytné. To, jestli se dítě dozví, že "frantík" se odborně řekne penis, od rodiče anebo ve škole, je podle mne naprosto lhostejné. Ostatně k čemu podrobné anatomické znalosti, pokud dítě bude denně sledovat opilé rodiče, kteří na sebe křičí. Jsem zastáncem méně technicistního přístupu, zato všestranné láskyplné podpory dítěte ve všech oblastech života - tedy nejen v sexuální výchově. Samozřejmostí pak musí být důsledné vyžadování toho, aby dítě plnilo své povinnosti. Teprve tento celek, jehož sexuální výchova je jen jednou částí, vede k úspěšné výchově dítěte v samostatnou a přiměřeně sebevědomou dospělou bytost.

Dítě v předškolním věku nevnímá mámina prsa eroticky, kouká na ně stejně jako třeba na uši.

No a konkrétně o tomto úkazu tvrdí jiní odborníci, že již kojenec může zažívat sexuální vzrušení z mámina prsu. Já nevím.

Ale já vím. Píši o tom ve Střípcích, konkrétně v kapitole Asce se představuje, odstavec Z raného dětství mám dva velmi zvláštní prožitky. Zde jsem sice napsal, že si s oním prožitkem nevím rady - jenže za více než rok působení na Pedonii a naopak působení Pedonie na mne, jsem přeci jen poněkud jinde. I mně Pedonia mnoho dává. Dnes už bych se nezdráhal napsat, že to byl jasný erotický prožitek. Ještě před rokem bych se styděl toto vyslovit, protože bych si myslel, že mimino nemůže takové pocity mít. Jsem rád, že i pan doktor toto potvrzuje, byť se pak na druhé straně snaží tak trochu svým občasným mlžením okolo pojmu erotika věc jaksi zamaskovat...

[Plyšáček]

Predčasná sexualizácia detí? A dosť!

V poslednom čase sledujem prudko stúpajúci nárast počtu laických sexuológov, ktorí svojimi amatérskymi teóriami zapelešili udergroundové médiá a teraz si vydupávajú priestor aj v tých serióznych. Vo všetkých pádoch skloňujú slovné spojenie „predčasná sexualizácia detí". Má ju vraj spôsobiť sexuálna výchova.

Batoľatá a predškoláci
Sexualitu detí sme často krát riešili v kruhu náhradných rodičov, ktorí mali starosť o svoje prijaté deti - deti, ktoré odchádzali z nepodnetného prostredia detských domovov k novým rodičom. V ústavnej starostlivosti nezažívali prirodzené emócie, pre malé deti k životu a zdravému vývoju absolútne nevyhnutné. Tými sú láska, prijatie, pohladenie, pritúlenie - jednoducho fyzický kontakt s materskou osobou, ktorý by dával pocit istoty a citového naplnenia. Tieto deti vnútorne strádali a z nedostatku podnetov si mnohokrát našli ako náhradu sebauspokojovanie. Nikto ich to neučil, nikto ich k tomu nenabádal.
Masturbácia sa vyskytuje už u veľmi malých detí - batoliat aj detí v predškolskom veku. Príčinou je buď spomínaný deficit podnetov, sexuálne zneužitie alebo jednoducho pátranie po funkcionalite svojho tela. Nemá to však s praktizovaní sexu (ako ho vnímame my dospelí) nič spoločné, pretože sexualita u takto malých detí nie je ešte plne vyvinutá. Pre dieťa je masturbácia spôsobom, ako si privodiť pocit slasti dráždením intímnych zón. Výsledkom je pre neho príjemný pocit, podobný tomu, aký dieťa zažíva pri dobrom jedle alebo maškrtení. Dieťa si časti svojho tela nespája s hanbením sa a nahotu považuje zväčša za prirodzenú. Je to práve pre to, že pri takomto sebauspokojovaní mu nejde o sex. To, že masturbácia je v spoločnosti nevhodným správaním, to sa dozvedá až od svojho okolia, ktoré ho nato upozorňuje.

Školáci a adolescenti
V školskom veku sa sexualita ďalej vyvíja a jej vývoj má nové prejavy ako je vzájomné ukazovanie si pohlavných orgánov, ich kreslenie a rovnako masturbácia. Toto sú bežné prejavy nižšieho vývojového stupňa sexuality. Dieťa si uvedomuje svoje pohlavie a vie, že ho definuje a že je nemenné.
Erotické a partnerské vzťahy prichádzajú na rad až v období adolescencie, kedy si dieťa naplno uvedomuje svoju sexualitu. Až tu môžeme hovoriť o autoerotike a až neskôr v období neskorej adolescencie sa pripája potreba partnera a sexuálneho vzťahu. Sexuálna zrelosť teda prichádza až v tomto období.

Vývoj sa nedá urýchliť
Vývoj osobnosti sa nedá ničím urýchliť. Preto výraz „predčasná sexualizácia detí" je výplodom nových obskúrnych teórií skupiny samozvaných sexuológov bez vzdelania. Tieto „teórie" nemajú vo vede ani v realite žiadnu oporu. Dieťa nemožno predčasne sexualizovať, pretože kvôli svojej nevyvinutej sexualite nemôže tušiť o čom rozprávame a čo všetko je so sexom spojené. Je to podobné, ako keby sme hovorili, že dieťa ideme učiť predčasne rozprávať. Jednoducho pri najlepšej snahe sa nám nepodarí naučiť dieťa rozprávať „predčasne" - napríklad v šiestich mesiacoch jeho veku, pretože jeho mozog ešte nepodnikol ďalšie medzistupne vývoja, ktoré v konečnou dôsledku povedú k rozvoju reči.

Vývoj sa dá pokaziť
To, že nevieme vplývať na sexuálnu zrelosť dieťaťa je zrejmé. Zrelosť potrebuje čas a postupný vývoj. Rovnako je ale aj pravdou, že vonkajší svet môže nevhodným zásahom spôsobiť to, že sa u dieťaťa nikdy nevyvinie zdravá sexualita. Môže to byť spôsobené tým, že sa stane obeťou sexuálneho násilia alebo zneužívania, prípadne začne so sexuálnymi experimentmi príliš skoro a bez náležitého poučenia o rizikách.
Ja ako matka chcem urobiť všetko pre to, aby som svoje deti od týchto hrozieb uchránila. Chcem, aby vedeli, rozoznávať medzi vhodnými a nevhodnými dotykmi, chcem, aby vedeli sebavedomo povedať „nie", aby vedeli rozoznať hrozbu, aby sa vedeli brániť a aby vždy mali ku mne dôveru povedať mi čokoľvek. Iba vtedy im budem môcť najlepšie pomáhať.
Rovnako chcem, aby boli na život dobre pripravené, aby nezačali priskoro so sexom, aby sa vedeli chrániť aj brániť a aby vstup do sveta dospelých nebol pre nich traumatizujúcim zážitkom.
Pretože sex je a môže byť veľmi príjemnou a dôležitou súčasťou života. Sexualita je neoddeliteľnou súčasťou osobnosti. Jej dôležitosť je zbytočné podceňovať. Mnoho manželstiev už stroskotalo kvôli problémom v sexuálnej oblasti. V najlepšom prípade je sex (či milovanie) prejav náklonnosti, záujmu a lásky.

Paradoxy a bojovníci za práva detí
Paradoxom je, že proti sexuálnej výchove sa búria práve tí, ktorí aj vo svojej vlastnej mysli sex tabuizujú a démonizujú. Je teda predpokladom, že nebudú vedieť svoje vlastné dieťa poučiť o všetkých problémoch a rizikách. Nebudú vedieť byť trpezlivým poslucháčom pre jeho problémy a jedinou odpoveďou na mnohé otázky dospievajúceho človeka bude - abstinuj! Celé generácie rodičov a ich detí sú však dôkazom toho, že striktné zákazy majú na dospievajúce deti stopercentne opačný efekt. Tlak vyvoláva protitlak a vzbury dospievajúcich. Tým sa poškodzujú vzťahy medzi rodičmi a ich deťmi. Túto úlohu ťažko zvládnu, no nechcú ju prenechať ani strednej škole, na ktorú už deti prichádzajú dostatočne zrelé na tieto debaty.

Verím, že ja ako rodič to zvládnem. Kvôli mojim deťom sexuálnu výchovu na strednej škole netreba. No čo s tými deťmi, ktorých rodičia puritánsky odmietajú aj samotnú existenciu sexu?
Nevystavujú svoje deti riziku, že sa stanú obeťami sexuálneho násilia? Takáto traumatická udalosť v živote človeka je niečo, z čoho sa nemusí už nikdy celkom spamätať.
Nevystavujú ich riziku ochorenia? Rizikám plynúcim z neviazaných, náhodných a častých zmien sexuálnych partnerov? Riziku nechceného tehotenstva?

Protestovať proti usmrcovaniu nenarodených vyžaduje aj osobnú angažovanosť v rámci prevencie. Lebo len to je cesta k tomu, aby na svet prichádzali deti chcené, čakané a milované. Je preto v totálnom nesúlade, že proti sexuálnej výchove kričia práve mnohí z tých, ktorí sa hrdia titulom ochranára života od počiatku. Je ťažké im veriť úprimný záujem o nenarodené dieťa. Ten totiž začína pri jeho potenciálnych budúcich rodičoch - mladých ľuďoch, ktorí by mali byť vedení k zodpovednosti.
Zakazovať osvetu znamená nechávať deti pátrať samé, nechať ich napospas svojim mylným a nezrelým úvahám a odpovediam, ktoré budú nachádzať v pornografických videách na internete. A to nepovažujem za zodpovedné rodičovstvo a ani za záujem o ochranu života.


odkaz a zdroj: progressiveerupts.blogspot.cz

[Plyšáček]

Paní Blahová předkládá své názory a postoje pro mne nejasně čitelným způsobem. Ostře útočí na sexualizaci dětí, obhajuje ji nebo ji odmítá jako nemožnou?

Své tvrzení, že vnějším působením nelze urychlit psychosexuální vývoj dětí, může zakládat leda tak na svých domněnkách. Nebo to snad zkoušela a nepodařilo se jí to? Ani to by ovšem nepodporovalo její přesvědčení. Má sice právo vyjádřit svůj názor, ale nechápu, proč se snaží poučovat o věcech, kterým nerozumí.

Co si mám vybavit pod tvrzením, že "dětem při sebeuspokojování nejde o sex"? Takto se moc nedovídáme...

Také rozebírá metodiku sexuální výchovy. Z výroku, že "věří, že jako rodič to zvládne", je patrné, že se jen snaží dodávat si odvahu.