Chat pro oprávněné uživatele běží denně od 18:00 do 21:00.
Témata dětské psychologie. Populárně naučné články i odbornější pojednání od členů, výpisky z knih o dětské psychologii, pedagogice, a výchově včetně výchovy sexuální.
-
Plyšáček
- Administrátor
- Příspěvky: 3594
- Registrován: 16.12.2015 20:40:20
- Pohlaví: muž
- Líbí se mi: dívky (GL)
- ... ve věku od: 1
- ... až do věku: 10
- Děkoval: 1964 x
- Oceněn: 7524 x
Příspěvekod Plyšáček » 11.4.2017 9:01:34
Pavlína JanošováDÍVČÍ A CHLAPECKÁ IDENTITA
Grada 2008Dívčí a chlapecká identita - vývoj a úskalí
odkaz a zdroj: www.knihypdf.skProblematika dívčí a chlapecké identity je jedním z nejaktuálnějších témat na hranici sociální a vývojové psychologie a psychologie osobnosti. Autorka předkládá detailní přehled o pohlavním vývoji a jeho alternativách v jednotlivých obdobích i o specifikách vývoje genderově "nestandardních" dětí. Ovlivňuje rodinná situace formování rodové identity? Co je to vlastně intersexualita? Jak moc jsme ovlivněni okolím a stereotypy, do jaké míry jsou poruchy identity dědičné?...Z této knihy provádím selektivní výpisky pro potřeby komunity Pedonia. Reagovat můžete přímo zde. Případná diskuse bude po dokončení výpisků umístěna na závěr tohoto vlákna.
-
Plyšáček
- Administrátor
- Příspěvky: 3594
- Registrován: 16.12.2015 20:40:20
- Pohlaví: muž
- Líbí se mi: dívky (GL)
- ... ve věku od: 1
- ... až do věku: 10
- Děkoval: 1964 x
- Oceněn: 7524 x
Příspěvekod Plyšáček » 11.4.2017 9:40:28
Role muže a ženy v sociologické perspektivě
- chlapci jsou vystavováni poněkud jiným socializačním vlivům než dívky
- ačkoli se role mužů a žen v různých společnostech značně liší, v jejich tradičním pojetí jsou vždy vymezeny jako komplementární a tedy i pro sebe navzájem do značné míry nepostradatelné
- v čisté formě se s rodovým dimorfismem setkáváme v předliterárních kulturách; významný je však i pro mnohé z dnešních strukturovanějších společností, o čemž svědčí např. čínský princip rozdělení světa na jin a jang
- takto vymezené rodové role téměř nic nevypovídají o vnitřní identitě jejich nositelů
- práce dříve považovaná za typicky mužskou se stala v širším měřítku neméně „vhodnou“ i pro ženu
- společnost se začala členit a individualizovat, což vedlo k větší variabilitě také těchto rolí, které se musely změnám přizpůsobovat
- spolu s proměnou požadavků role muže a ženy se začala pozvolna proměňovat také představa o jejich ideální podobě
- mnohé funkce se staly nadbytečnými či bezúčelnými a naopak se v průběhu dějin k jejich obsahu přidávaly nároky nové
- aspekt pohlaví ve vědním přístupu - tytéž problémy vnímají muži i ženy z odlišné perspektivy
- muži většinou inklinují k jiným tématům než ženy, volí často jinou literaturu, jinak ji interpretují, jinak diskutují a mívají také jiné formy řešení
- rodová příslušnost je jednou z našich nejhlubších determinant, je jednou z vývojově nejstarších složek celkové identity
- v mnoha oblastech je u nás obousměrná sexistická diskriminace
- dilema ženy, jak sjednotit roli matky a s ní související požadavky s nároky profese, důraz na výkon
- možnost žen mít dítě, která je sama o sobě jistě biologickou výhodou, se obrací v sociální nevýhodu
- role matky bezesporu náročnější než role otce
- ženy jako skupina mají minimální podíl na rozhodování, tj. na moci
- ženy jsou obecně méně vychovávány k tomu, aby se u nich vytvořily vlastnosti, které jsou pro dosažení lukrativních profesí důležité
- postoj, v němž jsou rysy a činnosti, které jsou obecně považované za mužské, hodnoceny jako společensky důležitější
- mnoho děvčátek a žen patrně přijímá ženské vlastnosti zcela za své, jiné je možná budou hodnotit jako ideální leč nereálné a jiné je budou vnímat jako nezajímavé a budou se identifikovat spíše s obecně vysoce hodnocenými mužskými charakteristikami
- muži začali, alespoň na teoretické rovině, přijímat požadavky žen jako adekvátní a v zákonodárství došlo k některým změnám
- stereotypy v sobě obsahují předsudky, které vedou ke vzniku určitých společenských tabu a k přehlížení některých jevů
- je zřejmé, že pokud dochází k subordinaci jednoho pohlaví nad druhým, znamená to nevýhodu pro všechny
-
Plyšáček
- Administrátor
- Příspěvky: 3594
- Registrován: 16.12.2015 20:40:20
- Pohlaví: muž
- Líbí se mi: dívky (GL)
- ... ve věku od: 1
- ... až do věku: 10
- Děkoval: 1964 x
- Oceněn: 7524 x
Příspěvekod Plyšáček » 18.4.2017 10:25:03
Situace v současné rodině, krize mužské role
- muži jsou výše ceněni společností a ženy rodinou
- zvyšování počtu hodin strávených v zaměstnání, vymizelo domácí kutilství
- děti otce většinou obdivují (je pro ně sváteční autoritou), ale často nemají příliš jasnou představu o jeho denních aktivitách
- děti jsou mnohem více přítomny při matčiných každodenních činnostech spojených s péčí o domácnost
- dívky se tedy učí v interakci s matkou spontánně (nápodobou a situačními instrukcemi) jednotlivým dovednostem a přijímají tak přirozenou cestou některé složky své rodové role, kdežto chlapci tuto možnost v interakci s otcem mají zřídkakdy
- k nejasnému vzoru otců a jejich roli při výchově dětí a v domácnosti přispívá i skutečnost, že se obvykle nepodílejí na běžných činnostech intimního charakteru, jako je příprava a ukládání ke spaní, hygiena apod.
- místo vztahu, tj. "být s otcem", musí chlapec přijmout pouze identifikaci s ním, tedy "být jako on"
- dívka buduje svou identitu ve vztahu k osobě rodově (genderově) stejné jako ona, vztah k matce je základním aspektem vztahu k svému rodu
- chlapec buduje svou identitu ve vztahu k osobě rodově odlišné, musí se spokojit s negativní identifikací s matkou - "nejsem jako ona"
- samotné mužství jakožto součást identity je v naší společnosti ve srovnání s ženstvím záležitostí pravděpodobně křehčí
- ženy se těší lepšímu zdraví a dožívají se delšího průměrného věku
- muži bývají častěji oběťmi různých závislostí, psychopatologií a psychosomatických chorob
- očekávání týkající se mužské role - představa o tom, že muž má být schopen ovládat své emoce, poradit si se svými problémy sám, očekávání tělesné a psychické nezdolnosti
- s osamělostí se poněkud hůře vyrovnávají muži, pocit nepochopení a odcizení sobě samému
- prakticky všude převládá přání mít syna než dceru, zvláště v případě prvorozeného dítěte
- dozvuk patriarchátu, alespoň v kulturním povědomí
- výchova chlapců se jeví v mnoha ohledech jako problematičtější
- v současnosti mnohdy nejsou k dispozici vzory, které by posilovaly základní archetypální mužské vlastnosti a které by mohly vést ke zdůraznění potřeby lepšího uplatnění u chlapců
- výchova chlapců je v současnosti převážně v rukou žen
- jsme civilizací, v níž otcové opouštějí své syny a ponechávají je v lepším případě v péči matek a placených profesionálů (jsou to skoro vždy ženy), v horším případě je nechávají napospas vrstevnickým skupinám
- hloubka feminizace školství je patrná v tom, že ani muži, kteří dětem k dispozici coby vzory jsou, často nedisponují typicky mužskými atributy a zájmy
- navíc se obvykle jedná o vzory méně dostupné mladším dětem
- problémové chování, v němž mají chlapci "navrch" po celé dětství a dospívání
- vnitřní konflikt chlapců s autoritou - součást normálního socializačního vývoje chlapců
- součástí chlapecké sounáležitosti s vrstevníky je prokazatelná míra nezávislosti na okolních požadavcích, zvlášť ztělesňuje-li autoritu žena
- mužnost, sebeprosazování, schopnost odvážit se jít do konfliktu a unést následky "se vztyčenou hlavou"
- mnozí čeští otcové pěstují u svých dcer maskulinní zájmy anebo jejich vzniku aspoň nebrání
- chlapci jsou častěji v citových podnětech ochuzeni
- chlapci se pravděpodobně přestávají dříve mazlit
- chlapci začínají brzy selektovat pocity, jimž "si dovolí" věnovat pozornost, od těch, které začnou tabuizovat a vytěsňovat
- otcové mívají obvykle rozpačitý postoj k manipulaci s novorozencem
- otcové rozvíjejí děti především po stránce intelektové a projevují větší rozpaky vůči dětským citovým projevům,
méně často se s nimi mazlí - zdá se, že jde spíše o vliv tradice než o menší potřebu takového kontaktu
- tím ovšem ochuzují nejen děti a jejich vztah k sobě, ale především sami sebe a hloubku svého prožívání vztahu k dětem
- u synů otcové více rozvíjejí samostatnost, soutěživost a fyzickou zdatnost, zatímco matky u dětí obojího pohlaví stimulují rozvoj femininních rysů, jako je vhodné chování (slušnost), citlivost, přívětivost, empatii apod.
- citový vztah a jeho projevy mezi otcem a dcerou - jejich vztah bývá již od počátku ovlivněn společenskými imperativy souvisejícími s obecným povědomím o incestním tabu, které hluboce ovlivňuje vnitřní pohnutky otců a následné chování vůči dcerám (ale i synům)
- konečným důsledkem bývá nezřídka obava z jejich vlastní eventuální sexuální reakce, k níž by u nich mohlo při mazlení s dětmi dojít
- samotná eventuální reakce těla, která neznamená nic nemorálního, může otce znejišťovat natolik, že se bližších tělesných projevů k dětem raději zřekne
-
Plyšáček
- Administrátor
- Příspěvky: 3594
- Registrován: 16.12.2015 20:40:20
- Pohlaví: muž
- Líbí se mi: dívky (GL)
- ... ve věku od: 1
- ... až do věku: 10
- Děkoval: 1964 x
- Oceněn: 7524 x
Příspěvekod Plyšáček » 2.5.2017 9:36:01
O rozdílech mezi muži a ženami
- existují životní období, kdy disponujeme svými rodově typickými vlastnostmi větší měrou, a období, kdy naopak některé z nich takřka či zcela zanikají
- definice mužství a ženství se neustále přetváří
- z historického hlediska si jsou muži a ženy dnes podobnější než v minulosti - tzv. labilizace a konfúze mužské a ženské role
- jedná se zejména o aspekt nezávislosti, zaměstnanosti, o podobnost v sexuálním chování (iniciace vztahu), o kuřáctví a konzumaci alkoholu, unisexuální odívání a úpravu zevnějšku
- rozdíly mezi muži a ženami jsou podstatně subtilnější než jejich podobnosti
- rovněž etnické a subkulturní rozdíly jsou mnohem nápadnější než rozdíly mezi muži a ženami uvnitř těchto skupin
- v našich obecných představách se objevuje tendence přiřazovat mužům a ženám polaritně opačné vlastnosti
- existence stereotypů vede k odlišnému očekávání, a tedy i k odlišné výchově děvčátek a chlapců, jejímž důsledkem je poněkud omezený rozvoj některých dovedností
- součinnost socializace a biologických dispozic - začíná nejpozději v okamžiku narození dítěte
- muži a ženy se mezi sebou pravděpodobně liší spíše v oblasti zájmů, koníčků a v charakteristikách mezilidských vztahů, tedy v tom, co je výchovou dobře ovlivnitelné, než v otázce osobnostních rysů a schopností
- dítě není pasivním příjemcem a konzumentem socializačních vlivů, ale také jejich filtrem
- za aktivní osobnostní filtr lze považovat osobní postoje dítěte, volní vlastnosti a motivaci
- některé vlastnosti se mohou rozvinout jen za určitých životních okolností
- muži a ženy se obecně liší mnohem méně, než se obecně soudí
- muži a ženy mají relativně silnou snahu (dle míry konformity) volit ta povolání, jež jsou obecně považována za typická pro jejich rod a která jim jsou zároveň prezentována jako pro ně vhodná
-
Plyšáček
- Administrátor
- Příspěvky: 3594
- Registrován: 16.12.2015 20:40:20
- Pohlaví: muž
- Líbí se mi: dívky (GL)
- ... ve věku od: 1
- ... až do věku: 10
- Děkoval: 1964 x
- Oceněn: 7524 x
Příspěvekod Plyšáček » 9.5.2017 9:22:06
O stereotypech
- stereotypy jsou apriorní (předem stanovené) představy o povahových rysech, způsobech chování a zvycích příslušníků určité skupiny, aniž by byla brána v potaz individualita jejích členů, jejich konkrétní životní situace apod.
- základní vlastností stereotypů je, že je nevytváříme na základě osobních zkušeností, ale získáváme je tradováním, verbálním i neverbálním zprostředkováním ostatními příslušníky naší společnosti
- stereotypy napomáhají orientaci v sociálním světě a jeho srozumitelnosti
- jsou zřejmě prvním orientačním nástrojem, který užíváme při setkání s něčím neznámým
- znalost stereotypu ovlivňuje chování těch, kterých se týká, a toto chování naopak působí jako potvrzení "pravdivosti" stereotypu, čímž jej upevňuje - sebenaplňující se proroctví
- díky stereotypům lze alespoň částečně předpokládat reakce druhých a často tak předejít mnohým nedorozuměním
- určení mužských a ženských oblastí činností a funkcí umožňovalo komplementární dělbu práce, která byla nutná pro chod celého společenství
- jiné jednání se očekává od mužů a jiné od žen (a také od generace starší a mladší), což umožňuje plynulou interakci bez předběžných domluv mezi lidmi
- množství předsudků, od nichž se velmi často odvíjí také intolerance k alternativám
- stereotypy přinášejí limity příležitostí životní seberealizace
- v méně typických situacích je důsledná realizace stereotypů nežádoucí nebo zcela dysfunkční
- lidé mají obvykle tendenci věnovat větší pozornost informacím, které do stereotypních představ zapadají, než těm, které jsou s nimi v rozporu
- obecně platí, že čím méně informací o konkrétním jedinci je k dispozici, tím více se ocitají ve hře typické představy
- jsme celkově stereotypnější v představách o lidech opačného pohlaví než o příslušnících pohlaví našeho
- rodiče se chovají méně stereotypně k dítěti téhož pohlaví než k dítěti pohlaví opačného
- méně stereotypní jsou ve svých očekáváních matky, jejichž zkušenost s dětmi bývá intenzivnější
- proměnlivost stereotypů z hlediska času a dějinného vývoje je celkově malá, protože jsou záležitostí tradice, která má sama o sobě unifikující a konzervační charakter
-
Plyšáček
- Administrátor
- Příspěvky: 3594
- Registrován: 16.12.2015 20:40:20
- Pohlaví: muž
- Líbí se mi: dívky (GL)
- ... ve věku od: 1
- ... až do věku: 10
- Děkoval: 1964 x
- Oceněn: 7524 x
Příspěvekod Plyšáček » 6.6.2017 8:59:57
Rodová stereotypie v dětství, vliv masmédií
- stereotypy jsou pro děti vodítkem, jež jim pomáhá vytvářet konkrétnější představy o vlastní budoucnosti
- pocit jistoty, který vyplývá z vědomí přináležitosti k jedné ze skupin
- dětské uvažování není přibližně do konce předškolního věku schopné přijmout relativitu nějakého jevu
- většinu informací děti tohoto věku hodnotí podle jednoduchého formálního konstruktu "buď-anebo", jakoukoliv další alternativu ještě zpravidla nejsou schopny přijmout
- dvoudomá genderová stereotypie tedy přesně vyhovuje jejich rozumovým schopnostem
- v průběhu dětství si osvojujeme příslušnou rodovou roli, identifikujeme se s ní a přijímáme většinu z jejího obsahu jako nediskutovatelný axiom
- nejprve dojde k tomu, že si dítě osvojí základy role, a teprve mnohem později o ní dokáže přemýšlet
- děti se často přizpůsobují prostředím, v nichž se pohybují
- tendence dětí ke schematizaci, která je pro ně srozumitelnější než alternativní, a tedy složitější rozumové konstrukty
- televize poskytuje silně stereotypní obraz o obsahu mužské a ženské role především svou filmovou tvorbou
- namísto rozvoje vlastního tradičního kulturního potenciálu pouhá pasivní konzumace západní kultury a postupná adaptace příjemců na její hodnoty
- masmediální vliv si obvykle málo uvědomujeme - masmédia svým předkládaným materiálem působí většinou na lidskou emocionalitu, jeho "poselství" však není podrobeno následné rozumové reflexi, takže bývá přijímáno víceméně nevědomky a nekriticky
- nepřímé vlivy, které se zakládají na emocionálním působení, bývají většinou silnější než přímé výchovné vlivy, jimiž apelujeme především na rozumové pochopení situace a jejích následků, například domluva dítěti
- nejvýraznější stereotypie ženské role se týká reklamních spotů
- v televizních pořadech pro děti je stereotypie zdůrazňována silněji než v pořadech určených dospělým
- televizní pořady určené dívkám dospívajícího věku se takřka výhradně zaměřují na vztahy ke druhému pohlaví
- děti se identifikují s atributy, jež považují za vlastní své skupině
- v oblasti tisku fotografie žen většinou znázorňují nejen jejich obličej, ale často celou postavu, zatímco fotografie mužů obvykle představují pouze portrét obličeje
- preference dětí mladšího školního věku kopírují obvykle spíše aspekt jejich rodové identifikace, v dalších letech stoupá zájem o mužské hrdiny
-
Plyšáček
- Administrátor
- Příspěvky: 3594
- Registrován: 16.12.2015 20:40:20
- Pohlaví: muž
- Líbí se mi: dívky (GL)
- ... ve věku od: 1
- ... až do věku: 10
- Děkoval: 1964 x
- Oceněn: 7524 x
Příspěvekod Plyšáček » 15.6.2017 9:20:40
Základní pojmy a jejich význam
- Diamond člení lidský sexuální profil na 5 složek:
- genderový vzorec, který vypovídá o konkrétní podobě femininity a maskulinity jedince a jejích vnějších projevech prostřednictvím příslušné genderové role
- reprodukce, tj. rozmnožovací schopnost
- pohlavní identita, jež se týká základního prožitku příslušnosti jedince k mužům a ženám
- vzrušivost a fyziologické mechanismy, které se vztahují k sexuální aktivitě a k funkcím pohlavního ústrojí
- sexuální orientace, jejíž určení závisí na "objektu", k němuž je jedinec sexuálně přitahován
- pohlaví - pojem pohlaví je užíván tam, kde se hovoří o biologických rozdílech mezi mužem a ženou
- toto označení zahrnuje v podstatě všechno, co odlišuje muže a ženu na biologické úrovni
- jedná se o rozdíly, které jsou z kulturně-společenského hlediska a jeho vývoje konstantní, které existovaly a existují ve všech minulých i současných lidských seskupeních a společnostech
- o vlastnostech týkajících se pohlaví se někdy hovoří jako o "samčím" a "samičím"
- pohlaví chromozomální, týkající se konkrétní varianty karyotypu
- pohlaví gonadální, dané typem pohlavních žláz - testes (varlata) nebo vaječníky (ovaria)
- pohlaví vnějších genitálií
- pohlaví vnitřních genitálií (děloha, prostata, pochva ap.)
- hormonální pohlaví, hladiny mužských a ženských hormonů
- psychosexuální mozková centra predisponující jádrovou pohlavní identitou, jedná se o biologicky dané "nastavení" pro emocionální souhlas s přináležením k mužům a ženám
- fenotypické pohlaví (sekundární pohlavní znaky - ňadra, typ ochlupení, rozložení tuku, kosterní rozdíly, apod.)
- rod, gender - pojem rod (anglicky "gender")vyjadřuje rozdíly mezi muži a ženami, jejichž podstata spočívá v kulturních a sociálních vzorcích chování
- termín gender lze přeložit také jako sociální pohlaví
- rodové rozdíly mají v historickém a společensko-kulturním kontextu proměnlivý charakter a jejich podoba je v různých společnostech velmi rozmanitá
- v souvislosti s rodem hovoříme o "ženském" (o ženskosti či femininitě) a o "mužském" (mužskosti, mužnosti, maskulinitě)
- mužsko-ženská komplementarita je sociálním konstruktem
- tento pojem je užíván pro mužskou a ženskou identitu, která vyplývá ze sebeprožívání, tvrzení a chování jedince - na rozdíl od identity stanovené na základě jeho anatomické výbavy
- rodová role, genderová role - rodová role je souhrnem představ o tom, jací muži a ženy ve skutečnosti jsou, i popisem obecně sdílených přesvědčení o tom, jací by muži a ženy měli být
- vnější vyjádření rodové identity - jedinec v této roli vyjadřuje to, kým se cítí být, i to, jak chce být druhými vnímán
- normativní složka každé role s sebou nese také společenský tlak na přijetí požadavků, které z ní vyplývají
- rodová identita, genderová identita - rodová identita je vnitřní a ryze privátní složkou lidské osobnosti
- tvoří ji genderové atributy, které jedinec prožívá jako jemu vlastní
- ačkoli je genderová identita součástí našeho Já, nemusí se některé její komponenty navenek nijak projevit
- genderová role naopak často zahrnuje i vnější projevy, s nimiž se jedinec příliš neztotožňuje
- určitá část rodové role zpravidla bývá prožívána jako nesouhlasná se sebepojetím, jako ego-dystonní
- mnozí jedinci se ztotožňují s vlastnostmi, které podle celospolečenského pojetí odpovídají spíše profilu příslušníků opačného pohlaví
- genderová identita je, podobně jako celková identita, potenciálně specifická, jedinečná
- jádrová pohlavní identita - emoční souhlas s příslušností k jednomu či druhému rodu
- nejhlubší součástí ženské a mužské identity
- jednou z prvních sebeidentifikačních charakteristik dítěte
- vytvářením (jádrové) pohlavní identity jedinec překračuje jednoduché kognitivní povědomí o vlastním biologickém pohlaví a psychicky se s ním identifikuje
- Smolík řadí komponenty, jež se podílejí na celkové mužské a ženské identitě, v tomto sledu:
- biologické pohlaví
- jádrová pohlavní identita, která znamená základní vědomí jedince o příslušnosti ke skupině mužů a žen
- pohlavní identita v širším smyslu slova, která se týká toho, jak jedinec sám sebe prožívá a definuje jako příslušníka této skupiny (v našem pojetí se jedná o genderovou identitu)
- genderová role, jíž je vyjádřena psychosexuální identita v chování
- na rozdíl od identity genderové, která je do značné míry tvárná, jádrovou pohlavní identitu v průběhu života nelze měnit
- má blíže k pojmu "pohlaví" než k pojmu "rod"
-
Plyšáček
- Administrátor
- Příspěvky: 3594
- Registrován: 16.12.2015 20:40:20
- Pohlaví: muž
- Líbí se mi: dívky (GL)
- ... ve věku od: 1
- ... až do věku: 10
- Děkoval: 1964 x
- Oceněn: 7524 x
Příspěvekod Plyšáček » 13.7.2017 14:07:37
Pohlavní vývoj před narozením a jeho alternativy
- velká rozmanitost způsobu života Homo sapiens, která souvisí s jeho chudou instinktivní výbavou - nutnost složité výchovy
- lidský rod je díky své kulturně-společenské pestrosti a individuálním výchovným vlivům mnohem rozmanitější než ostatní živočišné druhy
- na vznik mužské a ženské identity a jejich variant působí individuální faktory biologického rázu i velmi rozmanité vlivy sociálního prostředí
- předpoklady vývoje jádrové pohlavní identity a příčiny její poruchy, nejvýznamnější biologické determinanty,
chromozomální výbava a hormonální vlivy a jejich odchylky - jádrová pohlavní identita je z největší části výsledkem biologických determinant
- můžeme předpokládat, že jádrová pohlavní identita i sexuální orientace jsou, tak jako sexualita, podmíněny instinktivně
- mužská ani ženská identita nemají přímou vazbu na chromozomální pohlaví jedince ani nemusí odpovídat přítomnosti gonád, tedy varlat a ovarií
- zřejmý je však vliv hormonální, který v průběhu prenatálního vývoje zasahuje do budoucího zaměření jádrové pohlavní identity (v některých případech patrně i do sexuální orientace)
- podle některých teorií je sexuální orientace přímo součástí pohlavní identity
Intersexualita (hermafroditismus)- anatomická struktura není zcela ženská ani mužská
- praví hermafrodité se vyznačují tím, že v jejich těle jsou přítomna jak diferencovaná ovaria s folikuly určenými pro pozdější vyzrávání vajíček, tak vyvinutá testes se seminiferními kanálky
- nepravý hermafroditismus (pseudohermafroditismus) se naproti tomu týká těch jedinců, u nichž existují náznaky mužského i ženského pohlaví, přičemž nehraje roli, zda se jedná o vnější nebo vnitřní pohlaví
- intersexuální jedinci tvoří přibližně jedno procento v populaci, jedinců, jejichž genitál obsahuje mužské i ženské prvky, je asi 0,018 procenta populace
- ze sociologického pohledu narušuje existence intersexuality původní dichotomní pojetí sociálního mužsko-ženského světa
- sociální odezva, které se dostává dítěti, jehož pohlavní orgány nezapadají do běžné "normy" děvčete či chlapce
- jakékoli zjevné postižení dítěte se odráží také v sebepojetí rodičů, někdy se objevuje tendence hledat "vinu",
pocit studu, rozpaky - sociální reakce na odlišnost dítěte ovlivňuje také jeho sebepojetí
- v podstatě ale neexistuje žádný objektivní důvod méněcennosti nestandardně vypadajícího genitálu
- situace poněkud složitější, pokud je narušena jeho funkčnost nebo citlivost
- někteří jedinci se rodí s vyhraněnější dispozicí (se silnějším pudem) pro přijetí konkrétní pohlavní identity, zatímco jiní se mohou rodit s poněkud větší tvárností vůči výchově k této identitě
- široké možnosti genderové seberealizace, atmosféra plurality umožňuje obohacování při setkávání s lidskou rozmanitostí
-
Plyšáček
- Administrátor
- Příspěvky: 3594
- Registrován: 16.12.2015 20:40:20
- Pohlaví: muž
- Líbí se mi: dívky (GL)
- ... ve věku od: 1
- ... až do věku: 10
- Děkoval: 1964 x
- Oceněn: 7524 x
Příspěvekod Plyšáček » 8.8.2017 9:50:10
Pohlavní vývoj v prvním roce života
- do dalšího dějství vstupují vlivy psychosociální, které budou s většími či menšími výkyvy hrát ve vývoji jedince rozhodující roli po celé dětství
- charakter a významnost biologických faktorů a vlivů ze sociálního prostředí, které formují sexuální vývoj, se v jeho průběhu tak prolínají, že není možno, jak dříve bývalo běžné, oddělovat vývoj somatosexuální od psychosexuálního
- jednou z prvních otázek rodičů po narození dítěte bývá dotaz na jeho pohlaví
- od tohoto okamžiku se o něm již nehovoří jen jako o miminku, ale jako o chlapečkovi nebo o děvčátku
- pohlaví je první determinantou, která bude výrazně ovlivňovat sociální vlivy, jimž bude dítě v budoucnu vystaveno
- dívky a chlapci čelí odlišnému společenskému očekávání, liší se jejich výchova a obvykle také prostředí, které jim rodiče a další blízcí vytvářejí
- vědomí, že se jedná o chlapce či o dívku, velmi záhy ovlivňuje to, jak je dítě rodiči vnímáno
- často v předpokládaných rozdílech přehánějí
- některé rodiče dokáže znejistit, pokud se o jejich dítěti lidé vyjadřují v osobnostních rysech typických pro dítě opačného pohlaví
- stereotypní vidění, pravidlo schematismu - čím méně informací a zkušeností lidé o dítěti mají, tím více u něj předpokládají existenci vlastností typických pro skupinu, do níž dítě patří (zde k danému pohlaví)
- socializace dítěte směrem k odpovídající chlapecké či dívčí roli - dochází k ní daleko předtím, než si dítě začíná uvědomovat svou identitu
- kruhově uzavřený proces
- převládá přání rodičů mít syna
- touha po dceři narůstá v případě, že je již v rodině alespoň jeden syn
- rodiny s dcerami jsou poněkud početnější a mezi dětmi jsou menší věkové rozdíly než rodiny, kde je prvorozený syn
- důvody této preference mohou být povahy náboženské
- touha rodičů po potomku svého pohlaví
- dítě je posléze většinou přijímáno rodinou kladně bez ohledu na jeho pohlaví
- žadatelé o osvojení dítěte - většina rodičů se domnívá, že děvčátka představují nižší riziko výchovných potíží
- děti samy se často domnívají, že rodiče mají raději dcery než syny, protože dcery bývají považovány za milejší než chlapci
- nejen že rodiče vychovávají dítě směrem k jeho genderové roli, ale také dítě samo začíná velmi záhy určitým způsobem diferencovat mužský a ženský svět
- prvním krokem na cestě k tvorbě rodové identity je odlišení mužů a žen
- dvouměsíční děti dokáží rozeznat mužský a ženský hlas
- půlroční dítě věnuje jinou pozornost mužským a ženským obličejům
- děti od 9 měsíců dokáží zařadit ženský hlas k ženskému obličeji a rozlišit muže od žen podle délky vlasů a stylu oblečení
-
Plyšáček
- Administrátor
- Příspěvky: 3594
- Registrován: 16.12.2015 20:40:20
- Pohlaví: muž
- Líbí se mi: dívky (GL)
- ... ve věku od: 1
- ... až do věku: 10
- Děkoval: 1964 x
- Oceněn: 7524 x
Příspěvekod Plyšáček » 5.9.2017 8:43:22
Pohlavní vývoj v batolecím období
- dochází k viditelnému rozvoji rozdílů v chování děvčátek a chlapečků
- dítě je v batolecím a předškolním období velice vnímavé k pozorování a zpracovávání informací o genderových rozdílech
- okolo prvních narozenin je již zjevné, že si většina dětí více hraje s hračkami, které jsou obecně považovány za typické pro příslušníky jejich pohlaví
- děvčátka si častěji hrají s panenkami či plyšovými zvířátky, záliba v oblékání a krášlení
- chlapečci tráví oproti nim více času s kostkami, jednoduchými skládačkami a autíčky
- počátkem druhého roku se u chlapců začíná objevovat větší množství agresivních projevů a výraznější preference pohybově aktivních her, jsou průbojnější a častěji se projevují konfliktním způsobem
- v průběhu druhého a třetího roku se hra chlapců a dívek odlišuje ještě výrazněji
- u dívek se přízeň k dívčím hračkám vytváří pozvolněji
- chlapci začínají také brzy projevovat větší nezávislost, začínají posléze trávit více času s vrstevníky mimo domov
- rodiče dcerám obecně nabízejí větší podporu, jsou vůči nim empatičtější, více se jich dotýkají a mazlí se s nimi
- v dalších letech jsou matky ke svým dcerám sdílnější než k synům
- dívky se na rozdíl od chlapců snaží více vyvarovat přestupků v chování
- chlapcům je věnována větší pozornost při jejich motorickém vývoji
- dívky jsou rodiči více rozvíjeny po stránce verbální
- rodiče začínají podporovat hru s konkrétními dívčími či chlapeckými hračkami přibližně v téže době, kdy se začíná odlišovat hra chlapců a dívek, tedy okolo jednoho roku věku
- často se tak děje neuvědomovanými a nenápadnými náznaky
- diferencované reakce se s věkem dětí stupňují, rodiče synů začínají projevovat souhlas či nesouhlas s hrou jejich potomka dříve než rodiče dcer
- děti, které mají staršího sourozence opačného pohlaví, nejsou ve svých zájmech tolik genderově vyhraněné jako děti ostatní
- roli hraje větší rozmanitost hraček, jimiž jsou obklopeny, ale také blízký vzor někoho, kdo si s nimi hraje
- rodiče se zdráhají koupit chlapečkům dívčí hračky
- chlapci mají poněkud užší okruh přípustných aktivit než dívky
- otcové poměrně zamítavě reagují na synovy hry typicky dívčí (posměšnými poznámkami, odnětím hračky, mračením,...)
- děti s poruchou pohlavní identity si vytvářejí zájmy navzdory sociálnímu tlaku, a tedy patrně v souladu se svým "netypickým" intuitivním prožíváním
-
Plyšáček
- Administrátor
- Příspěvky: 3594
- Registrován: 16.12.2015 20:40:20
- Pohlaví: muž
- Líbí se mi: dívky (GL)
- ... ve věku od: 1
- ... až do věku: 10
- Děkoval: 1964 x
- Oceněn: 7524 x
Příspěvekod Plyšáček » 26.9.2017 9:33:18
Počátky pohlavní identity
- vědomí sounáležitosti s vlastním pohlavím je jednou z prvních konkrétnějších složek identity lidského jedince
- proces rodové socializace probíhá na několika rovinách a v několika fázích
- raná zkušenost, že se lidé nějak liší, rozdíl mezi muži a ženami
- kategorie, podle nichž děti přiřazují muže a ženy do genderových skupin, jsou zpočátku velmi nepřesné a rigidní
- nejvýznamnějším milníkem v genderovém vývoji dítěte je okamžik, kdy je schopno zařadit podle pohlaví sebe a druhé
- nejprve se naučí odlišovat dospělé muže a ženy, teprve později jsou schopny určit pohlaví dětí
- je to proto, že rozdíly mezi nedospělými chlapci a dívkami nejsou tak výrazné
- navazuje zjištění dítěte, že i ono do jedné z těchto skupin patří
- dvě třetiny dvouletých dětí se podle fotografie umí správně označit
- kolem čtvrtého roku dospívají k poznání, že pohlavní příslušnost je atribut dlouhodobý
- často se domnívají, že je záležitostí zvyku či nějakého předchozího rozhodnutí
- mnohé děti ještě nemají dostatečné informace o podstatě pohlavních rozdílů, o rozdílech tělesných
- dítě si posléze uvědomí, že pohlaví je nezměnitelná danost a je s ní třeba počítat i do dospělosti
- důležitým posunem v porozumění podstatě pohlavních rozdílů je zjištění, že muži a ženy se tělesně liší
- rozšiřuje se i povědomí dětí o dalších činnostech, prostředích a předmětech, které jsou obecně považovány za "mužské" a "ženské"
- porozumění genderovým rolím souvisí také s rozvojem řečových dovedností
- řeč obsahuje genderové kategorie a také odlišnou gramatiku pro obě pohlaví
- dítě má určité ambice plnit svou genderovou roli odpovídajícím způsobem - "být správný kluk" či "správná holčička"
- dítě není pouze pasivním příjemcem informací o rodových rozdílech, také ono samo má potřebu co nejvíce se o atributech své role dozvědět
- pozorování blízkých vzorů, které začíná záhy napodobovat
- tendence účastnit se stejných činností s dětmi téhož pohlaví
- děti jsou v této době velmi citlivé především na informace a projevy příslušníků vlastního pohlaví
- vytěsňování informací, které jsou s představami dítěte v rozporu
- k osvojování příslušných znalostí, zálib a postojů, jež se váží ke genderu, dochází mnohem dříve,než je dítě schopno uvažovat o jejich významu a smysluplnosti
- jakékoli pozdější nejistoty, týkající se pohlavní identity, jsou spojeny se silnými obranami a úzkostmi
- omezení rozvoje dispozic, které jsou danou společností považovány za nevhodné pro příslušníky jeho pohlaví
- čím dříve k socializačním tlakům dochází a čím jsou striktnější, tím méně mohou být korigovány myšlením a postoji samotného dítěte
- stereotypní chování v jedné oblasti nijak výrazně nekoreluje se stereotypním chováním v oblastech jiných
-
Plyšáček
- Administrátor
- Příspěvky: 3594
- Registrován: 16.12.2015 20:40:20
- Pohlaví: muž
- Líbí se mi: dívky (GL)
- ... ve věku od: 1
- ... až do věku: 10
- Děkoval: 1964 x
- Oceněn: 7524 x
Příspěvekod Plyšáček » 17.10.2017 8:45:27
Identifikace dítěte s rodiči
- rodiče odpovídají různě na projevy svých synů a dcer a zprostředkovávají jim také různé podněty
- u chlapců bývá užíváno trestů a jiných negativních zpětných vazeb, vztahujících se k jejich genderově "nevhodnému" chování, zjevně častěji než u dívek
- přehnaně maskulinní (hypermaskulinní) projevy, pod nimiž se může skrývat obava, aby nebyli přistiženi při nějaké typicky ženské činnosti
- jinou obrannou reakcí je zdůrazňování hostility ke všemu, co je označeno za femininní
- proces utváření pohlavní identity a přijetí genderové role provázen truchlením - přijetím jedné alternativy se musí dítě vzdát ostatních variant a výhod s nimi spojených
- u dětí batolecího a později předškolního věku jsou to častěji otcové, kdo klade ve výchově větší důraz na genderovou roli
- u chlapců podporují otcové především statečnost, mužnost, soutěživost, tělesnou houževnatost a sebevědomí,
u dcer oceňují ženskost, atraktivitu, citlivost a sociální oblíbenost - matka má větší možnost poznat, a tedy i respektovat genderovou individualitu dítěte než otec
- v této době se začíná měnit vztah otců a matek k synům a dcerám
- rodiče často pociťují (většinou ne příliš uvědomovaně) vůči potomku stejného pohlaví větší výchovný závazek v oblastech, jež nějak souvisejí s genderovou rolí a s jeho budoucností
- v pozadí stojí i fakt, že stejnopohlavní potomek se stává snadnějším "terčem" rodičovských projekcí a představ o tom, jakým by se jednou měl stát člověkem
- syn se pro některé otce stává další možností splnění jejich vlastních neuskutečněných ambicí, jakousi novou životní šancí
- nejen že se tedy synové identifikují s otci, ale také otcové se identifikují se svými syny
- identifikace rodičů s dítětem přináší i četná rizika - přenos vlastních zkušeností z dětství do představ o výchově potomka
- zdařilá socializace je charakteristická tím, že si jí socializovaný jedinec není vědom
- děti ve svých projevech napodobují vedle obou rodičů také další blízké osoby
- po narození symbiotický vztah k matce
- ve vztahu k matce se s rozčarováním, že nikdy nebudou moci být stejní jako ona, potýkají chlapci - to je pro ně zdrojem citového traumatu
- nejistota, eventuálně úzkost, která se k traumatu váže, vede k určité změně ve vztahu k matce, k určitému odstupu od ní
- tendence chlapce odpoutat se a vymanit ze závislosti na ní může být provázena deidentifikací
- deidentifikaci může provázet pocit ztráty i nevědomá agrese vůči matce, která jakožto identifikační vzor z hlediska orientace ve vlastní budoucnosti chlapce "selhala"
- může nastat identifikace komplementární - v jejím pozadí hraje jistou roli tradiční představa o vzájemné komplementaritě mužské a ženské role, identifikace syna odpovídá zčásti partnerskému vzorci
- postupný příklon chlapce k mužskému světu
- pocit chlapecké či mužské sounáležitosti a solidarity
- problém nastává, není-li v dosahu chlapce přiměřený mužský vzor pro identifikaci
- chlapci, kteří nemají příležitost vyrůstat v dostatečné blízkosti dospělého muže, s nímž by se mohli identifikovat, musí možná více vystačit s rekonstrukcí mužské role na základě deidentifikace s matkou
- děvčátka přijímají zjištění základní podobnosti s matkou a s dalšími osobami ženského pohlaví bez větších potíží a jejich identifikace s maminkou tím spíše ještě zesílí
- identifikace dcery s matkou je vesměs kontinuální a často ústí do koaliční vazby, neprochází tak hlubokými zvraty, jako je tomu u identifikace syna
- dcery se však vlivem jejího nekonfliktního průběhu stávají méně separované a závislejší na postojích matky
- zatímco chlapci jsou více ztotožněni s mužskou populací na obecné úrovni, dívky déle setrvávají v intenzivnější identifikaci s vlastní konkrétní matkou
- také děvčátka se ovšem vymezují vůči mužům a prožívají vůči nim svou komplementaritu
- intenzivní citový vztah k otci
- otec je pro holčičku muž, který jí může zahrát roli prvního obdivovatele a potvrdit její hodnotu ve smyslu ženskosti
- děvčátka si často již od batolecího věku zakládají na svém vzhledu
- tyto situace mohou rodiče, zvláště otcové, využít k podpoře jejich pozitivního sebepojetí, pokud jim projeví uznání v podobě malého komplimentu
- určité procento otců se vůči dcerám již od raného dětství zdráhá takto projevovat
- příčinou této skutečnosti může být malá pozornost, kterou někteří muži věnují vzhledové stránce
- v pozadí však může být též pocit nepatřičnosti a přesvědčení, že by se takto otcové k dcerám chovat neměli
- tyto projevy rodičů však působí pozitivně pouze pokud jsou míněny upřímně a sděleny bez předstíraných afektů
-
Plyšáček
- Administrátor
- Příspěvky: 3594
- Registrován: 16.12.2015 20:40:20
- Pohlaví: muž
- Líbí se mi: dívky (GL)
- ... ve věku od: 1
- ... až do věku: 10
- Děkoval: 1964 x
- Oceněn: 7524 x
Příspěvekod Plyšáček » 24.10.2017 9:04:30
Teorie vzniku pohlavní a genderové identity
Identifikační teorie- identifikace se stejnopohlavním rodičem v batolecím věku
- dítě je fascinováno genitáliemi a libými pocity spojenými s masturbací
- v batolecím období si děti začínají všímat biologických rozdílů mezi chlapci a dívkami
- zjištěním zásadní odlišnosti mužů a žen u nich dojde k emoční krizi, která se odehrává ve vztahu k oběma rodičům
- v rámci obrany před nejistotou si chlapec k matce vytváří silný citový vztah, který dočasně získává infantilně erotický ráz
- kvůli svému erotickému vztahu k matce se však chlapec začíná obávat otce
- v jeho nevědomí se objevuje představa, že by za něj mohl být otcem potrestán kastrací
- v pozadí kastrační úzkosti je skryta fantazie, že také dívky měly dříve penis
- chlapec vede určitý čas s otcem boj o matčinu přízeň, který je ve Freudově terminologii nazýván Oidipovým komplexem
- vzešlý intrapsychický konflikt však nakonec vyřeší tím, že se vzdá partnerského nároku na matku a přijme jako identifikační vzor otce
- otec přestává být rivalem a stává se vzorem
- identifikace s otcem se projevuje také převzetím jeho hodnot a úsilím být jako on, jeho napodobováním
- poté, co se chlapec ztotožní s otcem, je také schopen utvořit sexuální partnerství s dalším člověkem podobným jeho matce - s dívkou či ženou
- strach mužů z nedostatečné mužskosti, který se projevuje též hostilitou k homosexualitě, homofobií
- otec je synem vnímán také jako potenciální agresor - ztotožněním s ním se tedy chlapec stává utlačovatelem
- mužství se pro něj stává celoživotním úsilím, které přináší nutnost neustále projevovat a dokazovat ostatním jeho nezdolnost
- po odmítnutí mateřského vzoru začíná pro chlapce matka představovat infantilizující nebezpečí, protože by jej mohla svými láskyplnými projevy před ostatními pokořit
- chlapec si začíná vůči svým citovým potřebám vytvářet obrany a odmítat, především před ostatními lidmi, veškeré projevy něžnosti, ať jsou poskytovány kýmkoli
- chlapec tím, že odmítá matku, odmítá zároveň i její mateřské rysy: péči, soucit, jemnost
- tytéž vlastnosti chlapec začne potlačovat i v sobě samém, v obavě, aby jej neusvědčily z nedostatečné mužnosti
- s osvojením mužské identity souvisí pohrdání zapovězenými ženskými vlastnostmi, a odtud i ženami jako takovými
- v naznačené perspektivě ostrého dvoupólového vidění bývá jakékoli ne-mužské chování považováno za ženské, pro muže tedy za potupné
- u dívek vede zjištění anatomických odlišností k psychické krizi, k závisti mužského genitálu, penisu a k pocitu méněcennosti
- dívka pokračuje v anaklitické identifikaci s matkou
- také dívky tedy prožívají kastrační komplex, avšak v jiné podobě než chlapci
- jejich vnitřní trauma bývá provázeno hněvem na matku, kterou spojují s příčinou tohoto nedostatku
- vztah k ní je navíc komplikován zjištěním, že matka prožívá intimní vztah s otcem, tedy s někým, kdo penis má
- tyto pocity děvčátka řeší postupným opouštěním citového, eroticky zabarveného vztahu k matce a vytvořením silného citového vztahu k otci
- ten je podvědomě považován za někoho, kdo by dívce penis, protože jej sám má, mohl aspoň na symbolické rovině poskytnout
- její touha vlastnit penis je postupně nahrazována touhou po dítěti
- děvče však ví, že rození dítěte je podmíněno přijetím ženské role a toto přání se stává motivem k akceptaci jejího ženství
- podle Freuda je identifikace chlapce s mužskou rolí silnější než identifikace dívčí s rolí ženy
- u mnoha žen dojde k úplnému přijetí ženské identity až prostřednictvím porození potomka, pokud možno mužského pohlaví
- Freud opominul fakt, že existuje velké procento dětí vyrůstajících s jedním rodičem, které s přijetím vlastní pohlavní role nemají žádné výraznější potíže
- kvalita rodinného prostředí má vliv spíše na budoucí partnerské a rodičovské chování dítěte než na jeho pohlavní identitu
- děti se velkou měrou identifikují též s rodičem opačného pohlaví a také s dalšími vzory z okolního sociálního světa, které jim připadají atraktivní
-
Plyšáček
- Administrátor
- Příspěvky: 3594
- Registrován: 16.12.2015 20:40:20
- Pohlaví: muž
- Líbí se mi: dívky (GL)
- ... ve věku od: 1
- ... až do věku: 10
- Děkoval: 1964 x
- Oceněn: 7524 x
Příspěvekod Plyšáček » 14.11.2017 9:54:02
Teorie sociálního učení- tato teorie vychází z předpokladu, že pohlavní identita dítěte a genderová role se vytvářejí na základě výchovných zásahů jeho rodičů a vychovatelů
- lidé mají tendenci reagovat na stejné chování chlapců a dívek různým způsobem
- děti jsou svým okolím odměňovány za projevy, které přináleží jejich rodovému stereotypu, a sankcionovány za chování nevhodné
- přijímání pohlavní role probíhá prostřednictvím posilování (formou odměn a trestů), pozorování (sledování činností a reakcí druhých lidí) a napodobování
- nejedná se pouze o působení ze strany dospělých autorit, ale také o reakce ostatních dětí, které začínají být velmi brzy na neobvyklé projevy druhých citlivé a reagují na ně odmítavě
- kultura zprostředkovává přijatelný obraz struktur dané společnosti
- intenzita citového vztahu mezi dítětem a dospělým hraje také svou roli
- vliv má ovšem i chybění kýženého vzoru chování
- tato teorie vznikla na základě behaviorismu, jsou zde opominuty interindividuální vrozené dispozice
- děti se učí své rodové roli prostřednictvím každodenního pozorování a nápodoby vzorů před pubertou spíše neuvědomovaně
- pokud děti nejsou v průběhu dětství podněcovány k žádoucímu chování citově významnými osobami, mají větší šanci, že se u nich rozvinou vlastnosti a zájmy, k nimž samy ze své přirozenosti inklinují
Kognitivně vývojová teorie- základním předpokladem této teorie je, že vývoj genderové identity prochází souběžně týmiž stadii jako vývoj kognitivní a vývoj morálního myšlení
- jedinec je schopen reagovat na vnější stimuly (informace nebo situace) podle toho, jak jim rozumí
- znamená to, že u daného jedince nemohou být podněty z okolí zpracovávány odpovídajícím způsobem, pokud nedosáhl jisté úrovně rozumových schopností
Teorie genderového schématu- genderová schémata lze definovat jako teorie či organizované znalostní struktury o mužích a ženách
- nadřazené schéma zahrnuje všechny obecné informace, které děti potřebují, aby zařadily objekty, chování,
vlastnosti a role k mužskému či ženskému světu - poznatky o rozdílech mezi muži a ženami
- podřazené schéma doplňuje předchozí obecné představy o detailnější informace, které se týkají vlastního pohlaví
- pravděpodobnost užití genderových schémat se zvyšuje za těchto podmínek
- jsou-li pro jedince genderové rozdíly důležité
- zastává-li jedinec tradiční hodnoty a představy
- vnímá-li určitou situaci jako ohrožující
- pokud má málo času na zpracování nových informací vztahujících se k genderu
- mají-li závěry, ke kterým jedinec dospěje, jen malý význam pro druhé
-
Plyšáček
- Administrátor
- Příspěvky: 3594
- Registrován: 16.12.2015 20:40:20
- Pohlaví: muž
- Líbí se mi: dívky (GL)
- ... ve věku od: 1
- ... až do věku: 10
- Děkoval: 1964 x
- Oceněn: 7524 x
Příspěvekod Plyšáček » 30.1.2018 9:58:19
Předškolní věk
- občasný pobyt v jiném prostředí než domácím a interakce s jinými lidmi než s nejbližšími znamená pro dítě předškolního věku značný sociální přínos
- identifikace dítěte s rodiči a sourozenci je nyní doplňována a přetvářena ztotožněním s dalšími vzory
- děti ve věku 3-4 let začínají registrovat rozdíly ve výhodách a nevýhodách mužské a ženské role
- v 6 letech již má dítě přehled o běžných rozdílech mužské a ženské role
- porušování těchto pravidel děti postupně začínají hodnotit jako nepřípustné
- je pravděpodobné, že jejich kritika vyplývá také z potřeby popřít existenci výjimek
- snaha chovat se podle toho, jak si představuji "správné" jednání ostatních příslušníků vlastního pohlaví, se začíná objevovat poněkud dříve u chlapců
- u dívek tato potřeba narůstá pomaleji
- mužská role je v naší společnosti ceněná výše než role ženská
- v obecném povědomí existuje představa, že nedostatečné mužské, či dokonce femininní projevy degradují mužskou roli
- již od batolecího věku začínají děti vyhledávat především společnost vrstevníků téhož pohlaví
- dívky začínají upřednostňovat společnost jiných děvčátek dříve než chlapci, přibližně po druhém roce
- u chlapců se tyto tendence objevují až po třetím roce
- mezi 5.-6. rokem děti věnují přibližně 70 % svých sociálních kontaktů dětem téhož pohlaví a častěji se také na ně usmívají
- tendence ke kontaktu se stejnopohlavními vrstevníky je patrně dána dětskou potřebou upevnit ve skupině svou rodovou identitu a roli, je však i výsledkem přirozeného vzájemného výběru dětí podle zájmů a způsobu komunikace
- děvčátka bývají celkově poněkud zralejší v sociálních a prosociálních dovednostech a také v řečových schopnostech
- děti si za společníky ve hře vybírají také ty vrstevníky, kteří procházejí podobným stadiem ve vývoji pohlavní identity
- stejná zralost v této oblasti je u dětí dokonce silnější motivací než společné zájmy, protože často podmiňuje obdobné postoje
- pohlavní příslušnost je pro preferenci dětí důležitějším ukazatelem než např. příslušnost etnická
- děti si vybírají partnery pro hru na základě pohlavní příslušnosti tehdy, když mají možnost volit mezi větším počtem kamarádů
- pokud mezi nimi není nikdo stejného pohlaví a podobného věku, spokojí se s nemenším nadšením i se společností dětí opačného pohlaví
- vrstevníkům opačného pohlaví dají často také přednost před interakcí s dětmi stejnopohlavními, ale znatelně staršími nebo mladšími
- chlapci se mezi sebou podporují v maskulinních zájmech
- rozdíly v aktivitách chlapců a děvčat jsou často nápadné právě až za přítomnosti ostatních dětí
- největší vliv má dětská skupina na dodržování genderových zásad v případě vzhledu
- chlapci u svých kamarádů hůře hodnotí dívčí prvky oděvu než dívčí zájmy či záliby
- u děvčátek tak silný požadavek na vzhled a chování v zásadě neexistuje
- dívky s chlapeckými zájmy - na rozdíl od chlapců s femininními zálibami - se většinou nesetkávají s odmítáním druhými
- unisexuální skupiny jsou často v mateřských školách nepřímo podporovány také interiérem třídy - v jejích prostorách vznikají dívčí a chlapecká teritoria (např. koutek s kuchyňkou a panenkami, nebo stolky blízko police se stavebnicemi)
-
Plyšáček
- Administrátor
- Příspěvky: 3594
- Registrován: 16.12.2015 20:40:20
- Pohlaví: muž
- Líbí se mi: dívky (GL)
- ... ve věku od: 1
- ... až do věku: 10
- Děkoval: 1964 x
- Oceněn: 7524 x
Příspěvekod Plyšáček » 6.3.2018 10:09:18
Pedagogický vliv mateřské školy- nedostatek mužských vzorů na všech úrovních školství
- učitelky mají, obdobně jako matky, tendenci podporovat spíše femininní chování nejen u děvčat, ale také u chlapců
- chlapci dokáží na sebe lépe upoutat pozornost učitelek než dívky
- dívky si hrají s oblibou s panenkami a s hračkami, které k panenkám patří
- oblíbené fantazijní hry (hry "na něco"), hra na nakupování a vaření, tedy na domácí činnosti
- rády se též oblékají do různých šatů a zdobí
- u chlapců vítězí dopravní prostředky všeho druhu, stavebnice, figurky pravěkých ještěrů a jiných zvířat či napodobeniny fiktivních televizních hrdinů
- hračky zbraní a nápodoba nějakého zaměstnání
- rozdílný způsob hry chlapců a dívek přispívá k odlišnému rozvoji jejich kognitivních schopností a dovedností
- experimentace s příslušnou rolí
- fantazijní hra dívek má sociálně vztahový charakter
- děvčátka při své hře více komunikují se svým partnerem, ať již jím je další osoba nebo hračka, která většinou představuje živou bytost
- prohlubují tak své verbální schopnosti a vcítění vůči druhým
- hra s technickými hračkami komunikaci v zásadě nevyžaduje, zato však při ní chlapci více uvažují o technických záležitostech a u stavebnic pracují s prostorovou představivostí
- zatímco panenky dávají možnost péče, zbraně jsou příležitostí ke konfliktu
- k typickým chlapeckým činnostem patří pohybové činnosti, které někdy provází též určitá míra agrese
- jakési téměř ritualizované, většinou nevážné pošťuchování, které bývá často provázeno smíchem - zřejmě částečně pudový základ
- riziko ztráty prestiže v chlapecké skupině
Proměny vztahu rodičů a předškolních dětí- v polovině předškolního věku jsou činnosti dětí většinou v souladu s příslušným rodovým stereotypem, takže rodiče ani necítí nutnost zasahovat do jejich projevů
- pozornost rodičů se zvyšuje, jen pokud se dítě nějak silněji odkloní od kýženého způsobu chování
- děti začínají objevovat svět vztahů mezi muži a ženami
- sledování partnerských a rodičovských rolí, vzájemné interakce mezi rodiči
- ve srovnání s rodinou před sto lety chybí hlubší zkušenost se situací v širším příbuzenstvu
Nové výchovné trendy- svoboda dětí v tom, aby mohly projevovat své pocity bez ohledu na svou pohlavní příslušnost
- výchova vedená tímto směrem by měla dítěti umožnit rozvoj dispozic a ambicí bez ohledu na to, zda se jedná o vlastnosti či dovednosti tradičně hodnocené jako maskulinní či femininní
- konečným cílem není úplně odstranit jakékoliv stereotypie z chování a uvažování
- naučit se všímat si vlastních stereotypů a předsudků
- pro děti batolecího a předškolního věku je stereotypie důležitým opěrným bodem při orientaci v jejich sociálním prostředí i v představách o vlastní budoucnosti
- děti jsou schopné akceptovat z rodově netypických podnětů takové, které jsou pro ně osobně přijatelné
- konvenční diskurzivní zkušenosti týkající se genderu jsou v nás zasunuty hlouběji, než zastánci nových přístupů předpokládají
Zpět na “D. PSYCHOLOGIE”
Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů