Pohlavní stud u dětí

Odborné texty na téma Dětská sexualita. Populárně-naučné články z médií s odbornými komentáři k nim, výpisky z knih, vědecké studie a výzkum.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2887
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1716 x
Oceněn: 5874 x

Pohlavní stud u dětí

Příspěvekod Plyšáček » 3.8.2016 9:45:52

POHLAVNÍ STUD U DĚTÍ



ODBORNÉ TÉMA ROZEBÍRAJÍCÍ ZEŠIROKA A Z RŮZNÝCH HLEDISEK OTÁZKY KOLEM TĚLESNÉHO - POHLAVNÍHO STUDU U JEDINCE OD NAROZENÍ AŽ DO DOSPĚLOSTI

STUD je pocit prožívaný lidskou bytostí v situacích, kdy dochází k jistému ohrožení či narušení její vlastní integrity či intimity.
MORÁLNÍ STUD je prožitkem hanby, pocitem zahanbení před sebou samým nebo před okolím, nad vlastní nedostatečností, vznikající díky svědomí při vyhodnocení a uvědomění si vlastního jednání jako nepatřičného.
POHLAVNÍ STUD jako vnitřně prožívaný pocit ostychu související s nahotou a genitalitou je obvykle subjektivní reakcí na podnět, který by mohl nepatřičně zasáhnout do intimity, a projevem cudnosti související s prožíváním vlastní tělesnosti.

Definice dle Plyšáčka

V tomto odborném tématu se budeme věnovat toliko studu pohlavnímu - obecně tělesnému - a jeho příčinám, výskytu a projevům u dětí.

Související téma:
Pohlavní stud v dětství - retrospektivní průzkum

Obrázek
odkaz a zdroj: postimg.org
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2887
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1716 x
Oceněn: 5874 x

Pohlavní stud - úvod do problematiky

Příspěvekod Plyšáček » 3.8.2016 13:05:47

Každý z nás se rodí nahý, málokdo však nahý umírá. Od absolutního splývání s tělem maminky přes bezmocné odevzdávání se rodičovské péči se postupně odpoutáváme, nabíráme na sebe další a další vrstvy, skutečné i symbolické. Z naprosté a nezbytné intimity ve vztahu k nejbližším vrůstáme do studu a společenských pravidel, učíme se brát ohledy na sebe i na ostatní a získáváme intimitu jiného rázu, jejíž pravidla jsou podmíněna kulturou a rodinnou tradicí. To, že se rodiče snaží sexualitu svých dětí všelijak ignorovat, napravovat a usměrňovat, je normální, i když ne zcela přirozené. Někdo to dělá lépe, někdo hůře, vše závisí na osobních předpokladech, zkušenostech a zažitých vzorcích lidského chování.

Tělesný stud se u každého jedince začíná projevovat v jiném věku a jeho nástup a vývoj je závislý na mnoha aspektech. Některé z nich jistě souvisí s lidským nevědomím, jsou nepodmíněné, řada z nich je dozajista dána výchovou. Cudnost jakožto jedna z vyšších duševních vlastností člověka je dána samotnou podstatou lidské psychiky a ve vztahu k vlastní tělesnosti se v subjektivní rovině projevuje jakožto ostych, neochota odhalovat své tělo, zejména jeho intimní partie, pohledům druhých. Velice rozhoduje stupeň našeho přijetí vlastního těla a jeho vzhledu, klíčový je vzor našich vychovatelů a celkové společenské klima. Záleží také na tom, kdo se na nás chce dívat a z jakých důvodů. Většina z nás by asi protestovala zvláště v situacích, kdy by naše nahota měla býti dokumentována.

Obrázek
odkaz a zdroj: postimg.org


Pohlavní stud je důležitým prvkem v psychosexuálním vývoji lidské bytosti a dle mého je velice významným a potřebným činitelem, který podporuje kvalitní prožívání vzájemné intimity mezi partnery i vlastní vzrušivost. Myslím si, že kdo se nikdy v životě nestyděl, o mnoho přišel a jeho erotičnost je v mnohém ochuzena. Kdo se při prvních milostných hrátkách alespoň trochu neuzarděl a nevzrušil už jen při pouhé zmínce o svlékání, něco jedinečného neprožil. Na druhou stranu celoživotní stud před svým jediným a nejmilejším není optimálním stavem. Nejde zdaleka jen o stud díky nahotě, jde také o míru studu při konkrétních sexuálních aktivitách. V tématu věnujícím se pohlavnímu studu u dětí však zůstaneme především u bádání nad studem díky nahotě a drobným intimnostem, jako je hlazení, objímání, pusinkování a podobně.

Stydíme se od jistého věku - nesmírně záleží na individuálním založení. Zatímco se někdo v pěti letech rád předvádí, jiný se ve čtyřech není schopen vymočit v lese za přítomnosti lesních zvířátek. Zatímco někdo se začíná stydět ve třech, jiný až ve dvanácti s příchodem puberty a jejích prvních chloupků. Může se stát i to, že někdo, například z rodiny nudistů, pravý tělesný stud nikdy nezažije. Stejně jako v jiných kapitolách z dětské sexuality, i zde platí, že vše je nesmírně individuální s velkými rozdíly. Ačkoliv se často stydíme před lidmi cizími a spíše těmi opačného pohlaví, nejnápadněji se velice často stydíme před tím, kdo nás přitahuje a do koho jsme zamilováni. Evidentně tělesný stud souvisí s erotikou. Postupným koketováním se lidé sbližují, vstupují do hlubší intimity a vzájemný pohlavní stud se pomalu odbourává a přerůstá v sexuální touhu a vzrušení.

Obrázek
odkaz a zdroj: postimg.org
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2887
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1716 x
Oceněn: 5874 x

Pohlavní stud u dětí - výroky rodičů

Příspěvekod Plyšáček » 6.8.2016 7:40:31

Nelince bude 8 let a přijde mi, že poslední dobou, když je třeba ve vaně, tak mě často vyhání z koupelny, nebo když si převléká pyžamko, tak mi říká, ať ji neokukuji. Je to strašně roztomilé, když tam ještě nic nemá, ale chápu ji. U nás chodíme po bytě před sebou třeba ve spodním prádle, jezdíváme do bazénu, kde se i sprchujeme společně, takže to u nás není "tabu", ale jen mě to překvapilo, že už tak brzy.

Tobíkovi jsou čtyři a nahota mu ještě nevadí. Tak jsem zvědavá, v kolik to přijde. Sestřence je jedenáct a ta se stydí a do koupelny jí nikdo nesmí!

Pavlík má pět a půl a nestydí se. Teda, stydí se při různých příležitostech, ale i před návštěvou tu bude běhat klidně nahý. Od kamarádky stejně stará dcera se už loni styděla - vadilo jí, že se ve školce převléká před kluky.

Sleduji tak od 4,5 roku. Třeba na pinďoura mu už vůbec nesmím sáhnout a nejlépe ani se koukat. U paní doktorky na pětileté prohlídce ztropil největší scénu, právě že se nechtěl vysvléct i ze slípků... a natož, když chtěla přetahovat - to to vzdala radši rovnou, ať nemá trauma...

Před námi ne, venku vědí, že mají mít třeba plavky nebo trenýrky...ve školce se nestydí...

Naše Zuzka je největší stydlín na světě. Ta se stydí i sama sobě podívat na pipinku. Ona i jako malá se strašně brzo naučila sama chodit na nočník, abych ji nepřebalovala a nedívala se na ni. Ani po velké jsem ji tak od roku a půl neutírala, vše ona sama. Při koupání by měla nejraději plavky.

Valča od sestry (3 roky) si ze Zuzky furt dělá srandu a ukazuje jí pipinku, ještě si dá nohy až za uši, aby Zuzi lépe viděla. Zuzka šílí.

S tím roztahováním to Nelinka dělala tak do 6-7 let taky a po sedmém roku se nějak pomalu začala stydět. Není to nějak moc, ale třeba taťka už do koupelny nesmí, ale běda, jak je to naopak - to si potom Nelinka zrovna potřebuje umývat ruce a čistit si zuby.

Školní plavání pro Gábinku bylo utrpení - to převlékání. Nevím, kde se ona vzala v naší nudistické rodině. Honza, ten se začal stydět tak nějak normálně asi kolem 6 let.

No, to jsem zvědavá, kdy se začne stydět, zatím je stále ve fázi předvádění se. Má sedm.

Hanička se u nás předváděla taky - tak donedávna, asi do 6-7 let. Po sedmém roce je přece velká holka a to už ve druhé třídě holky nedělají, ale zato prý to dělají kluci ve třídě.

U nás se nahota moc nepěstovala - takže jsem s ní začal mít už na prvním stupni ZŠ problémy. Chodili jsme na plavání, tam jsme se museli všichni svléknout donaha, sednout na lavičku a čekat, až přijde učitelka. Ta si potom stoupla do místnosti se sprchami a dívala se na nás, jak se sprchujeme. Kdo chtěl jít v plavkách, ten si je musel sundat - a ještě mu říkala, že špatně slyší a že mu profoukne uši. Nejhorší je, že nás chodila kontrolovat do sprch ještě v 7. třídě.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2887
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1716 x
Oceněn: 5874 x

Stud obecně z hlediska psychoanalýzy

Příspěvekod Plyšáček » 7.8.2016 9:04:36

Pro potřeby naší studie důkladně zpracované, přetvořené a zjednodušené výpisky z přednášky.
Zdroj: Slavoj Titl: Stud a jeho projevy v psychoanalýze (přednáška konaná v červnu 2006 pro ČPS)
Ilustrační fotografie dodány pro zpestření příspěvku.

Stud je v psychoanalýze považován za jeden z nejsilnějších afektů a často bývá významnější opoziční silou než například pocity viny. Přesto je mu mezi psychoanalytiky věnováno málo pozornosti. Považovali jej obvykle za vedlejší téma, které samo vymizí s pokračujícím analytickým procesem, jsou-li analyzovány konflikty spojené s infantilní sexualitou nebo narcismem.

Podle tradičního psychoanalytického pojetí je stud obranná událost spojená s odhalením pudových hnutí - původně ve smyslu odhalení falicko-oidipských přání („...že chci věci sexuální“), později se ukázalo, že stejně může působit i strach z odhalení análních („...že chci věci nečisté“) a orálních fantazií („...že chci více, než mi chtějí dát“). Takovýto pouze na pudová hnutí omezující se pohled zapomíná, že stud se může týkat všech fantazií, tužeb a přání, ale i hodnot, které vyjadřují autenticky bytost daného jedince - např. narcistických aspirací, jež se nepodařily uskutečnit, ale i tužeb patřících k separaci - individuaci, pokud nejsou významnými rodičovskými objekty pozitivně hodnoceny, a i určité hodnoty se pro člověka mohou stát předmětem studu, pokud jsou rodiči nebo referenční skupinou pohrdány.

Stud bývá daleko častější, než se dříve připouštělo, a bývá skrytý. Je třeba ho nejprve učinit vědomým, aby se s ním dalo analyticky zacházet. Často takovému zpracování brání stud za stud. Stud bývá často zaměňován s vinou. Vina se však vztahuje k činu subjektu, ať už psychickému, nebo reálnému. Stud se týká celé osoby (self). Provinilá osoba se může snažit svůj čin odčinit, stydící se člověk se chce „propadnout hanbou“, zmizet, zabít se nebo zničit svědky - jako by chtěl vypíchnout oči, kterými byl viděn. Stud vnímáme jako něco nenapravitelného a nezměnitelného a bývá častější příčinou deprese než vina.

Obrázek
odkaz a zdroj: hotfreewallpaper.com


Stud se vztahuje ke slabosti a k bezmocnosti, zatímco vina poukazuje k síle a moci. Sociální stud je úzce spojen se strachem ze studu jako strachem z veřejného mínění, ze sousedů apod. Je spojen s ideály, které znamenají čest a úctu. Ty jsou v průběhu vývoje zvnitřněny a stávají se součástí já-ideálu a tvorby superega. Reakce studu se mohou pohybovat na celém kontinuu podle toho, zda byly situace vyvolávající stud v dětství mírné nebo těžce pokořující se zraňováním sebeúcty a opovržením nebo chladným pohrdáním, tedy různými způsoby traumatizující. K traumatickému narcistickému zranění může dojít i bez toho, že by vychovatelé záměrně ponižovali nebo opovrhovali dítětem. V průběhu života dochází k postupnému, netraumatickému odbourávání a relativizování grandiozního self a idealizovaných obrazů, které po určitou dobu byly vývojově potřebné. Rodiče přestávají být idealizováni a vlastní self nemusí být nadhodnoceno. Vzniká ideální obraz sebe. To umožňuje člověku být relativně nezávislý na chvále a haně.

Stud spouští masivnější popření reality, brání člověku myslet a vnímat realitu. Je také pudovým inhibitorem (...„už nic nedělej“, „nejez to“, „nezkoušej toto“). Pozitivní vývojovou funkcí je působení na paralyzování bezúčelných nebo nevhodných zalíbení. Tento mechanismus, který někdy má pomáhat adaptaci, se však mnohdy vymkne tomuto účelu a pak omezuje fungování jedince.

Stud vzniká, pokud byl odhalen rozdíl v hodnocení projevené touhy, fantazie, přání mezi jedincem a rodičovským objektem, pokud jde jedinci více o přijetí rodičovským objektem, než o zachování svého self, pokud jedinec v dané chvíli nemá k dispozici jiné sebeochranné mechanismy, které by umožnily přežití self a udržení vztahu s objektem.

Obrázek
odkaz a zdroj: babyology.com.au


Kdykoli odhalujeme své pravé přání, jsme ohroženi prožitkem studu. Ve studu jako by celé naše bytí bylo odhaleno jako falešné. Původ studu často spočívá v potlačujícím nebo emočně prázdném postoji rodičů. Nejčastější příčinou je zneužívající nebo mentálně nudné rodičovství. V prvním případě je dítě nuceno popírat své představy o objektech z obranných důvodů, ve druhém mohou rodiče tak špatně vnímat afekty dítěte, že v něm vznikají reprezentace objektů, které postrádají schopnost pozorovat, zkoumat a chápat mentální stavy. Podobně jako oběti špatného zacházení a týrání zůstávají často uvězněni do studu za svou „neschopnost“ vyvolat empatickou reakci.

Proč se stud tak často týká sexuality? Nepochybně je to dáno významností tohoto tématu pro lidský vývoj a jako každé zásadní téma self, ať orální, anální, narcistické, separačně-individuační, žádá reciprocitu - potvrzení od self-objektu. Tady jde však o více. Přirozená dětská zvídavost a asertivita naráží na několika rovinách na nové zdroje ne-reciprocity rodičů: tabu incestu a vykázání dítěte z ložnice rodičů; zcela zřejmé, reálné tělesné disproporce mezi rodiči a dítětem a celá kaskáda narcisticky zraňujících rozdílů (např. mezigenerační, mezi pohlavími a erogenními zónami); stud rodičů, který dítě vnímá.

Adaptivní stud spočívá v tom, že dítě začne cítit, že jeho přání jsou špatná nebo směšná, protože cítí, že nemá psychické ani fyzické vlastnosti potřebné k jejich realizaci. Ztráta pudového objektu učiní pud nesmyslným, avšak tato ztráta ještě nemůže být odtruchlena, protože truchlit můžeme jen po tom, po čem toužíme vědomě. Dítě však nemůže připustit, právě kvůli studu, že touží po něčem, na co nemá dispozice.

Obrázek
odkaz a zdroj: www.shutterstock.com


„Pocity méněcennosti“ u žen Freud přičítal kastračnímu komplexu. Po objevu penisu u chlapců propadne dívka „závisti penisu“. Tomuto narcistickému zranění se pak brání nejprve popřením, pak udržováním fantazie o skrytém penisu nebo nadějí, že ho získá v budoucnu. Důsledkem může být opovrhování ženami nebo trvání na „nepoškozenosti“ ("...jsem jako muž“), což může vést k celé řadě forem soutěživého chování vůči mužům, takříkajíc jejich „zbraněmi“. Toto narcistické zranění však má také řadu vývojově pozitivních možností - přesunutí obsazení z klitorisu na vaginu, vývoj ženské identity - místo touhy po penisu se objevuje touha po dítěti, objekt matky ustupuje do pozadí a zdůrazněna je přitažlivost otce. Zdá se, že to, co Freud popsal, je jen jedna z vývojových možností.

Nejčastější obranné reakce proti studu: stud za stud; nutkavé vystavování se trapným, zostuzujícím situacím; obrácení pasivního v aktivní - zostuzování a ponižování druhých; omámení se alkoholem, farmaky, drogami; vyhýbání se situaci, v níž by se stud aktivoval; ideologizace studu; sebezničení v různých formách od symbolických, přes psychosomatické, až po sebevraždu; zničení svědka zostuzení. Stud se může objevovat buď jako mírná, na situaci vázaná obava, nebo jako „propadnutí pocitu studu“, doprovázené většinou řadou psychosomatických příznaků (červenání, třes, nemožnost hovořit, bolesti břicha, průjem apod.), nebo jako celoživotní studem řízený scénář.

Člověk znehodnocuje sám sebe, cítí-li, že je bytostně závislý. Má také za úkol podporovat separačně individuační procesy ( viz výroky dětí: „Už nenosím pleny!“ „Už chodím do školy!“ apod.). Stud jako by vytvářel pojistku (i když velmi nejistou a nebezpečnou) proti regresi, zatímco protiobsazená poloha - hrdost, pýcha - je velikou odměnou, kterou úspěšně se vyvíjející dítě může poskytnout samo sobě.

Obrázek
odkaz a zdroj: www.blushkids.com
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2887
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1716 x
Oceněn: 5874 x

Pohlavní stud u dětí - hlubinná psychologie I.

Příspěvekod Plyšáček » 16.8.2016 19:38:45

Stud vychází z těch nejhlubších dimenzí lidské psýché a zároveň se mu učíme vrůstáním do společnosti - působením výchovy. V této a následující kapitole se zaměříme na nepodmíněný vliv kolektivního lidského nevědomí, kterým se zabývá, i když ne v těchto souvislostech, poměrně nová vědní disciplína hlubinná psychologie. Jelikož vše souvisí se vším, budu i zde nucen zmínit výchovné vlivy. Nemohu citovat žádný relevantní zdroj, jelikož práce na toto téma jsem dosud nevypátral. Takže vstupujeme na neprobádané území a tato studie je svým způsobem průkopnická.

Každý rostlinný a živočišný druh si předává prostřednictvím poměrně dokonalé paměti DNA všechny nezbytné informace potřebné pro život jeho jedinců a pro pokračování života dalších generací potomků. Geny nesou informace o stavbě jejich těl, instrukce nezbytné pro zdravý vývoj a naplnění jistého cíle. Člověk jakožto nejvyspělejší živočich má tak bohatý genom, že se jednomu tají dech, a čím více o něm víme, tím více zjišťujeme, jak jsme ve svém poznání nicotní.

Obrázek
odkaz a zdroj: wallpapersafari.com


Dokonalost lidské bytosti nevychází pouze z její genetické paměti. Prostřednictvím lidského těla dokáže projevovat svoji jedinečnou duši. Pokud by někomu nevyhovoval tento pojem, nechť si dosadí psýché neboli psychika. Tato studie nemá být podnětem pro dohady mezi materialisty a idealisty, proto prosím nehledejme nejvyššího designéra ani vše nesvádějme na náhodné kombinace mrtvé hmoty. Zde se spokojíme s konstatováním, že lidstvo má jakousi kolektivní paměť - hlubinný psycholog by ji lokalizoval do akáši, materialista do genů. Nám to může být jedno.

Již před narozením probíhají v lidské psychice tajuplné procesy a přípravy na život vezdejší. Po narození se život jedince rozjíždí naplno, již není ve snovém světě bardo, více se ztotožňuje se svým tělem a postupně se učí jej ovládat. Nejprve umí jen velice málo. Všechny nepodmíněné instinkty a reflexy (hledací, sací, polykací, obranný, orientační a úchopový) má již předem zakódované ze své hlubinné paměti a díky nim je schopen přežít a zdárně se vyvíjet. Tato paměť společná všem lidem obsahuje i programy vyspělejší a sekundární, jejichž čas přijde mnohem později a jejichž aktivace nastane v ten pravý čas. Jedním z důležitých programů, přímo souvisejících s lidskou sexualitou, je pohlavní stud.

V prvních týdnech se miminko spokojuje, stejně tak i jeho rodiče, s tím, že spí, pije maminčino mléko, čůrá a kaká. Jak čas plyne, postupně se spouštějí další předem dané programy jeho psychiky. Učí se poznávat předměty pomocí zraku, díky stále šikovnějším ručičkám ohmatává svět i své tělíčko. Objevuje nové dimenze světa, stále více rozumí jednotlivým zvukům, dokáže lépe přiřazovat pachy ke konkrétním zdrojům, později získává první zkušenosti o odlišných chutích různých pokrmů.

Obrázek
odkaz a zdroj: www.imgion.com


Tělo miminka sílí, je stále obratnější. Hnáno zvědavostí je motivováno k lokomoci, jeho jednotlivé pohyby jsou stále koordinovanější, vědoměji a účelněji prováděny. Velice brzy objevuje i intimní oblasti na svém těle, díky libým pocitům jim věnuje poměrně mnoho pozornosti. Záleží jednak na množství příležitosti, na celkové zručnosti, a nejvíce na individuálním založení. Pokud by nezasahovali rodiče se svými zákazy, vyjukanými pohledy či nevědomou mimikou naznačující nepatřičnost takových her, dítě by si užívalo poměrně dlouho všech slastí zprostředkovaných jeho tělem.

Při objevování okolního světa se dítě dostává do kontaktu s těly jiných lidí. Jednak sleduje, že jisté partie jsou téměř neustále schovány pod oblečením, jednak je konfrontováno s cudnými reakcemi druhých, pokud se dotkne jejich intimních partií. Začíná vnímat jistou nepatřičnost přílišné důvěrnosti. Svůj genitál začíná stále více vnímat jako zdroj rozkoše, díky silné citlivosti na dráždění jako centrum, které v mnohém ovlivňuje jeho hluboké pocity. S utvářením pohlavní identity je pro něj rovněž důležitým prvkem, který zaručuje jeho přiřazení k příslušné genderové skupině (já jsem chlapeček, já jsem holčička). Jak se naučí volnímu ovládání vylučovacích procesů, začne vnímat anál i genitál jako místa nečistá a odpudivá. Významným prvkem v tomto zažívání je i složka pachová, popřípadě i chuťová. Začíná mu zapáchat stolice, moč i vlastní pohlaví. Kontakt s intimními oblastmi svými i druhých začíná vnímat jako nepatřičný i z důvodů hygienických.

Obrázek
odkaz a zdroj: laughingbutnotreally.wordpress.com


Jakmile si dítě dostatečně uvědomuje své tělo, výsadní postavení svého genitálu, zároveň jeho jistou nevzhlednost, vylučovací funkci, jeho zápach a špínu, začíná pociťovat jistý stud za to, že je nahé, že jej mohou sledovat jiní, že mu vidí na jisté místo lépe, než ono samo. Podstatným ovlivňujícím prvkem zde může být i subjektivní vnímání nedostačivosti vlastního genitálu, významnou roli hraje rovněž porovnávání s genitály ostatních dětí, zejména však dospělých. Tátův penis obřích rozměrů zahanbuje chlapečka a jeho maličkého bimbáska natolik, že synáček může prožívat jisté zahanbení i z těchto důvodů. Malé holčičky se mohou stydět před chlapci zase z toho důvodu, že jim tam oproti chlapcům něco chybí (tzv. kastrační komplex). Důvodů je zde mnoho. Některé můžeme rozebrat později v samostatných příspěvcích.

Nesmírně bych zdůraznil, že pohlavní stud může u každého jedince nastupovat v naprosto odlišném věku. Někdo se styděl již jako batole, na někoho to přišlo až v bujné pubertě. Není vyloučeno, že někdo pohlavní stud za celý život neprožije. Může to být dáno silným působením kultury (např. divoši), neortodoxní výchovy (nudisté) nebo patologií. Jsem přesvědčen o tom, že člověk naprosto bez schopnosti prožít pohlavní stud je v sexuální sféře o cosi ochuzen. Na druhou stranu, pokud je působení tohoto programu neúměrné, může docházet k poruchám v intimním životě.

Z hlubinné - nevědomé - psychiky přicházejí prožitky a pocity, jejichž příčinu neznáme a nedohledáme. Jsou to jakési základní programy, natolik zásadní a člověku vlastní, že nelze určit jejich zdroj, strukturu ani pravý význam. Pohlavní stud můžeme směle přiřadit k těmto záhadám. V následující kapitole ještě zmíníme několik otázek - zejména zahanbení nad mocí sexuality, rozpaky nad reakcemi genitálu při vzrušení, stydlivost před člověkem, do kterého jsme zamilováni, a rozpaky s příchodem druhotných pohlavních znaků.

Obrázek
odkaz a zdroj: childdevelopmentinfo.com
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2887
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1716 x
Oceněn: 5874 x

Pohlavní stud u dětí - hlubinná psychologie II.

Příspěvekod Plyšáček » 18.8.2016 10:43:54

Již jsme zmínili, že miminko s objevováním erotogenních zón na svém těle otevírá i magickou sféru sexuálních prožitků a slastných pocitů. Mnohé děti zažijí již v útlém věku první orgasmy. Dříve nebo později každý z nás dojde k jasnému poznání, že sex je něco, co nad námi, alespoň na krátkou dobu, zcela získává nadvládu a co není tak úplně pod naší kontrolou. S blížícím se vyvrcholením jsme stále více mimo, provádíme pohyby hnané dychtivým chtíčem, celé tělo je poněkud mimo naši kontrolu, raději nehodnotíme ladnost a kultivovanost jednotlivých pohybů, výraz v obličeji naštěstí nevidíme.

Osobnost, ať již dítěte či dospělého, se nerada vzdává vlády nad sebou. Sex někdy podvědomě vnímá jako ohrožení vlastní důstojnosti, moci a svrchovanosti. Pohlavní orgány vnímá jako cestu do neprobádaných krajin, jako spouštěč nezvladatelných procesů v těle, jako klíč k bezuzdnému "prznění a mordování sebe sama". Je to věcí intimní i z těchto důvodů. Komu se doslova dáme v sexu, ten nad námi má jakoby aktuální moc. Stud může být spouštěn i díky tomuto niternému odhalení. Díky této božské a zároveň ďábelské stránce sexuality.

Obrázek
odkaz a zdroj: www.shutterstock.com


I pískle, které hluboký orgasmus dosud neprožilo - je otázkou zda ve snu jej nemá za sebou každé miminko, dokonce možná každý plod - může podvědomě vnímat, že klíče od zapovězené komnaty není radno odhalovat, předvádět a nebo dokonce propůjčovat do cizích rukou. Navozování libých pocitů chceme míti pod kontrolou, protože víme nebo tušíme, kam až to může vést a jak se potom projevujeme a vzdáváme vlastní autonomie. Toto samozřejmě neplatí zdaleka pro všechny. Někteří jedinci naopak rádi experimentují, baví je vydávat se na neznámou půdu, rádi se předvádějí zcela bez studu.

Navíc náš genitál si čas od času vede poměrně samostatný život nezávislý na naší vůli. Zejména v dětství s tím máme jisté soužení. Vzrušení někdy přijde zcela nečekaně, mnohdy v tu nejméně vhodnou chvíli, a my se pak můžeme orosit spíše kapkami studu. Zvláště chlapci, kterým jsou z ničeho nic kalhoty malé a kteří si mohou připadat opravdu trapně a nepatřičně. Holčičky to mají jinak. I na pipince vnímají, více subjektivně, proměny způsobené aktuálním vzrušením. Pipinka jim jakoby nabobtná, poněkud zrudne a mírně se rozevře, mohou vnímat i jisté zavlhnutí, horkost a někdy mohou i ucítit specifickou vůni. Jelikož však tyto příznaky nejsou patrné přes oblečení, nejsou vystaveny takové pozornosti okolí jako chlapci, a v tomto případě neprožívají stud ze stejných příčin jako nositelé pindíků.

Obrázek
odkaz a zdroj: weheartit.com


Před různými lidmi se stydíme v různé míře. Rodiče nám obvykle až do puberty nevadí, nejbližší příbuzní to mají u nás individuální s ohledem na jejich pohlaví a specifické chování a projevování, cizí lidé nám svými pohledy mohou poměrně vadit, vrstevníky také někdy nemusíme zase z důvodů nabízející se možnosti poměřovat. Už je to tak zařízeno, že nejvíce se většinou stydíme před tím člověkem, do kterého jsme zamilováni, tedy ke kterému cítíme romantickou lásku - zkrátka erotické poblouznění. Stačí, aby se nám někdo tzv. líbil a máme dost. Stud nás přepadá už jen z toho důvodu, že jej vidíme, že na něj promluvíme, že jej chytíme za ruku. Nějaké nepatřičné odhalování před ním či dokonce vzájemné objímání, pusinkování či osahávání bychom díky silnému studu snad ani nedali. I toto je hodně individuální a závislé na současné celospolečenské atmosféře. V současné době je situace divočejší a odvážnější než v dobách minulých.

Proč se ale tak stydíme před naším miláčkem? Je to právě tím, že on, už jen tím, že je v naší přítomnosti, v nás na té nejhlubší psychické úrovni probouzí jisté erotické vnímání. Aktivuje se naše sexualita, která na jedné straně touží po jistém projevení a vyjádření (např. uchopení za ruku, objetí, vyslovení láskyplných slov), na straně druhé v nás probouzí cudnost mnohdy neskonalých rozměrů. Jako by zde působila ochranná brzda, která nedovolí bezhlavě se vrhnout do aktivit, pro které nejsme dosud plně psychicky zralí.

Obrázek
odkaz a zdroj: backgroundwallpapers.tumblr.com


Stud souvisí i se vzrušivostí. Vzrušení tryskající po počátečních prožitcích studu může být dynamičtější a smyslnější než prosté vzrušení způsobené nadržeností a sexuálními fantaziemi. Výše jsme vzpomenuli, že někteří jedinci se rádi předvádějí zcela bez studu. Je otázkou, zda to tak skutečně je a zda náhodou nedochází k jakémusi záměrnému, i když ne třeba zcela uvědomělému konání, kdy prostřednictvím snesitelného studu dosahujeme snadného a naplňujícího pocitu sexuálního vzrušení. U chlapců se jedná o exhibice různého druhu, u dívek o velice časté předvádění rozkroku. Dané problematice se budeme věnovat v tématu Záměrné expozice dívčího genitálu.

Naše pohlavní orgány se zajímavě proměňují nejen v okamžicích vzrušení, ale především, a to natrvalo, v období sexuálního dozrávání neboli v pubertě. Je to šílené období překotných tělesných a psychických změn. Dítě si zvyklo na svůj genitál, jistým způsobem jej přijalo jako součást svého těla, je více či méně spokojeno s jeho vzhledem a projevy. Teď mu ovšem do života vstupuje dospívání, vyzrávání genitality. Nemůže si nepovšimnout prvních tělesných příznaků. Objevují se první chloupky, oblast pohlaví jakoby zduřuje, tmavne, zvětšuje se. Z nevinného pindíka se stává mohutný penis, o svou pozornost si říkají i varlata. Esteticky senzační pipinka se den ode dne mění v záhadnou a nečistou vulvu, stále více vnímanou jako předsíň do tajemné vaginy.

Obrázek
odkaz a zdroj: www.scarymommy.com


Jak začnou nastávat tyto radikální změny vzhledu těla, a to nejen v intimních oblastech, navíc doprovázené a provázané se změnami v psychické oblasti, dítě se začíná více stydět, doslova hanbit. Zvláště pokud na období puberty nebylo připraveno vhodnou sexuální výchovou, pokud se puberta dostaví předčasně a pokud má kolem sebe dostatek zvědavců a posměváčků, může se dospívání proměnit v období plné depresí, vlastního nepřijetí a zoufalství. Na jednu stranu nás láká experimentování s vlastní novou výbavou, na straně druhé nechceme být zkoumáni zvědavými pohledy svého okolí a atakováni jedinci opačného pohlaví, případně hebefily, efebofily a dospělými, co jsou "na zajíčky a na lolitky".

Z této studie rozebírající pohlavní stud, zejména stud u dětí, z hlediska hlubinné psychologie, může být patrné, že stydlivost není podmíněna výhradně výchovou, ale že se jedná o niterný a zcela přirozený jev, který významným způsobem ovlivňuje naši sexualitu i mezilidské vztahy.

Obrázek
odkaz a zdroj (podívejte si i na video): www.videoblocks.com
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2887
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1716 x
Oceněn: 5874 x

Pohlavní stud u dětí - vliv výchovy a kultury

Příspěvekod Plyšáček » 23.8.2016 17:06:02

Kulturní vlivy a působení výchovy na rozvoj pohlavního studu u dětí jsou jasnější a viditelnější i pro běžného člověka. Něco jsme dostali prostřednictvím hlubinné psychické paměti do vínku. Velice však záleží na tom, čím ve svém dětství procházíme, jací lidé a podle jakých paradigmat nás vychovávají, co oni sami prožili, jak jsou vzdělaní a jaké kulturní hodnoty vyznávají.

Zatímco někde panuje nesmírně přísná a prudérní morálka, jinde jsou hranice intimity velice volné a projevy mnohdy divoké. Mauglí vyrůstal zřejmě s jiným stupněm studu ve srovnání například s královnou Alžbětou. V některých rodinách se rodiče v koupelně zamykají a děti je nikdy neviděly nahé. V jiných rodinách se svobodně promenádují nazí po bytě, nazí se s dětmi mazlí třeba i na nudapláži. Co jeden považuje za přirozené a vhodné, jiný odsuzuje jako nepřístojné a perverzní.

Obrázek
odkaz a zdroj: nateandrachael.com


Jak to celé funguje? Každý národ a kmen má poněkud jinou hlubinnou psychickou paměť - již v tomto prazákladě se odlišují. Jde však také o to, které programy a v jaké míře se prostřednictvím výchovy, tedy "domestikačním" působením společnosti s její kulturou, aktivují a rozvinou. A v jakém životním období a v jaké míře se rozvinou. V této studii nás zajímá "program" zvaný stud.

Zatímco zvířata se světem prohánějí nahá, druh Homo sapiens si na povrch svého těla začal navlékat hadry, kterým říká oblečení. I ty nejdivočejší kmeny nosily a nosí bederní roušku, pod kterou skrývají své pohlaví. Proč? Důvodů bude jistě více, stud bychom mezi nimi našli asi na místě prvním. Jde jistě také o snížení pohlavní vzrušivosti při interakci s jedincem nevhodným pro bezprostřední sexuální kontakt.

Miminko vidí své rodiče od narození oblečené. Jistou dobu mu trvá, než pochopí, že ty měkké vrstvy na jejich tělech se mění. A že jejich rodiče (pravdivěji - jejich těla) se nacházejí pod nimi. Už zná mámin prs, tátův prst,... postupně poznává a ocucává skoro celé jejich tělo, jen tam mezi se nějak nemůže podívat, natož dostat. Nějaké tajemné místo, nebo co. Když si při koupání nebo přebalování zajede samo do mezi, je napomínáno nebo dokonce plesknuto, že to je "ee" a "fuj". I ta nejtolerantnější maminka obvykle vede ruku svého miláčka od malého genitálu, jako kdyby se jednalo o dědičný hřích. Netvrdím, že by si měla sednout a kochat se masturbací svého potomka, nebo dokonce, že by si to měli s tatínkem natočit na památku - zde by se jednalo dokonce o výrobu dépéčka. Nejrozumnější by asi bylo v případě miminka se vzdálit a nechat jej "se udělat", v případě staršího dítěte mu vysvětlit, ať si to nechá na chvíli osamotě.

Obrázek
odkaz a zdroj: www.femside.com


V tomto, stejně jako i v jiných kapitolách výchovy, je ideálem zlatá střední cesta. Respektovat intimnost druhého, jeho individuální míru studu, zároveň nepropadat záchvatům hysterie v choulostivých situacích. Nahota patří k životu, stud za ni je na místě, ale nikdy ne přehnaný do krajnosti. Jsem pro koupání na veřejnosti v plavkách, nepovažuji ale za nezbytné, aby předškolní děvčátka musela nosit vrchní díl plavek. Na nudistických plážích bych umožnil koupání bez plavek, ale děti bych tam nevodil. Ony nemohou dát "informovaný souhlas" (moderní a oblíbený pojem) k této aktivitě, neví, co je tam může potkat. Ať se koupou nahé se svými kamarády v bazénku, se svými rodiči ve vaně. Ale proč by měli koukat na cizí naháče v různém stupni zchátralosti či vzrušení. Stačí, že se s nahotou setkají v rámci své rodiny. Berte to spíše jako můj osobní, než odborný názor, prosím.

Obrázek
odkaz a zdroj: dlp.imgsrc.ru


Čím je dítě starší, tím více se jeho rodiče obávají příchodu puberty a plné aktivace jeho rané sexuality. Často jej proto vedou k větší a větší cudnosti a zdrženlivosti. Tam, kde v útlém dětství své drobečky pobízeli, ať se přece nestydí, najednou obrátí a pronášejí důrazným hlasem, ať se školák krotí a že na to má dost času. Školák ani školačka nejprve nemusí vědět, na co že to mají mít dost času, ale je jim jasné, že některé otázky není na rodiče dobré vytahovat.

Jak se dostaví ochlupená sudička Puberta, je zle. Tělo se mění, podvědomé sexuální programy se spouštějí o překot, objevují se nové tělesné potřeby a hlubší intimní prožitky. To úhledné, symetrické a jednotvárné tělíčko zraje, jeho linie se různě zaoblují, jeho křivky na sebe berou dospělácké tvary. Chlupy, akné a různé výpotky jsou pro některé puboše přímo ke vzteku. Zatímco ještě před rokem se nestyděli převlékat před mladšími sourozenci, najednou jim nějak vadí. Zatímco jedenáctiletou prohlídku u doktora zvládli v pohodě, třináctiletá může být noční můrou. Ne u všech a ne přede všemi, ale často se objevují výraznější pocity studu.

Obrázek
odkaz a zdroj: www.m.webmd.com


Mezi velice negativní podněty, které mohou vést k nepřiměřenému a chorobnému studu, bych zařadil posměch za nahotu, výsměch při hodnocení velikosti či vzhledu genitálu, násilné svlékání, nepatřičné osahávání, nevhodné sexuální narážky a komentování tělesných změn v pubertě. Za velice traumatizující zážitky bych označil ty, při kterých je jedinec nucen k vysvléknutí, k ukazování a předvádění svého zadku a genitálu, u dívek to může být i ukazování bradavek, ke konverzaci o intimních tématech atd. Jde o jakékoliv formy sexuálního obtěžování nebo přímo SZ, které je dítěti nepříjemné. Jisté formy SZ mohou svým způsobem stud postupně a strategicky odbourávat, není to však ničím prospěšným, navíc jejich dopady jsou drastické v jiném ohledu.

Výchovné působení rodičů se mnohdy dostává do rozporu s působením jiných příbuzných, s vlivem školy i celé společnosti. Nejde pouze o vztah k nahotě, jde zejména o míru otevřenosti při řešení intimních otázek, o způsob podání sexuální výchovy a stupeň kontroly intimního života dítěte a dospívajícího. Není nad to, když má v tomto dítě svoji hlavu a nedá se moc manipulovat. Kdo jiný ví lépe, co je pro to které dítě to pravé a jaká míra prožívání studu je pro jeho psychosexuální vývoj ta ideální, než ono samo?

Obrázek
odkaz a zdroj: www.imujer.com
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2887
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1716 x
Oceněn: 5874 x

Jan Kulhánek: Hranice intimity

Příspěvekod Plyšáček » 22.5.2017 8:23:06

Hranice intimity


Zdroj: Psychologické centrum Psychoterapie Anděl, Jan Kulhánek

Kde jsou hranice intimity? Existuje nějaká mez, kdy už není určité chování vnímáno jako normální odchylka, daná rodinnými zvyklostmi?
Já (Jan Kulhánek – psycholog, psychoterapeut) takovou mez vnímám zřetelně ve dvou věcech: intimita jako společně prožívaná blízkost v psychické i fyzické rovině musí být vzájemná, tedy všem zúčastněným příjemná. Pokud tomu tak není, jde o překračování hranic toho druhého se všemi negativními následky. Jako další mez pro intimitu ve vztahu dospělý – dítě vidím jednoznačně v rozdílu mezi „hravým, láskyplným kontaktem“ a sexualizovaným chováním. Dodržení této meze je jednoznačně na rodičích. Jinak mám ze své praxe i svého života zkušenost s velmi rozmanitými rodinnými zvyklostmi, které jsou dle mého názoru někdy pozoruhodné, ale zdravé.

Kdy bychom jako rodiče měli začít respektovat soukromí dítěte například při čurání… kdy přestat pomáhat s utíráním zadečku apod.
Pokud jako rodiče nejsme v tomto směru invazivní a od školkového věku pomoc pouze nabízíme, dítě si svou intimitu zreguluje samo. Dítě školního věku (od nástupu do školy) je už v tomto směru soběstačné, v podobných situacích začíná v přítomnosti dospělých pociťovat stud a to jsou jasné signály pro rodiče.

Některé děti jsou na vlastní intimitu citlivější a někdy to přináší problémy. Nejdou se třeba vyčůrat ve školce, dokud hrozí, že by je někdo viděl, a to je problém – jak s tím naložit? Lámat dítě? Nebo vymyslet nějakou alternativu?
Větší potřebu intimity musíme u dětí respektovat, ale nesmí je to ohrožovat na zdraví či v sociálním prostředí (školky, školy). Pracujeme tu se studem, který k tomuto vývojovému období patří. Jsou situace, které je třeba s dětmi opatrně nacvičit za velké podpory a případných odměn (čurání ve školce), ale dítěti vyloženě prospějeme, když mu intimitu dopřejeme tam, kde je to možné, když ho za to nebudeme trestat ani se mu smát a když mu budeme povzbuzováním pomáhat méně se mezi ostatními dětmi či dospělými stydět. Zanedbáním tohoto problému se u dítěte může již ve školním věku vyvinout speciální forma sociální fobie, které říkáme „parureza“ a zde je už nutná spolupráce s odborníkem.

Do kdy je v pořádku, že dítěti pomáháme s mytím těla, že ho utíráme i na intimních místech, a kdy už není úplně košer, že např. tatínek myje dcerku?
Pokud to dítěti vyhovuje a rodič u toho necítí sexuální vzrušení, pak dle mého názoru do začátku puberty je takový kontakt bezpečný. Ovšem v rámci vedení dítěte k samostatnosti a zejména k „tréningu“ samotné intimity (postupné zažívání vlastního těla jako privátní zóny) je dobré již od školního věku dítěti jako projev péče vydrbat hlavu či záda a intimní místa ponechat na něm, pokud není nějaký zdravotní problém.

Platí nějaké (nepsané) pravidlo, do kdy se s dětmi koupat ve vaně, dokdy se třeba dvě děti koupou společně atp.?
Opět je v tomto směru podle mě hraniční věk nástup puberty (již od 9/10 let), ale při zdravém vývoji dětské sexuality a prožívání intimity si dítě řekne samo a většinou dříve. Určité chování, které je v předškolním věku zcela bezpečné – jako je vzájemné zkoumání pohlaví či dotýkání se na intimních místech, se už v prepubertálním věku stává důvodem pro zrušení společných koupelí.

V některých rodinách děti nikdy nezahlédnou tatínka ve slipech nebo maminku jen ve spodním prádle. Jinde chodí oba dospělí klidně nazí, třeba z koupelny. Existuje v tom nějaká hranice, kdy (a případně co) by už děti nahé rodiče vidět neměly?
K nahotě je v rodinách velmi různý přístup. Jsou rodiny, kde je nahota „legální“, ovšem i ta má své místo. Takže je možné vidět nahé tělo v koupelně nebo je možné jít společně do sauny, ale určitě není možné vidět nahé tělo kohokoliv z rodiny u nedělního oběda. V takové rodině by ovšem měla vládnout všeobecná shoda a respekt k tomu, jak to prožívají ostatní členové rodiny. Umět si chránit svou intimitu je velmi důležitá schopnost, kterou musí rodiče svým dětem předat do života.

A jak je to v rodinách, kde třeba muž není otcem dětí. Přesto je ale doma a samozřejmě se tak chová – měla by se tady respektovat trochu odlišná pravidla, třeba když je v rodině holčička?
Odlišná pravidla by se respektovat měla, určitě by měla být mnohem větší opatrnost a to zejména ze strany nevlastního otce. Ale samozřejmě velmi záleží na tom, jak dlouho takto spolu žijí, jaké mají vztahy a kolik let je dítěti. Mladší školní věk je dle mého názoru dobrý čas na „nácvik“ intimity.

Dá se vysledovat nějaký věk, kdy se děti obvykle začínají stydět se svlékat před cizími lidmi (z mojí zkušenosti tak kolem osmi, devíti let)? A co s tím, když musí třeba na prohlídku k lékaři? Jak si poradit třeba v situaci, kdy má jít kluk na preventivní prohlídku k lékařce, ale rozhodně odmítá si nechat sahat na intimní partie „ženskou“?
Takový stud je zcela normální a co se týče lékaře, je třeba o tom s dítětem včas mluvit a připravit ho na takovou situaci. Nejde o to za každou cenu dítěte studu vyvarovat, ale učinit ho snesitelným, netraumatizujícím.

Jak se dívat na vystavování nahých fotografií dětí na internetu? Jedna věc je samozřejmě ohrožení dítěte, nebo už jen to, že fotky může vidět kdokoli. Druhá věc ale je, že jsou to někdy momentky, které rodičům možná připadají roztomilé (holčička na nočníku apod.), ale na netu zůstávají i v době, kdy je holčičce třeba dvanáct…
V tomto případě jsem pro to, aby rodiče chránili své děti a nakonec i sebe. Fotka nahého dítěte může být roztomilá, může jít dokonce i o umělecké dílo, většinu rodičů však odradí od zveřejnění představa, že se u ní bude ukájet pedofil.

S tím souvisí i to, jestli by rodiče neměli trochu omezit případné vyprávění komukoliv o tom, jak se jejich dnes dospívající dítě počůrávalo, případně o jeho zdravotních problémech (taková problematika přetahování předkožky v předškolním věku dnes patnáctiletého syna…). Stejně tak i prohlížení fotografií…
Určitě je tu podstatné nedostávat své dítě do trapné situace, protože to, co rodičům připadá roztomilé a vtipné, bude puberťákovi zcela jistě připadat neuvěřitelně trapné, ponižující a narušující jeho intimitu. Možná by si mohli rodiče představit, jaké by to bylo pro ně, kdyby o podobných věcech, které se týkají jich samých, mluvili na veřejnosti jejich děti.

A co třeba sex rodičů (příp. rodiče a nového partnera) za přítomnosti dětí… dokdy nevadí dítěti ani dospělým, že spí dítě s rodiči v ložnici a může se stát svědkem sexu? Nemůže se větší batole bát o maminku?
Obecně sex je velmi privátní záležitost, která by neměla mít svědky. Ovšem ještě naši prarodiče vyprávějí, jak žili všichni v jedné místnosti, občas něco v noci slyšeli, ale nemají pocit, že by je to nějak poškodilo… Pokud bude mít batole strach o maminku, nejspíše se ozve, ale jinak by jistě děti neměly být svědky sexu rodičů.

A co povídání s dětmi o sexu. Nějak všeobecně se předpokládá, že rodiče, kteří netrpí předsudky, si s dítětem o sexuálním životě dokážou promluvit a odpovědět na jeho otázky. Ale co když ne? Co když neví, jak odpovědět na konkrétní otázku a s jednoduchým, „když se dva lidi mají hodně rádi, narodí se jim miminko,“ si nevystačí? Jak odpovědět?
Určitě bych rodičům doporučil se na takovou debatu trochu připravit a něco si o tom přečíst. Existuje řada článků nebo knížek, jak mluvit s dětmi o sexu. Rodič se tak zbaví často zbytečných obav či pocitů trapnosti a nakonec může být debata s dítětem nejen poučná, ale i vtipná.

Někdo tvrdí, že děti obohatí, když jsou přítomny narození sourozence. Co si o tom myslíte?
To si nemyslím, je to proces, u kterého maminka trpí, tatínek někdy omdlí, teče krev – to obohacení pro dítě tam nějak nenacházím.

Kdy přestat dětem mluvit do oblékání? Kdy jim přestat kontrolovat pořádek ve skříni?
Už od raného dětství se snažíme vést dítě k samostatnosti. Od přímého oblékání přecházíme k pomáhání s nejtěžšími částmi oděvu, následuje příprava věcí, pak konzultace toho, co si dítě oblékne vzhledem k roční době a místu jeho dalšího pobytu, vše končí tím, že dítě odchází oblečené bez jakéhokoliv našeho přičinění. Vše začíná narozením dítěte, končit by to mělo kolem 15. roku s nástupem adolescence.


Obrázek
odkaz a zdroj: lonetreepediatrics.com


Velice se mi líbí pestrost a rozsah otázek, které zde byly kladeny.
Za mne:
Dopomoc při intimní hygieně by měla končit kolem 5. roku dítěte (zejména dívky). Nejpozději od 6. roku by mělo být dítě v tomto plně soběstačné.
Zajištění soukromí na toaletách ve školkách a školách je jistě velkým problémem.
Nahota v rodinách je velice individuální záležitostí. Pokud přijde do rodiny nevlastní rodič, měl by respektovat dosavadní nastavení. I přesto, že by nahota byla vnímána bez studu, není vhodné, aby například nevlastní otec hned vytasil penis před nevlastní dcerou.
Ke společnému spaní rodičů s dětmi se vyjadřuji detailně ve specializovaném vláknu. Když se "batole ozve, pokud bude mít strach o maminku", tak je pozdě.
Děti by měly odmalička brát jako samozřejmost, že je pediatr, ať již muž nebo žena, prohlíží i mezi nohama. Toto by neměl opomenout a odbýt při žádné prohlídce. Pak může právě nastat situace, že tomu dítě odvyklo a najednou je to třeba.
Debata s dítětem o sexu by rozhodně neměla být "vtipná".
S názorem na (ne)přítomnost dítěte u porodu zcela souhlasím.

Zpět na “D. SEXUALITA”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů