Označení genitálií u dětí

[Plyšáček]

Napadlo mě, že pyskům by se dalo říkat závojíčky.

Ano, označení závojíčky není úplně od věci. I mě napadlo. Asi proto, že jsem jej slyšel od tebe.
Nicméně...
Pokud bys chtěl malé stydké pysky, doufám, že ne i velké, označovat jako závojíčky, nesouhlasí více vlastností než u lístečků.
Závojíčky jsou obvykle jemňounké, průhledné či průsvitné, i vítr s nimi lehce pohne. U malých stydkých pysků tomu tak není. Pozitivum tohoto označení nacházím toliko v tom, že slovo závoj naznačuje skrývání čehosi umístěného za sebou... Anatomie u dětí je však beztak poněkud jiná než u dospělých.

Prosím, pokud uvádíte komentář, zvláště v odborné sekci, zkuste hned vše napsat najednou, abychom se na každou drobnost nemuseli dotazovat extra.
V tomto případě například na to, zda myslíte velké nebo pouze malé stydké pysky, proč právě závojíčky...
Děkuji.

[Mack]

Tu je preklad daných výrazov do slovenčiny:

PENIS - PINĎÚR
ŽALUĎ - ŽALUDÍK
PREDKOŽKA - KOŽIČKA
ŠOUREK/MIEŠOK - VRECÚŠKO
VARLATA/SEMENNÍKY - GUĽKY

VULVA - CIKULKA
VEĽKÉ PYSKY OHANBIA - VANKÚŠIKY
MALÉ PYSKY OHANBIA - LÍSTOČKY
VAGÍNA - VAGÍNOČKA

Tieto dva zostanú bez zmeny:

KLITORIS - KLINKA
PANENSKÁ BLANA - BLANKA

[Snilko]

Moja mama používala pre chlapcov pomenovanie vtáčik alebo vrabček. A otec to volal cikuľka.
Moje dve sesternice používajú pekné slovo. Oni majú šušuľky.
Poznám ešte aj pomenovanie pišuľka.

[Mack]

Dnes pri rozhovore s mamou som sa dostal k ďalšiemu výrazu. Pipinku nazvala škatuľa / škatuľka. Neviem, či je to obľúbené pomenovanie u staršej generácie, keďže ja som sa s ním ešte nestretol. Tiež mi príde docela hanlivé.

[Snilko]

Nejako som zabudol napísať ešte ďalšie názvy pipiniek. Vymyslel som si ich sám - je to už možno aj desať rokov dozadu. Možno ich používa aj niekto iný.

Niekedy pipinku volám pinduľa. A niekedy aj sladký zárez. Prečo sladký zárez? Lebo tá čiarka je taká tenká ako zárez nožíkom. A sladká, pretože je naozaj sladká (na pohľad, nie vo význame chuti).

[Neptun]

Pipinka a lulánek? Zapomeňte na hloupé názvy pohlaví!

Gabriela Kolinová; supermamy.maminka.cz 17.5.2017

Holčičky mají "pipinku", "prcinku", "frndu", "fifinku", "jůlinu" či "buchtičku". Kluci "pindíka", "bimbáska", "lulánka", "šulínka" nebo třeba "zvoneček". No, uznejte sami, občas musí být z těchto pojmenování trochu zmatení, zvláště pokud každý v rodině používá něco jiného. Otázka zní: Jak nazývat před dětmi pohlavní orgány? Sexuologové mají jasno: děti by měly znát správné označení pohlaví. Klidně používejte v intimních chvílích dětské názvy, ale netajte jim ty správné.

Mnoho studií prokázalo důležitost poučení dětí o správných názvech sexuálních částí těla. Přesná terminologie je prý velmi důležitá, a to i v brzkém věku dítěte. Ale ruku na srdce, kdo z vás malému dítěti říká, že má penis, popřípadě vaginu – nebo ještě lépe vulvu (což je správný výraz pro to, co je z pohlavního ústrojí na dívce vidět)?

„Já bych tedy slovo vulva nepoužila ani v dospělosti. To je slovo jak z lékařské zprávy,“ říká pětatřicetiletá Hana z Prahy. A zřejmě přesně vystihla důvod, proč se pro intimní partie vymýšlejí různé něžné přezdívky. Vždyť i v dětské knize Jak jsem přišel na svět se píše o "kolíčku" a "štěrbince".

Pipinka je kur!

Moje babička používala slovo „čudlinka“, sama nevím, jak na to přišla, ale chtě nechtě ho používám u své téměř čtyřleté dcery dál. A nejsem sama. Hodně mých známých používá pro označení genitálií roztomilou dětskou terminologii. Nejčastěji zřejmě mluví o "pindíkovi", u holčiček pak o "pipince".

"Když jsem před synovcem řekla slovo pipinka, sestra na mě hodila ošklivý pohled. Ovšem netuším, o co je lepší výraz našeho dětství buchta, mám k tomu slovu ambivalentní vztah," říká třicetiletá Kristýna. "Pipinka je prostě kur," směje se její sestra, dvaatřicetiletá Markéta. Obě se shodují, že ani výraz "buchta" není úplně ideální. Jak tedy dětské pohlavní orgány nazývat?


odkaz; zdroj: Pinterest

Ruka je také ruka

"Je v pořádku, když rodiče hovoří o pindíkovi, broskvičce nebo prcince. Je ale dobré dítěti říct, že se ten orgán jmenuje penis, u dívek vagina nebo vulva. Jsou to slova, která dítě buď akceptuje a zapamatuje si je, nebo je zapomene, ale později lze na tom stavět a správné označení si připomenout,“ vysvětluje sexuolog Ondřej Trojan, který celý problém popisuje i v knize Jak mluvit s dětmi o sexu.

S ním souhlasí i sexuoložka Laura Janáčková: „Když hovoříme o ruce nebo jiné části lidského těla, než jsou genitálie, nad pojmy většinou nepřemýšlíme,“ říká. Stejně tak by to podle jejího názoru mělo být i u výrazů pro mužský a ženský genitál, dítě by mělo znát i jejich normální název.

Někteří rodiče si ale myslí, že zdrobněliny dítěti rozhodně neublíží: "Já občas řeknu bezmála pětileté dcerce, aby si umyla tlapky, případně packy, místo ruce. Rozhodně se neobávám, že to bude říkat i v dospělosti či v pubertě," myslí si dvojnásobná matka Hana.

Zdrobněliny nám pomáhají

Kniha Jak mluvit s dětmi o sexu ale hovoří jinak. "Pokud rodiče užívají nepřesné názvy sexuálních částí těla, vysílají signál, že jsou tyto partie nějak divné nebo že je s nimi něco v nepořádku, popřípadě by se o nich nemělo mluvit. Děti jsou pak v rozpacích a za své genitálie se stydí," píše se v ní.

„Rodiče si zdrobnělinami vypomáhají, někdy jsou vhodné a jindy méně, ale určitě je potřebné, aby nejpozději ve školním věku již děti znaly anatomické názvy reprodukčních orgánů,“ vysvětluje sexuoložka Janáčková. A záleží na nich, jestli správné názvy používat budou, nebo nebudou.

Třeba jako v rodině čtyřiatřicetileté Adély z Milovic. Její šestiletá dcera a o dva roky mladší syn už mají o názvech pohlavních orgánů jasno: „U nás je to penis a vulva, případně vulvička. Copak mám mezi nohama slepici? A od kolika let by lidé měli začít pojmenovávat části svého těla normálně, když ne jako děti?“ vysvětluje, proč zvolila právě toto názvosloví, a dodává, že nejhorší je téměř dospělý muž, který mluví o svém penisu jako o "pindíku" a o dámském přirození jako o "pipince".

Nadávky a nepřesná označení

Děti Adély jsou sice poučené, ovšem může se stát, že úplně jiné názvy uslyší od kamarádů. Co pak? Podle Trojana je v pořádku, když v tu chvíli řeknete: „Někdo říká lulánek, ale je to trochu hloupé slovo. Správně se říká penis a bude lepší, když to budeš říkat také tak.“

Pokud vám označení "penis" přijde drsné, vězte, že na základní škole čekají děti i mnohem peprnější výrazy. Spolužáci se často označují názvem pro mužský pohlavní orgán, dnes už to podle sexuologů dělají i prvňáci. V tomto případě je dobré dítěti objasnit, že tento název je velice neslušný a rodičům se nelíbí. "Vysvětlete dítěti, že je to hanlivé označení pro penis, který druhého uráží a rozhodně by se neměl používat," doplňuje sexuolog.

Asi se shodneme, že slova "penis" a "vagina" nejsou nikterak zvukomalebná, jsou to prostě výrazy z učebnice. Máme však spoustu synonym, která nejsou vysloveně vulgární, a přece jsou přesnější než "to" nebo "tam dole". Ať už o pohlavních orgánech mluvíte tak či tak, je důležité, aby se děti uměly vyjádřit a pojmenovat je, kdyby došlo k případnému zranění nebo nedejbože sexuálnímu zneužití.

"Nechcete-li užívat spisovnou terminologii, dohodněte se na jasném slovníku, aby sdělené informace byly vždy přesné. Hodí se to a staršímu dítěti lze pak názvy korigovat," radí sexuolog.

Musím říct, že toto téma vzbudilo mezi mými známými velký zájem. Asi nejzajímavějšími pojmenováními jsou "lofásek" či "kamarád" u chlapečků a "dudynka" či "cikulka" u holčiček. Neméně zajímavé je i místopisné označení "přeďulka".

Souhrn v článku zmíněných označení pro vulvu:
broskvička, buchta, buchtička, cikulka, čudlinka, dudynka, fifinka, frnda, jůlina, pipinka, prcinka, přeďulka, štěrbinka.
Ohledně mužského pohlaví: ani jednou se zde neobjevil správný starý český výraz pyj!