Neptunovy lásky

Osobní sdílení od členů, detailní popisy jejich životních osudů, vyprávění zajímavých příběhů, případně kazuistiky a příběhy z druhé ruky - příběhy zneužitých, životopisy slavných pedofilů ap.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 358
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1196 x
Oceněn: 1082 x

Neptunovy lásky

Příspěvekod Neptun » 3.1.2016 14:29:23

Miluji Katku.

Jsem starší ženatý muž a jsem zamilovaný do mladičké dospívající dívky. To by nebylo ještě tak neobvyklé. Ale mám důvod domnívat se, že můj cit je opětován. Toto vlákno je o Katce a o mně. O našem vztahu, který trvá již léta a vzkvétá. Začnu tím, co se událo v létě, kdy se náš vztah posunul o kus dál. Pak se vrátím na samotný začátek před čtyřmi lety, proběhnu rychle našimi životy zase do posledního léta a podrobně se rozepíšu o událostech zcela nedávných. Začínáme.

Už rostou!
Tak tohle je obvykle výrok houbařů (což jsme v Česku skoro všichni), když se takhle v půlce léta začnou ve větším počtu objevovat plodnice jedlých hub. V mém příběhu však jde o něco jiného.

Žiji s manželkou a dvěma dcerami. Již trochu velkými (15 a 13), alespoň na poměry naší říše. Když byly holky menší, občas je hlídali naši známí. Teď už se dcery o sebe postarají, když s manželkou chceme někam vyrazit. Na oplátku teď my občas pohlídáme dcery našich kamarádů. V době, o které nyní píšu, jim bylo 10 a 7 let.
Tak jsme byli zase po delší době všichni čtyři na větší procházce v lese za městem. Hned, jak holky vyšly z domu, bylo na Katce (10) vidět, že tričko na hrudníku není úplně rovné. S Katkou jsme dobří přátelé od jejích šesti. Obvykle mi na uvítanou i na rozloučenou dává pusu. Tentokrát na uvítanou nic. Ale pak jsme šli spolu za ruku a nesl jsem ji na ramenou a tak podobně, jako mnohokrát dříve. (Což byla mimochodem tentokrát fuška, vždyť ona už má skoro 40 kilogramů.)
V lese po svačině se ukázalo, že Katka má v batůžku i čtverečkovaný blok. A že si prý zahrajeme piškvorky. Seděl jsem na pařezu. Namísto abychom blok položili na pařez a klekli si k němu nebo něco podobného, sedla si Katka ke mně na klín. U sebe na klíně držela blok a propiskou čmárala kolečka nebo křížky. Já jsem ji levou rukou držel kolem pasu a pravou rukou s tužkou se snažil hrát, v čemž mi Katka půvabně překážela. Není důležité, že jsem neustále vyhrával a Katka mě chválila, jak jsem dobrý. Důležité je, že jí upadla propiska.
Jak se pro ni shýbala a jak já se Katku snažil držet, aby nespadla, přejel jsem jí mimoděk levou rukou přes prsa. A bylo znát, že už rostou! A oba jakoby nic, hráli jsme dál, pak jsme se všichni čtyři zvedli a šli domů. Když jsme došli ve městě k přechodu na semafor, zastavila se Katka moc blízko u kraje chodníku. Vzal jsem ji lehce zezadu za ramena a přitáhl ji k sobě a přitom jsem jí opět lehce přejel rukou přes prsa. Nic neřekla, ani se neotočila, jen se zády a hlavou o mě opřela (batůžek měla na boku), dokud se nerozsvítila zelená. A na rozloučenou jsem dostal asi tři pusy. Svět je krásný.

Prosím čtenáře, kteří budou chtít diskutovat k čemukoliv, co je v příbězích zaujme, aby tak činili v tomto vláknu: Diskuse k Neptunově lásce. Tajnější příběhy jsou uvedeny v Clubu.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 358
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1196 x
Oceněn: 1082 x

Neptunovo mládí

Příspěvekod Neptun » 7.1.2016 9:36:15

Neptunův psychosexuální vývoj


Slíbil jsem, že se vrátím v čase o čtyři roky zpět, abych seznámil ctěné čtenářstvo s tím, jak to mezi mnou a Katkou začalo. Ale rozmyslel jsem si to. Vrátím se v čase ještě hlouběji. Ne snad ke Katčinu narození, i když ano, znám ji od peřinky. Ale nepamatuji si z jejího ranějšího života nic kromě jedné nešťastné příhody. Jak spadla jako jedenapůlroční batole ze schodů a natloukla si hlavu. Nic vážného.

Vzhledem k Plyšáčkově touze po vědění se pokusím popsat svůj životní vývoj v psychosexuální oblasti. Je jiný než u většiny pedofilů. Trochu složitější, ale vlastně se to dá shrnout do krátké sekvence: nebyl jsem pedofil, byl jsem pedofil, nebyl jsem pedofil, jsem pedofil.

Jedna nepodstatná, ale úsměvná vzpomínka z raného dětství: Asi jako tříletý klouček sedím u rádia a spolu s Josefem Lauferem si zpívám:
Dneska večer přesně o deváté
mám se sejít s andělem.
Do dálky mu září vlasy zlaté
jasným plamenem.
Napůl dítě, napůl mladá žena
odveze mne do ráje.
Anděl v bílé říze na kolena
moje milá je.

Tedy poslední dva verše jsem komolil, ale to předtím jsem uměl dobře - k pobavení příbuzenstva, jež jsem chápal čistě jako nadšení nad mým uměleckým projevem.

Z mateřské školy si pamatuji, že jsem měl rád tu největší holčičku. Na zástěrce měla obrázek žirafy.

Nevím přesně kolik mi bylo, ale řekněme kolem deseti, jedenácti jsem zažil drobné pohlavní zneužívání od jednoho o pár let staršího kluka. Vlezli jsme si do opuštěné boudy, on se po mně nějak válel a pusinkoval mě či co. Nepamatuji se podrobnosti. Jestli mi i někam sahal? Nelíbilo se mi to, ale v tom smyslu, že jsem z toho neměl potěšení, ne že by mi to bylo odporné. Po několikerém takovém muchlání jsem mu řekl, že to nechci, a on, asi i vzhledem k mé pasivitě, toho nechal. Normálně jsme spolu dál kamarádili a neměl jsem z toho žádné trauma.

Na prvním stupni základní školy mě asi holčičky nezajímaly. Až tak ve třinácti mne začaly přitahovat - inu, třináctileté spolužačky. A spíše ty dobře vyvinuté. Ale byl jsem trouba, nic jsem si nezačal. Ba dokonce jsem promarnil příležitost, když mi Ilona na konci sedmé třídy poslala psaníčko, že se jí líbím a že by se mnou chtěla chodit. Nevěděl jsem, co bych si s ní na rande počal. Dneska bych věděl.

A jak jsem rostl a stárl, rozšiřovalo se věkové rozpětí dívek, které se mi líbily. Líbily se pořád třináctky a zároveň moje spolužačky. V patnácti, v osmnácti, ve dvaceti. Ze čtrnácti mám jednu drobnou milou příhodu. Na letním táboře v bazénu se ukázalo, že plavu dost nemožně. Plaval jsem pomalu a vysilujícím způsobem, daleko bych se nedohrabal. Tak si mne jedna devatenáctiletá vedoucí - dobře vyvinutá - vzala na starost a učila mne, jak plavat efektivně. Za hodinu už to bylo o mnoho lepší. Přeplaval jsem bazén tam i zpět. Dívka mi z radosti dala pusu. Skutečnou pusu, přičemž mne objala a já cítil na hrudi ta její velká prsa. To mne moc potěšilo. Ale nijak to neovlivnilo mou preferenci. Stejně jsem pořád koukal po těch čtrnáctkách okolo. Zatím jen koukal. Dospělé ženy mne nezajímaly. Holčičky mne nezajímaly. To přišlo mnohem později.

Prosím čtenáře, kteří budou chtít diskutovat k čemukoliv, co je v příbězích zaujme, aby tak činili v tomto vláknu: Diskuse k Neptunově lásce.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 358
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1196 x
Oceněn: 1082 x

Drobnosti z léta

Příspěvekod Neptun » 19.2.2016 22:52:21

Selhal jsem. Jako svůj životopisce. Zasekl jsem se ve vyprávění ve čtrnácti a nějak nebyly čas a nálada pokračovat.

Tedy prozatím něco jiného. Nemám tolik současných životních zážitků jako Asce, aby to vydalo na samostatné vlákno střípků současných. Nebo ne takové zážitky, které bych si mohl dovolit sdílet. Tak sem vložím něco z minulého léta, co jsem už psal na Č.; časem se ty příspěvky třeba chronologicky přerovnají.

Léto 2015, horko, tedy u vody

I mezi osmiletými holčičkami jsou velké psychické rozdíly. Vzpomínám si na dvě zkušenosti od rybníka. Jednak se tam koupaly dvě asi osmičky. V kalhotkách, plavky neměly. Sebevědomě chodily a plavaly mezi známými i cizími lidmi. Nakonec se na břehu svlékly úplně, utřely, oblékly, žádné stydění. :) :)
Druhak jsem potkal odcházet od rybníka dětský oddíl s vedoucími. Jiná asi osmička se ohlédla, a když vedle dětí viděla mne, cizího strejdu, tak se jaksi vylekala. Za chvíli se na mne ohlédla znovu. Usmál jsem se na ni. Holčička se vyděsila a popoběhla. Za chvíli se ohlédla do třetice. Olízl jsem se. Holčička se vyděsila, popoběhla a chytila se slečny vedoucí za ruku. Že by ji byli doma strašili pedofily? :o

Prosím čtenáře, kteří budou chtít diskutovat k čemukoliv, co je v příbězích zaujme, aby tak činili v tomto vláknu: Diskuse k Neptunově lásce.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 358
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1196 x
Oceněn: 1082 x

Neptunovy sny

Příspěvekod Neptun » 5.3.2016 12:07:46

Ten kratičký sen se mi k ránu až zdál. Před probuzením a já spát chtěla dál. - zpívá Lenka Filipová.

Zase jsem se nedostal dál ani ve svém životopisném psaní, ani ve střípcích z posledního léta, ale skočím místo toho do současnosti a povyprávím vám svůj dnešní ranní sen. Sny mám zřídka a erotické už vůbec zřídka a pedofilně erotické jsou úplná vzácnost. Tak jsem z toho dnešního byl takový rozechvělý a hned se s ním svěřil Plyšáčkovi. A on, že bych to měl sepsat na fórum. Tož posuďte sami:

Ležel jsem na dospělácké posteli s malou holčičkou, tak dvou- až tříletou. Abstraktní či neznámá holčička, s krátkými světlými vlásky. Nevím, jestli byla oblečená a zda já jsem byl oblečený. Dal jsem jí pusinku. Podržel jsem své rty přitisknuté k jejím a strčil jí špičku jazyka do její malinké pusinky. +zamilovany+ Holčička se vyloženě nebránila, ač by mohla otočit hlavu či tak něco. Ale ani sama nebyla aktivní. Jenom se pomalu nenápadně celá sunula výš a doprava. Já se sunul za ní a snažil se udržet jazýček v té rozkošné pusince. Tak jsme se tak sunuli až přes okraj postele a začali se pomalu propadat dolů na koberec a já stále líbal tu holčičku a držel špičku jazyka v té pusince.

Jen si to představte - já, který deklaruje svou spodní hranici preference holčiček striktně na šest let a nejraději má jedenáctky! Plyšáček by to rád interpretoval v tom smyslu, že se ve mně probouzejí zadržované pravé pedofilní sklony. Já bych to klidně interpretoval opačně, tedy že jsem z toho spojení zde s vámi už tak zblblej, že se mi kazí má hebefilní přirozenost. V každém případě jsem se probudil s úsměvem na tváři.

Prosím čtenáře, kteří budou chtít diskutovat k čemukoliv, co je v příbězích zaujme, aby tak činili v tomto vláknu: Diskuse k Neptunově lásce.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 358
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1196 x
Oceněn: 1082 x

Neptunovské příhody současné

Příspěvekod Neptun » 21.5.2016 20:50:53

Neptunovské příhody současné - sobota 21.5.

Dnes jsem toho zvládl spoustu. Ráno procházka přírodou se dvěma slečnami. Dobře rostlá a sebevědomá sedmnáctka a plochá stydlivá patnáctka. Sedmnáctka se ke mně při prohlížení některých přírodnin docela tiskla.

Dopoledne akce s kamarády, se kterými sdílím koníčka (sport). Někteří měli s sebou i děti. I dcery. A ne vždy úplně pod osobním dohledem. Tam se stalo, že jsem jedné štíhlounké jedenáctce (Plyšáček asi ví - té, co se na mne v desíti tiskla tím pevným malým zadečkem) řekl "Nesvlíkej se!"
Inu, nešlo o žádnou erotiku. Šlo o to, že si opékala buřta u docela velkého sálajícího ohně a chtěla řešit to, že je jí při tom bylo vedro, svléknutím softshellové bundy. Což by její termální situaci naopak zhoršilo. Lehce jsem se jí chvílemi dotýkal, ale na pořádné pomuchlání nebyly podmínky.

Teprve po obědě jsem jel na týdenní rodinný nákup. Kromě potravin jsem chtěl koupit také nějaké drobnosti pro Katku na kolo. Její spravené kolo už mám dva týdny doma, zatím nebyla příležitost, jak jí ho předat a užít si při tom společnou projížďku. Kolo má kapsičku, kapsička je prázdná. Chtěl jsem tam Katce dát nějaké potřebné drobnosti. Koupil jsem vlhčené ubrousky, kdyby se při vyjížďce ušpinila. V regálu se zdravotnickými potřebami nějaké náplasti a dezinfekci, kdyby se snad zranila. Ještě jsem přemýšlel, co dalšího z těch zdravotních věcí by se mé milé jedenáctce hodilo, když tu můj zrak padl na celkem nenápadnou krabičku. Docela nahlas jsem se rozesmál. Na krabičce bylo napsáno: Těhotenský test.

Prosím čtenáře, kteří budou chtít diskutovat k čemukoliv, co je v příbězích zaujme, aby tak činili v tomto vláknu: Diskuse k Neptunově lásce.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 358
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1196 x
Oceněn: 1082 x

Neptunovské příhody současné - na Vltavě

Příspěvekod Neptun » 8.6.2016 22:20:24

Jak jsem o půlnoci sbalil sedmiletou holčičku

S kamarády, kteří provozují stejný sport jako já, se občas setkáváme na akcích týkajících se přímo našeho sportu. Avšak jednou ročně, v červnu, také na akci poněkud odlišné – při splouvání Vltavy. Ne že by se třeba Jizera u nás nedala splouvat. Ale ty služby vodákům, ten počet kempů a občerstvoven, které jsou na Vltavě, to se jinde nenajde. A tak se tam sjedou kamarádi z více krajů republiky. I takoví, které jsem neviděl celý rok, ba třeba i několik let. Nebo dosud nikdy. Mezi ty patří i Lucinka.

Vsuvka pro ty, kteří znají můj vztah k jedenáctileté Katce. Ano, tím, co jsem prováděl tento víkend s Lucinkou, jsem byl Katce jasně nevěrný. Ale když ona se ke mně poslední dobou chová tak odmítavě. Tak se nemůžete divit, že se nechávám unést krásou cizí mladší holčičky.

Lucinka s rodiči přijela z daleka. No, ono do Vyššího Brodu je to daleko odkudkoli. Důležité je, že většinu několikahodinové cesty autem prospala. Takže v pátek večer v kempu vystoupilo dítě krásně vyspinkané – na rozdíl od svých rodičů. Také přijeli, v druhém autě, dva její vlastní strejdové. A spousta cizích „strejdů“ a „tet“ patřících do party a spolu s nimi si sedla do hospody. Jedli, pili, hráli karty a dělali ptákoviny, jaké se Lucince líbily.

Lucinka je sedmiletá, velmi světlá blondýnka. Ve vodácké hospodě by krásou zářilo i daleko méně krásné dítě. Ale mnoho kamarádů si Lucinky nevšímalo. Jen jedna dosti opilá svobodná dívka mezi 25 a 30 lety se o ni jakoby starala. Rodiče po ní občas koukli a nechali ji být. Když to šlo, přisedl jsem vedle Lucky a sem tam s ní prohodil slovo. Pak jeden kamarád, co zrovna prohrál karty, dělal za trest opičáka. Lucka měla od rodičů půjčený malý foťák. Chtěla mít opičáka z blízka, jenže ten, jak se houpal v trámoví hospodského přístřešku, zhoupl se nohama tak daleko, až kopl Lucce do aparátu a ten ji uhodil do čela. To už jsem Lucku držel v náručí a couval s ní dál, jinak by ji snad byl kopl do čela. Nic zlého se nestalo a kontakt byl navázán.

Jak jsem výše uvedl, Lucinku jsem doposud neznal. Její rodiče jen velmi zběžně z minulého roku. Její strejdy asi vůbec. Ale to nevadí, v naší partě se rychle a dobře všichni poznáme. Takže není známkou zanedbání péče, když Lucinka seděla mezi cizí tetou a cizím strejdou a nikoli mezi svými rodiči.

Čas běžel. Asi v jedenáct se zvedla Lucčina maminka. Zeptala se Lucky, zda jde spát. Pochopitelně dostala zápornou odpověď, ale protože dítě bylo evidentně čilé, nechala ho matička mezi námi. Nakázala otci, ať oba s dcerou brzy přijdou spát a odebrala se do chatky. Opilá teta se někam odpotácela a už se nevrátila. I někteří další kamarádi, jen lehce opilí, odešli spát. Lucinka mírně osiřela, nastala vhodná příležitost pro mě.

Občas ukazuji dětem ptáky. To není žádná sprosťárna. Ve škole učím přírodopis. Profesionální deformace mi velí vzdělávat děti i na mimoškolních akcích. Ale co z přírody ukazovat takhle kolem půlnoci? Moderní technologie pomůžou. Tak jsem na mobilu přes internet našel svou galerii fotografií živočichů, začal si ji prohlížet a pak nenápadně ukázal pár fotek Lucce. Ta se chytla, protože jinak už se nudila. Okolo zbylo jen pár kamarádů s kytarou, s písničkami, které neznala. (Některé písničky byly čistě pro dospělé.)

Takže jsem Lucince, sedící na druhé lavici přes roh stolu, ukazoval ptáky (a jinou zvířenu) a povídal jí, kde jsem kterého viděl, jak žije a tak. A že jí některé zítra ukážu ve skutečnosti. Lucku to bavilo. Pak tam byla fotografie naší školní krajty. I pověděl jsem něco o ní Lucce. Jak si s ní děti hrají. Také to, že váží deset kilogramů. „A kolik vážíš ty?“ ptal jsem se Lucinky. Ale ona nevěděla. „To bude tak pětadvacet kilo – můžu si tě potěžkat?“ Lucinka souhlasila. Tak jsem ji vzal do náruče, potěžkal ji, sedl jsem si zpátky na lavici a Lucku si tak automaticky posadil na klín. Neprotestovala. Dál jsme spolu prohlíželi fotografie.

Po půlnoci přišel Lucčin tatínek. Nebyl moc opilý, ale ani moc starostlivý. Nesplnil přání manželky, aby vzal dceru brzo spát. Když se přesvědčil, že Lucka spát nechce, řešil to technicky. „Přijď brzo. Nezapomeň, chata číslo sedm. Támhle. Tady máš můj mobil. Kdyby něco, volej na číslo maminky.“ Tím mě trochu naštval. Mohl mne požádat, abych se o ni postaral, abych ji přivedl. Vložil se do toho jeden z pokrevních strýčků: „Manželka ti nabije, když nepřivedeš holku spát.“ – „Ale ta sama spí. Holka se neztratí.“

Neztratila. Seděla spokojeně na mém klíně i po odchodu otce, i po odchodu strýce. Ten nad námi chvíli zkoumavě postával, ale asi se přesvědčil o mé neškodnosti a bez dalších poznámek odešel. Nevím, jak dlouho by Lucinka vydržela vzhůru, kdyby byl nezazvonil mobil. Její mobil. Tedy mobil jejího tatínka. Volal snad nějaký kolega z práce. Tak jsme se sebrali a utíkali do chatky číslo sedm. Lucinka vklouzla dovnitř, předala mobil a byla lapena. Zavřel jsem dveře, ještě chvíli na ně mlsně koukal a odešel do svého stanu.

Však zítra je taky den.

Prosím čtenáře, kteří budou chtít diskutovat k čemukoliv, co je v příbězích zaujme, aby tak činili v tomto vláknu: Diskuse k Neptunově lásce.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 358
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1196 x
Oceněn: 1082 x

Neptunovské příběhy současné - na Vltavě

Příspěvekod Neptun » 19.6.2016 20:37:09

Pokračování příhod se sedmiletou Lucinkou při sjíždění Vltavy.

Jak mě Lucinka nabízela kamarádce

Sobotní ráno ve Vyšáku je dlouhé. Parta se musí probrat z opice, nasnídat, sbalit stany a vůbec všechno do aut, nezbytné věci do sudů, vyfasovat rafty, pádla a vesty. Pak řidiči nasednou do aut a odvezou naložená auta do kempu u Fíka. Pak se vrátí jedním autem a může se vyplout. To je asi v jedenáct hodin. Děti se musejí jen nasnídat, ostatní činnosti se jich netýkají. Já mám své hotovo brzo, anžto věci mi veze kapitán Láďa ve své Octavii. Takže se můžu věnovat Lucince (7), kterou jsem sbalil včera o půlnoci. Ovšem také Haničce (5) a Vítkovi (4).

Zkusil jsem to zase s přírodovědnou osvětou. Nabídl jsem Lucince, že jí ukážu ptáky. (Milovníci dvojsmyslů to nebudou rozmazávat. Šlo o konipase nad řekou.) Mávli jsme na Lucčinu maminku a vydali se k řece. Vzali jsme se za ruce. Hanička byla zvědavá, kam jdeme. Přidala se k nám. Mávli jsme také na její maminku a šli dál. Já vlevo, za ruku jsem si vedl Lucinku, a té se vpravo držela Hanička. "Nechceš se taky držet strejdy?", zeptala se jí Lucinka. Ale Haničce to bylo nějak jedno. Nebo se ještě trochu styděla. Ale při pozorování konipasů pookřála. Když jsme šli od řeky k čekajícím rafťákům, vzal jsem sám Haničku za ruku a vypadala spokojeně.

Holky se vrhly na své maminky, ale moc vřelého zájmu se jim nedostalo. Vrhly se tedy i s Vítkem na tetu, co jsem o ní v minulém vyprávění psal, že byla večer dost opilá. Teta byla potěšena a s dětmi se snažila si hrát. Ale dlouho jí to nevydrželo, protože si hladinu krve v alkoholu udržovala stále nízkou. Takže jsem si s dětmi začal hrát na honěnou. (Pro notorické dvojsmyslníky - na babu!) Fyzicky jsem dětem stačil asi 20 minut, ale ty potvůrky jsou vám k neutahání. Takže jsem honičku odpískal a sedl si na sud, abych si odpočinul.

Lucinka obešla dospěláky, zjistila, že si s ní nikdo jiný (střízlivý) hrát nebude. Vrátila se ke mně, nejdřív se přitulila ze strany a pak si mi sedla na klín. Zády ke mně, s nohama mírně roztaženýma, svěšenýma vedle mých kolen. Objal jsem ji kolem pasu, chvíli jsme seděli mlčky. Zprava přišla Hanička. Lucinka si okamžitě přesedla na mé levé stehno a nabídla Haničce: "Chceš si taky sednout?" Chtěla. Nijak moc nadšeně, ale sedla si mi na pravé stehno. A tak jsem tam před zraky všech kamarádů a maminek obou dívek seděl se dvěma mladými blondýnkami na klíně, objímal je a byl jsem za hodného strýčka a v sedmém nebi.

Prosím čtenáře, kteří budou chtít diskutovat k čemukoliv, co je v příbězích zaujme, aby tak činili v tomto vláknu: Diskuse k Neptunově lásce.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 358
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1196 x
Oceněn: 1082 x

Neptunovské příběhy současné - na Vltavě

Příspěvekod Neptun » 21.6.2016 20:24:40

Pokračování příhod se sedmiletou Lucinkou při sjíždění Vltavy.

Jak byla Lucinka vlhká

Konečně jsme vyjeli z Vyšáku. Podjeli jsme pár mostů, rafty se různě předjížděly, srážely a rozjížděly. Chvílemi jsme se s Lucinkou viděli a mávali na sebe, chvílemi se mi jejich raft ztrácel z očí. Byli jsme rychlejší. Na jezu Herbertov nás to pěkně ocákalo. Vody bylo moc. Nechali jsme za sebou kemp u Tří Veverek a zastavili na začátku Rožmberku "Na terase".

Pochutnával jsem si na palačince a vychutnával si společnost dvou sedmnáctek. Jedna seděla naproti mně, tulila se ke svému kapitánovi, druhá seděla napravo ode mne, k tulení nikoho neměla. A o tulení se mnou neměla zájem ze dvou důvodů. Určitě proto, že jsem starý chlap a také proto, že napravo od ní seděla její matka. Nicméně výhled vpřed i napravo byl krásný.

Jak si tak pochutnávám a kochám se, zleva se na mne přilepilo něco mokrého a studeného. Lucinka! Také je to na jezu řádně zalilo. Od pasu nahoru měla mokrou záchranou vestu a tu když si sundala, měla suché tričko. Ale od pasu dolů měla vlhké legíny. Studená kolena. Ohlédl jsem se, spatřil její rodiče ve frontě na pivo a jídlo. Zamítl jsem myšlenku svléknout ji z toho mokrého a místo toho jsem si ji vzal na klín. Ach, ta studila!

Vlhkost z jejích legín na jejím zadečku se mi vpíjela do mých doposud suchých kraťasů. Kdybych teď vstal, budu vypadat, jako že jsem se počůral. Záda měla suchá, hřála mne na břiše. Studená kolena jsem jí začal intenzivně hladit oběma rukama. Pod stolem, nebylo to nápadné a pobuřující. Když měla kolínka zahřátá, hladil jsem jí stehna v legínách. Úplně jsem jí je svými horkými dlaněmi žehlil. Akorát, že tohle už bylo vidět. Jenže to nikdo neřešil. Přece zahřívám prokřehlé dítě.

Vlhkosti ubývalo, Lucinka byla u mne spokojená, ještě spokojenější pak, když jí maminka donesla párek. Nerada se zvedala, když její tatínek zavelel k odjezdu. Na mne už také čekal náš kapitán. Nijak nekomentoval, že zdržuji, natož JAK zdržuji. Kraťasy jsem měl rozplizle vlhké, ale to měl po sjezdu jezu kdekdo z nás. Zato Lucinka byla skoro suchá. Zadeček i stehýnka jsem jí pěkně vysušil a ohřál. Jen v rozkroku byla vlhká. Pardon, v rozkroku měla vlhké legíny. Tam jsem ji nehladil...

Prosím čtenáře, kteří budou chtít diskutovat k čemukoliv, co je v příbězích zaujme, aby tak činili v tomto vláknu: Diskuse k Neptunově lásce.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 358
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1196 x
Oceněn: 1082 x

Drobnosti od hranice Neptunovy říše

Příspěvekod Neptun » 18.8.2016 23:55:02

V létě jezdí mnozí lidé trávit prázdniny (ti starší, co nemají to štěstí být učiteli, tedy dovolenou) k moři. To je má říše. Já tam hlídkuji na hranicích a kochám se. Tedy popravdě, byl jsem také s rodinou na dovolené. Zároveň jsem si říkal, že si udělám pedovolenou. Obojí mi úplně nevyšlo. Trochu jsem při té dovolené přes počítač pracoval. A trochu jsem koukal po holčičkách. Fotil. Ale nebalil. Takže zážitků pro fórum je poskrovnu.

Kráčím takhle po schodech od pláže k apartmánům, proti mně dolů jde maminka s asi desetiletou holkou. Češky pochopitelně. Vyprávím tu o pobytu u moře, co je takhle v létě převážně české. Maminka šla vpravo, holka uprostřed, držela se maminky za ruku. Já vpravo ve svém směru. V šortkách, pod nimi nic. Schodiště bylo úzké, stěží se dalo vyhnout. Očekával jsem, že se o sebe s holkou otřeme. Dva kroky předtím, než bychom se minuli, mě holka pozdravila a dívala se při tom na mě. Nikoli pod nohy, jak by bylo vhodné na takovém strmém schodišti. Zakopla. Začala padat dopředu. Pravou rukou se držela maminky. Levá volná ruka instinktivně máchla vzduchem dopředu, aby se něčeho zachytila. Vyšlo to přesně. Přesně mi sáhla na penis. Pád byl zažehnán. Byly to jen desetiny sekundy, ale mne to potěšilo. Ona jistě také musela poznat, na co to sáhla. Ale šla dál s maminkou, já kráčel dál vzhůru, až po pár krocích jsem se otočil a smutně se za ní díval.

Jedna skála byla nahoře betonem a kamením upravená tak, aby tam byla rovná plošina. Plošina byla oplocena běžným plotovým pletivem o výšce asi 120 cm. Asi to byla soukromá vyhlídka, někdo tam měl stolek a křesílka. Okolo plotu byl ještě skoro metr rovné plochy, kam chodili lidé z pláže. Někteří jen tak postát a okounět, někteří aby si skočili z výšky 5 m do moře. Další zábava, kterou skalka skýtala, bylo lezení po ní nahoru. Na velké skále potřebujete jištění lanem, na malé skalce na suchu něco jako matraci. Ale na skalce nad mořem nic. Když při lezení selžete a spadnete, spadnete do vody. Nespadl jsem.
Když jsem byl skoro nahoře, slyším hlásek: "Will you help me, please?" Kouknu, za hranou vidím půl obličeje holky, co se nakláněla přes plot a přes hranu plošiny mě uviděla. Ujistil jsem děvče, že jsem hned u ní, ale chvíli to trvalo. Pak jsem stál nahoře, na kraji plošiny, přede mnou za plotem plochá vytáhlá jedenáctka. Vysvětlila mi plynnou angličtinou - ale přízvuk svědčil o kontinentálním původu krásky - že se nějak dostala do toho vnitřního prostoru za plot, to jsem nepochopil jak a proč, ale byl v tom nějaký pes. A teď že je tam zavřená jak v kleci a nemůže ven. No jo, křesílka, která by mohla pomoci, tam už nebyla.
Podala mi ruku, já ji podržel, zkoušela přehodit nohu přes plot, ale holka, co má sotva metr šedesát, nemůže překročit plot vysoký metr dvacet. Ne, aniž by si stehna a rozkrok poranila o pletivo. Řekl jsem jí, ať stojí, naklonil jsem se přes plot, popadl ji pravou rukou za zadeček, levou rukou ji chytil pod pravou paží a hodil jsem si ji přes rameno, jako malý mysliveček flintu. Nadzdvihla a skrčila nohy, dostala se jimi před plot ke mně. Opatrně jsem ji postavil - přece jen jsme balancovali půl metru od pětimetrového srázu. Poděkovala mi, usmála se, slezla ze skalky schůdnější cestou. Asi už se hodně zdržela, protože se dole hned vrhla do vln a usilovně plavala kolem skalky kamsi na menší plážičku, kde asi měla rodinu. Plavat uměla dobře. Ještě koukla nahoru, znovu poděkovala, já jsem jí zamával a ... už jsem ji nikdy neviděl. Jo, měla jednodílné modré plavky, dlouhé hnědé vlasy. Kdybyste ji někde potkali...

Prosím čtenáře, kteří budou chtít diskutovat k čemukoliv, co je v příbězích zaujme, aby tak činili v tomto vláknu: Diskuse k Neptunovým láskám.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 358
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1196 x
Oceněn: 1082 x

Neptunova dcera

Příspěvekod Neptun » 29.11.2016 16:06:47

Dceři je sedmnáct let. Puberta s ní nemlátila až tak moc, jak jsme se s manželkou obávali, a lepší se to. Dá se s ní o lecčem mluvit. Ale pochopitelně má před rodiči i svá tajemství. A v neděli večer se stalo něco, co by šlo nazvat

.+postylka+ Jak se dcera neúspěšně pokusila dostat svého milého do postele +postylka+


Dcera má kluka. Nebyl nám představen, ani v nepřítomnosti oficiálně označen za nápadníka, ale víme o něm. Chodí s ním asi od začátku školního roku. Chodí s ním už třetí rok do třídy na gymnáziu. A chodí s ním někdy pozdě domů. Před prázdninami, když se dcera vracela z nějaké akce pozdě večer, domluvila se se mnou, zavolala nebo mi poslala SMSku a já pro ni ke kulturnímu stánku nebo k autobusu přišel nebo přijel. Teď už to nechce. Na otázku, jestli si myslí, že už je tak velká a silná, že by se ubránila, odpověděla, že má doprovod. Ale i s doprovodem bývá doma včas - do deseti.

No, takže v neděli kolem jedenácté si takhle sedím v obývacím pokoji u počítače, zatímco manželka byla už od deseti v posteli, když v tom slyším v předsíni šramocení. Naše kočka to nebyla, ta mi ležela na klíně. Alespoň kočka. A v tom se otevřely dveře od ložnice. A v předsíni se srazily manželka v pyžamu a dcera v bundě. Manželka se udiveně ptala, kam dcera jde. Dcera zaraženě mlčela, jsouc červená až za ušima. Nechal jsem je, ať si to spolu vyřídí v klidu. Kdyby to nebylo v klidu, zasáhl bych. Bylo to v klidu. Dcera zaražena mlčela na všechny manželčiny otázky, načež si svlékla bundu a odešla do svého pokoje. Manželka si nejprve zašla na záchod, načež vešla do dětské pokoje to dořešit. Pak manželka odešla k sobě, dcera vylezla z pokoje, přišla do obýváku za mnou a sedla si na křeslo vedle. A zaraženě mlčela. Když si to sesumírovala, vysvětlila mi svou noční misi, ač jsem se na nic neptal, následovně.

Šlo o jejího milého. Protože to z dcery lezlo pomalu, chtěl jsem jí ve vyprávění pomoci a zeptal jsem se, zdali tedy on měl zrovna teď mimořádně na ní čas. Ne, prý naopak. Její milý je workoholik. Přes den chodí do školy, večer prodává hamburgery v Mekáči. No a dlouho do noci se pak učí. Dcera vidí, jak je pak ve škole nemožný, ospalý, přepadlý, uštvaný. Ona i kdekdo další mu říkají, že by se měl šetřit. Marně. A tak v neděli večer, po delším telefonickém rozhovoru - před šramocením v předsíni jsem slyšel nějaké mluvení z kuchyně - se rozhodla jít intervenovat jaksi pod balkón milého. Že dokud nepůjde on spát, ona tam dole bude stát. Jenže manželka a její malá tělesná potřeba jí to překazily. Takže dcera tohoto večera milého do postele včas nedostala.

Jestli dcera svého milého dostala do postele jindy a za jiným účelem mi není známo, domnívám se ale, že zatím ne. Nicméně vzniklý jazykový dvojsmysl mi nedal klidu a musel jsem se o příběh podělit.

Prosím čtenáře, kteří budou chtít diskutovat k čemukoliv, co je v příbězích zaujme, aby tak činili v tomto vláknu: Diskuse k Neptunovým láskám.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 358
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1196 x
Oceněn: 1082 x

Neptun s Katkou v lese

Příspěvekod Neptun » 24.2.2017 14:33:44

Jak tak koukám na vlákno o svých láskách, vidím, že jsem od příběhů, co jsem prožil s Katkou, odběhl k různým vedlejším tématům, a naše společné zážitky zůstaly nedopovězené. Takže nyní po 14 měsících vám konečně napíšu, jak to bylo tenkrát v lese, když jsme se s Katkou drželi za ruce s propletenými prsty.

Shrnutí: Katce tenkrát bylo deset, na svůj věk již byla dost vyspělá. Známe se obě rodiny, její rodiče nám nechávají občas jejich dvě dcery hlídat (druhá Stáňa tenkrát měla 7 let). Tak jsme si za pár let s Katkou vybudovali krásný vztah. No a v rámci hlídání (tenkrát jen Katky) jsme měli naplánovaný výlet na zámek.

Teda ne přímo na zámek, v zimě mají zavřeno. No a ne úplně naplánovaný, ale když předpovídali pěkné počasí, tak jsme se chystali. Ale v sobotu ráno mé vlastní dcery prohlásily, že je bolí v krku a lechtá v nose. Já jsem trval na tom, že půjdu stejně někam ven, a nabídl se, že vezmu s sebou Katku, aby tam nebyla s těmi bacily. Manželka zůstala s dcerami. Tak jsme se octli s Katkou sami na lesní cestě, držíce se za ruku, s propletenými prsty...
Trochu jsme chodili po cestičkách zámeckého parku, ale tam jsme i přes pokročilou roční dobu a chladné počasí potkávali jiné lidi. Aniž bychom si cokoli domluvili, zamířili jsme do přilehlého méně frekventovaného lesa. Jednak tam nebyly lavičky, jednak bylo na sezení chladno, tak jsme pořád chodili. A drželi se za ruku. I zkusil jsem ji tedy chytit za ruku s propletenými prsty a setkal se s milým přijetím. Držela mě pevně a usmívala se na mě.
Když prohlásila, že ji bolí nohy a abych ji prý poponesl, nepřemýšlel jsem nad mírou její únavy a oprávněností požadavku, ale hodil si ji na ramena a nosil ji. No tedy hodil. Tenkrát měla už přes 40 kilogramů (Katka promine, u dámy je to netaktní, mluvit o hmotnosti, ale zde je toho třeba), tak to nebylo jen tak ji za krk vysadit. A když volala "koníčku, hyjé", abych popoběhl, tak jsem byl hnedle unaven. Pak jsem ji nesl na ramenou se směsicí bolesti z té tíhy a slasti z intenzivních dotyků. Její stehna mi hřála tváře a já je držel a hladil. Až jsem téměř padl vysílením. Nenechala mne ležet ve vlhkém listí. Popadla mě za ruku a rozeběhli jsme se, poskakujíce dvakrát po jedné, dvakrát po druhé noze... Pak chtěla, abych ji nesl alespoň v náručí. No já chtěl, ale dlouho jsem to nevydržel. Katčina matka Katka jí často domlouvá, že co prý chudák strýček - ale strýček je radostí bez sebe, když ji může nosit v náručí.

Nyní malá nepodstatná odbočka. Katku vozím zcela legálně na předním sedadle auta, neděláme nic zakázaného, jak se někteří obávali. Plyšáček se totiž tenkrát, když jsem to poprvé vyprávěl, vyjádřil ve smyslu, že když vozím malou holku na předním sedadle, zvykám ji na to, že spolu děláme něco zakázaného a pak ji snadno přesvědčím, abychom dělali i něco jiného zakázaného...
Tak tedy zákon už nerozlišuje, na jakém sedadle dítě sedí, ale stanovuje obecné podmínky pro přepravu. Rozhodující je výška a váha dítěte. Zákon pouze rozlišuje, jestli stačí bezpečnostní pás, nebo je nutné použít dětskou autosedačku. V autosedačce musí být každé dítě, které váží do 36 kilogramů včetně a měří do 150 centimetrů včetně. Pokud dítě přesáhne některý z parametrů, nemusí sedět v dětské autosedačce. Ačkoli Katka tenkrát ještě nedosahovala stanovené výšky, požadovanou hmotnost splňovala hravě.

Nakonec jsme přišli na parkoviště u zámku, nasedli do auta - Katka vedle mne - a já jsem jí řekl, že to byl dneska krásný den, ale že hlavně je krásné být s ní. A ona mě popadla kolem krku a přitáhla k sobě, či spíš zvrhla na sebe a z druhého auta vystupovala rodinka a koukala. Ta teda koukala!
Snad to vyhodnotili jako velkou náklonnost dcery k otci. To muchlání na parkovišti u zámku bylo před zapnutím pásů. V mém velkém SUV by na mne bez odpásání nedosáhla. Takže nehrozí, že by po mně začala lézt za jízdy. Ale tenkrát jsem se zapínáním pásů a odjezdem domů nepospíchal.

Prosím čtenáře, kteří budou chtít diskutovat k čemukoliv, co je v příbězích zaujme, aby tak činili v tomto vláknu: Diskuse k Neptunovým láskám.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 358
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1196 x
Oceněn: 1082 x

Dva pohledy na události Velikonoční neděle I.

Příspěvekod Neptun » 23.4.2017 18:14:51

Následuje vyprávění o holčičkách, nikoli o zázraku zmrtvýchvstání Ježíše Nazaretského a několika vzájemně se vylučujících verzích, jak to lidé zjistili, popsaných v jednotlivých evangeliích. Dvojí vyprávění o tom, co jsem vyváděl o Velikonoční neděli s holčičkami, se vzájemně nevylučují, nýbrž jsou popisem týchž událostí viděných různýma očima. Nejprve se tedy podívejme, jak by to popsal normálně orientovaný člověk, neznající osobně aktéry události:

Kázání skončilo, věřící odcházeli na nedělní oběd nebo si povídali v hloučcích, jen jeden starší muž se vydal směrem k církevní klubovně. Tam také právě skončila dětem nedělní školička a děti mířily do hlavního sálu za rodiči. Dvě z nich však nedošly. Muž popadl nejprve jednu sedmiletou holčičku v legínách do náruče, podržel ji levou rukou a pravou rukou popadl druhou, osmiletou holčičku v sukni. S námahou se zvedl s oběma dívkami v náručí a směřoval k opuštěné klubovně. Otevřel si loktem, vešel do prázdné klubovny a postavil obě holčičky před sebe na zem.

Zatímco se muž jen na chvilinku otočil, aby za sebou zavřel dveře, dívky zmizely rázem pod stolem. Stůl byl dlouhý přes celou místnost, židle ležely otočené na stole kvůli vytírání podlahy, takže celá ta konstrukce dohromady tvořila dobrou ochranu maličkých, schovávajících se pod stolem. Muž se spustil na všechny čtyři, ale na dívky na druhé straně nedosáhl. „Pojďte ke mně,“ lákal je úlisně a přitom autoritativním hlasem. Ale dívky nešly. Choulily se k sobě na zemi za stolem.

Muž provedl výpad – přední půlkou těla vlezl pod stůl a chňapal po holčičkách. Ty se snažily uprchnout ještě dál, ale na růžové střevíčky té starší z nich chlípník dosáhl. Střevíčky lehce sklouzly z nohou a staly se kořistí chlípníka. Ale co s nimi? „Pojď si pro ně,“ lákal zase sladkým hlasem osmiletou holčičku, ale tu to ani nenapadlo. Muž pověsil střevíčky na nohy otočené židle a znovu se vrhl pod stůl. Dívky po čtyřech utíkaly a šíleně ječely. Na druhé straně stolu byly celkem v bezpečí. Muž se vysoukal zpod stolu a oběhl ho. Dívky stačily pod stolem přelézt na druhou stranu, vydatně přitom ječíce.

Po dalším podlém útoku pod stolem zachytil chlípník botu mladší holčičky. Bota držela pevně, dobře zavázaná na tkaničku. A tak muž vytáhl sedmiletou holčičku zpod stolu na koberec. Obě holčičky přitom ještě více ječely. Frekvence dosahovala výšky ultrazvuku, amplituda pak síly startujícího Airbusu. Ale věřící ve vzdáleném sálu si toho nevšímali, anebo to považovali za součást dětských her.

Jak muž vlekl holčičku po koberci, vysoukalo se jí tričko a odhalilo nahé bříško a boky. Predátor se vrhl na polonahou holčičku a zakousl se jí do faldíků na boku. Holčička se zoufale pokoušela odplazit, ale predátor ji držel pevně a hryzal. V tom se statečná starší holčička vyřítila zpod stolu a vrhla se na muže. Byla z toho velká hromada – vespod malá holčička, na ní ležel zpocený chlap, na něm bojovala starší holčička. A vřískotu bylo, až hanba.

Pak všichni tři, rudí a zpocení, zanechali boje, muž obě zneužité dívky popadl do náručí a kamsi odnesl.

Prosím čtenáře, kteří budou chtít diskutovat k čemukoliv, co je v příbězích zaujme, aby tak činili v tomto vláknu: Diskuse k Neptunovým láskám.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 358
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1196 x
Oceněn: 1082 x

Dva pohledy na události Velikonoční neděle II.

Příspěvekod Neptun » 24.4.2017 20:14:13

Naší Kanceláři pro uvádění románových příběhů na pravou míru se podařilo zjistit o výše sepsaném příběhu toto:

Kázání skončilo, věřící odcházeli na nedělní oběd nebo si povídali v hloučcích, jen jeden muž středních let se vydal směrem k církevní klubovně. Tam také právě skončila dětem nedělní školička a děti mířily do hlavního sálu za rodiči. Dvě z nich však nedošly. Muž se přivítal se svou sedmiletou přítelkyní a popadl ji do náruče. Podržel ji lehce svou svalnatou levou rukou a pravou rukou popadl její kamarádku, osmiletou holčičku, která se na muže také sápala. S nepatrnou námahou se muž zvedl s oběma dívkami v náručí a směřoval k opuštěné klubovně. Otevřel si loktem, vešel do prázdné klubovny a postavil obě holčičky před sebe na zem.

Zatímco se muž jen na chvilinku otočil, aby za sebou zavřel dveře, dívky s chichotem zmizely pod stolem. Stůl byl dlouhý přes celou místnost, židle ležely otočené na stole kvůli vytírání podlahy, takže celá ta konstrukce dohromady tvořila dobrou ochranu maličkých, provokujících pod stolem hodného strýčka. Muž se spustil na všechny čtyři, ale na dívky na druhé straně nedosáhl. „Pojďte ke mně,“ lákal je hravě. Ale dívky nešly. Vysmívaly se strýčkovi na zemi za stolem.

Muž provedl výpad – přední půlkou těla vlezl pod stůl a chňapal po holčičkách. Ty se snažily uprchnout ještě dál, ale na růžové střevíčky té starší z nich muž dosáhl. Střevíčky lehce sklouzly z nohou a staly se kořistí strýčka. Ale co s nimi? „Pojď si pro ně,“ lákal zase sladkým hlasem osmiletou holčičku, ale tu to ani nenapadlo. Muž pověsil střevíčky na nohy otočené židle a znovu se vrhl pod stůl. Dívky po čtyřech utíkaly a vesele ječely. Na druhé straně stolu byly celkem v bezpečí. Muž se vysoukal zpod stolu a oběhl ho. Dívky stačily pod stolem přelézt na druhou stranu, vydatně přitom ječíce.

Po dalším šikovném útoku pod stolem zachytil strýček botu mladší holčičky. Bota držela pevně, dobře zavázaná na tkaničku. A tak muž vytáhl sedmiletou holčičku zpod stolu na koberec. Obě holčičky přitom ještě více ječely. Frekvence dosahovala výšky ultrazvuku, amplituda pak síly startujícího Boeingu. Ale věřící ve vzdáleném sálu si toho nevšímali, anebo si říkali, jak hezky si ten hodný strýček-chůva s dětmi hraje.

Jak muž táhl holčičku po koberci, vysoukalo se jí trošku tričko a odhalilo nahé bříško a boky. Muž se sklonil k mírně odhalené holčičce a zlehka ji kousl do faldíků na boku. Holčička se nedbale pokoušela odplazit, ale strýček ji držel pevně a pusinkoval ji. V tom se starší holčička vyřítila zpod stolu a vrhla se na muže. Byla z toho velká hromada – vespod malá holčička, na ní ležel strýček, tou hrou celý zpocený, na něm dováděla starší holčička. A vřískotu bylo, až uši zaléhaly.

Pak všichni tři, rudí a zpocení, zanechali blbnutí, starší holčička obula střevíčky, muž obě šťastné dívky popadl do náručí a odnesl rodičům.

Obrázek
odkaz; zdroj: kidsactivitiesblog.com

Prosím čtenáře, kteří budou chtít diskutovat k čemukoliv, co je v příbězích zaujme, aby tak činili v tomto vláknu: Diskuse k Neptunovým láskám.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 358
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1196 x
Oceněn: 1082 x

Kopřiva - přítel hebefila

Příspěvekod Neptun » 18.5.2017 21:25:49

Dostat holčičku do náruče není pro správného pedofila nic těžkého. Nemusí ji ani lákat na sladkosti. Holčičky po něm lezou samy. A nechají se nosit a houpat. (Zrovna dneska jsem tedy musel Adélu na kroužku nejprve popadnout, když lezla, kam neměla. Pak už se mi do náruče vnucovala.) Ale taková puberťačka šesťačka? Ta už je na nošení v náruči moc velká. Fyzicky i mentálně. Tak jak na ni?

Holky všeho věku zaujmete květinou. Můžete jí květinu přinést a darovat. Můžete ale také pozvat holky na procházku / výlet za vzácnými volně rostoucími květinami. Právě rozkvétají orchideje. Některé orchideje rostou na vlhké louce, kde je alespoň na kraji také trochu kopřiv.

I vzal jsem své tři kamarádky, maminku (41), Gábinu (12) a Anetu (9) na louku za městem, kde rostou orchideje. Maminka byla správně vybavena dlouhými kalhotami a šlapala směle za mnou. Obě dívky se však zasekly hned na kraji. Měly tříčtvrteční legíny. Holá lýtka. A v trávě před nimi se šklebily kopřivy. Gábina je zkoušela sešlapat, ale stejně ji do lýtka šlehly. Tak jsem ji popadl pravou rukou pod zadečkem (ona má malinký pevný zadeček) a poponesl pár kroků k první orchideji. Sešlapal jsem malinký plácek a Gábinu postavil vedle sebe.

Jestli si někdo myslí, že ten plácek má být malý proto, že jsme na louce se vzácnou flórou, tak má pravdu. Jestli si někdo myslí, že plácek má být malý proto, aby se děvče zdržovalo v těsné blízkosti muže, má také pravdu. Dříve, než jsem se stačil vrátit pro Anetku, poponesla ji maminka. No dobře, dneska se budu věnovat jen té starší. Gábina se skláněla ke květině, přičemž se samozřejmě musela dotýkat zadečkem mne. Činila to opravdu samozřejmě, bez rozpaků, ačkoli musela vědět, cítit, že se opírá o muže.

Když jsme se dost nakoukali na jednu květinu, našel jsem o kus dál lepší. Gábina čekala, že pro ni přijdu. Popadl jsem ji tentokrát normálně do náručí. Levou rukou pod koleny, pravou kolem pasu. No spíše výš - cítil jsem podprsenku pod tričkem. Gábina si položila levou ruku na mé rameno a tvářila se spokojeně. Na novém místě kopřivy tolik nebyly, ale Gábina stejně ode mne neudělala ani krok. Skláněli jsme se ke květině spolu. A pak bylo třeba se vrátit. Gábina se uvelebila v mé náruči, řkouc, že se nese jako miminko. Oponoval jsem jí, že i velké slečny se nosí. I snažila se tvářit jako velká slečna.

No a to je vše. Máte-li slečnu, kterou byste rádi popadli do náručí, ale jeden či druhý si netroufáte, zkuste ji nalákat na květiny, které rostou za kopřivami a možná ještě dál...

Obrázek
odkaz; zdroj: www.nourishingmeals.com

Prosím čtenáře, kteří budou chtít diskutovat k čemukoliv, co je v příbězích zaujme, aby tak činili v tomto vláknu: Diskuse k Neptunovým láskám.
Uživatelský avatar
Neptun
Moderátor
Příspěvky: 358
Registrován: 2.1.2016 13:35:44
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky a ženy
... ve věku od: 6
... až do věku: 40
Děkoval: 1196 x
Oceněn: 1082 x

Vzácná setkání s Indiánkou

Příspěvekod Neptun » 24.7.2017 19:01:34

Martina je velmi světlá blondýnka. "Indiánka" jí říkám, když o ní hovořím nebo si píšu s přáteli zde v říši, nikoli kvůli černým vlasům, ale kvůli indiánské čelence a oblečku, ve kterém přijela loni na mnoharodinnou dovolenou k jezeru. Znám ji od peřinky. Ale až do loňského léta jsem Martinu vídával vzácně. Už dříve jsem si jí všiml zejména pro její mimořádně světlé vlasy. A dokonce jsme si spolu hráli na maminku a tatínka. Vážně, zcela legálně! - Prostě jsme v boudě na nářadí měli domácnost a vařili jsme si z bláta a pampelišek. To jí bylo asi 5-6. Ale minulé léto, když jí bylo 10, jsem si jí všiml více. Nejenže pěkně vypadá, ale je i chytrá a rozumná. Milá, ale ne roztomilá - spíše divoká. Indiánka.

To minulé léto, v deseti, byla již trochu vyčouhlá, zatím s plochým hrudníčkem. A bez velkého studu. Když jsme vylezli z vody, stoupla si kousek stranou, rozhlédla se, jestli nekouká někdo cizí, a převlékla se z plavek do kalhotek. Čelem ke mně. Takže mi ukázala kundičku. Malou, bílou, hladkou. Celý týden, co jsme se na dovolené vídali, nebyla moc kontaktní, neiniciovala mazlení, nesedla mi na klín. Nic z toho jsem ani sám nezkoušel navodit - měl jsem tam další objekty zájmu.

Pak jsme se pár měsíců neviděli. Když Martina opět přijela do našeho města, nebyly poblíž nás jiné mé malé přítelkyně. I navodil jsem situaci, že si mi při rozhovoru sedla na klín a nechala se objímat kolem ramen. Také jsem si všiml, že jí už rostou prsíčka. Řekl jsem jí, že mám brzo cestu (služební) do jejího města na gymnázium. Byl jsem polapen. Vymámila na mně slib, že přijedu k nim domů, odvedla mě k matce a s ní jsem si návštěvu musel domluvit. Návštěva se povedla, byl jsem s Martinou několik hodin ve městě i v přírodě, pak u nich doma. Martina mne zatáhla do svého podkrovního pokojíčku, dala mi bonbóny, svůj nejoblíbenější komiks... Jen dotyků bylo velmi málo.

Teď přijela krátce na prázdniny k babičce. Už je jí jedenáct. Je štíhlá, opálená. Měla kraťasy a jakousi mikinokošili. Sedli jsme si vedle sebe, něco jsem jí ukazoval na monitoru počítače a přitom jí položil pravou ruku na levé opálené hlaďounké stehno. Nechala ji tam. Byl to moc příjemný pocit. Pak jsem ji objal kolem pasu. Pevné pružné štíhlé teplé tělíčko. Nechala tu ruku tam. Byl to velice příjemný pocit. Chvíli to trvalo, ale pak přece jen byla odvolána babičkou, že se jde domů. Chytla mne za ruku, táhla ke dveřím. Když jsem chtěl ruku pustit, vzala od kapuce mikinokošile šňůrku, co měla kolem krku, začala mi ruku přivazovat k sobě, že musím jít s nimi. Co na tom, že jsem přivázanou ruku měl na jejím hrudníčku. Vytáhl jsem ruku z volné smyčky. Prohrábla si zlaté vlasy, vzala jeden, co vypadl, obtočila a přivázala mi ho na prst. A pak už tedy přece jen s babičkou odešla. Vlas mi zůstal. Uložil jsem ho opatrně v oblíbené knize. Tenoučký zlatobílý vlas.

Prosím čtenáře, kteří budou chtít diskutovat k čemukoliv, co je v příbězích zaujme, aby tak činili v tomto vláknu: Diskuse k Neptunovým láskám.

Zpět na “ŽIVOTNÍ PŘÍBĚHY”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů