Tomáš Novák: Ve vztazích přibývá stresů

Odkazy na mediální zprávy s pedofilní tématikou (s uvedením zdroje v závorce), klíčové citace, komentáře a diskuse na dané téma, otevřené dopisy redaktorům, komunikace s širokou veřejností.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 2883
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1713 x
Oceněn: 5873 x

Tomáš Novák: Ve vztazích přibývá stresů

Příspěvekod Plyšáček » 15.8.2017 11:12:19

Psycholog: Ve vztazích přibývá stresů i křivých obvinění ze zneužití dětí (idnes.cz)



Za půl století prošlo psychologovi Tomáši Novákovi poradnou skoro 10 tisíc lidí s partnerskými problémy. „Stresy ohrožující vztahy jsou dnes nesrovnatelně větší,“ říká v rozhovoru pro iDNES.cz. I v Česku se podle něj blíží doba, kdy bude běžné mít „svého“ psychologa.

Potřebují dnes lidé poradce ve vztahu či v manželství víc než dříve?
Výrazně víc než dřív tuto pomoc vyhledávají, což je zřejmě dáno obecným povědomím a oproti dřívějšku výrazně vyšší důvěrou v to, že psycholog skutečně dokáže pomoci.

Odkdy působíte jako rodinný psycholog?
Začínal jsem v listopadu roku 1968, příští rok to bude padesát let.

Mají lidé v současnosti více problémů ve vztazích než před padesáti lety?
Osobně si myslím, že zhruba stejně, odlišná je ale citlivost na problémy.

Jak to mám chápat? Lidé se nimrají ve věcech, které se dřív běžně přecházely?
Kritičnost a snaha všechno řešit a nenechat si nic líbit je podstatně vyšší a mladí lidé jsou při řešení problémů výrazně razantnější než dřív. V roce 1936 vydal zakladatel brněnské sociologické školy Inocenc Arnošt Bláha knihu Soudobá krize rodiny. V té době se přitom v Čechách, na Moravě, Slovensku a Podkarpatské Rusi rozvádělo zhruba tolik párů jako nyní v Česku v červenci a v srpnu, kdy soudy fungují kvůli dovoleným omezeněji.

Kolik psychologů v Československu působilo, když jste začínal?
Poskrovnu. Absolvovalo nás patnáct a to jsme byli silný ročník. Tehdy také existovaly jen psychologické výchovné poradny, ne přímo manželské. Ve 30. letech byla psychologů všeho všudy desítka. Nyní se dostáváme na úroveň v západních zemích, kde je běžné svého psychologa mít.

Do kdy ho podle vás všichni budeme mít?
Říká se, že jsme asi třicet let za Spojenými státy. Předpokládám, že do čtyřiceti let.

Jaká je situace v oboru manželského poradenství? Jste schopni uspokojit poptávku? Třeba psychiatrická péče je v Česku výrazně podfinancovaná.
Jsme, pacienty čekat nenechávám. Když na pomoc spěchají, přijmu je třeba ještě daný den, pokud se přizpůsobí hodině. Třeba v dětské psychiatrii je ale skutečně situace naprosto katastrofální, čekací lhůty se pohybují v řádu měsíců, což je absurdní. A i v dospělé sekci jsou psychiatři, kteří vás objednají za více než za čtvrt roku, což je opravdu pozdě.

Jak se za uplynulých pět dekád změnily problémy, které lidé řeší ve vztazích? S čím přicházeli tehdy a co je trápí v současnosti?
Základní problémy zůstávají stejné. Žárlivost, nevěra, zásahy jiných lidí do manželství, rozdílné zájmy, vyhoření ze vztahu, neadekvátní očekávání, to je stále velmi podobné. Nyní se však objevují další velmi výrazná specifika, která se v minulosti neobjevovala.

Jaká například?
Třeba rozvod ani milenka dnes nejsou žádné sociální stigma, naopak jsou kruhy, kde je to zcela běžné - jedním z nich je například politika. Obecně je menší společenská kontrola. Dřív se lidé daleko víc obávali odsouzení a problémů. Nyní už to působí směšně, ale bylo možné jít na ROH (Revoluční odborové hnutí - masová odborová a společenská organizace v socialistickém Československu) a žádat domluvení nevěrnému partnerovi, ať už se pak odehrálo oficiálně, či „potají“.

Řeší lidé dnes ve vztazích peníze víc než dřív?
Určitě, hlavně hypotéky jsou velký problém. Když se člověku sníží plat, žena je doma s dítětem, nebo se partneři zkrátka začnou hádat, je řešení finančního závazku velký stres. Na druhou stranu zcela vymizely dříve poměrně časté konflikty dvou generací v jednom bytě.

Psychologie je hodně feminizovaný obor. Chodí i jako pacientky převážně ženy?
Ano, ale i mezi muži je jich hodně. Za dobu mé praxe se výrazně změnil zájem mužů o získání dítěte do péče po rozvodu. Dřív věděli, že je poměr dětí soudem svěřených otci jedna ku deseti, styk očekávali jednou za čtrnáct dní o víkendu a týden o prázdninách. Dnes se výrazně zvyšuje zájem o střídavou péči a myslím si, že je to často reálný zájem, nikoli gesto. Na druhou stranu podvědomě tuší, že když ženě dítě takto vezmou, způsobí jí větší než fyzickou bolest. „Potrestají ji“ a k tomu je bude okolí obdivovat jako vzorné otce.

To zní velmi tvrdě.
Na druhou stranu také přibývá křivých obvinění ze sexuálních útoků. Je to nechutné, ale kdybych se rozvedl s hysteroidní ženou, téměř bych se bál své třeba čtyřleté dítě koupat. Navíc situace v Česku koriguje tisícileté tradice římského práva, které vycházejí z presumpce neviny a toho, že vinu je nutné prokázat. Mnoho kolegyň i pracovnic OSPOD vychází z předpokladu viny a jestliže matka vyjádří podezření, k muži se chovají velmi tvrdě. Lhaní na OSPOD je navíc nepostižitelné, dotyčnou nelze žalovat pro pomluvu.

Mluvíte na základě patnácti let zkušeností v pozici soudního znalce?
Ano, skončil jsem kvůli komplikovanému šedému zákalu, číst spisy už nešlo. Jelikož jsem se setkával se špatně vypracovanými znaleckými posudky o dětech, začal jsem nabízet metodologické posouzení posudků. Pokud si například chcete nechat zpracovat revizní, musíte pro to mít argumenty, třeba důkaz, že původní obsahuje absurdní chyby. Setkal jsem se s případem, kdy tříleté dítě vyšetřili testem určeným pro mnohem starší děti. Nemáte-li vzdělání v oboru, nezaslouženě negativnímu posudku se nemáte jak bránit.

Všímáte si i dalších „genderových specifik“?
Ženy si stěžují na partnery holdující pornografii a nikdy jsem se nesetkal s tím, že by to bylo naopak (smích). Tento problém se ale objevuje obvykle jako součást celého balíku potíží, v partnerském vztahu se potíže nesčítají ale násobí, jeden problém plodí řadu dalších, je to začarovaný kruh. V minulosti se také moc nestávalo, aby ženy chodily s tím, že si je partner nechce vzít.

Změnila se oproti dřívějšku skladba klientů s ohledem na věk?
Chodí o něco více lidí ve středním věku a starších, ale možná je to dáno tím, že na svém webu působím natolik sešle, že budím důvěru. Klienti často vyhledávají psychologa, který je jim věkem blízko. Neradi se svěřují výrazně mladším lidem a muži jsou obecně kritičtější k mladším ženám. Mají pocit, že jim nemohou dostatečně porozumět, což není tak úplně pravda.

Nesplývají vám po padesáti letech případy?
Ne, protože každý je jiný. Samozřejmě, že mi některé problémy mohou připadat malicherné a z mého pohledu by se daly vyřešit studenou sprchou, ale co je možná objektivně drobnost, nemusí být drobnost i subjektivně. Někdo je na bolest velmi citlivý, jiný má naopak zvýšený práh.

Zmínil jste, že jsou lidé při řešení problémů razantnější. Musí to vždy být nutně špatné?
Nutně ne, někdy ano. Navíc mnozí lidé dají na příliš razantní rady přátel typu ‚vykašli se na ni, na každém prstu jich můžeš mít deset‘, nebo ‚sbal mu kufry, já bych takového chlapa nesnesla‘. Někdy je to řečeno v afektu, jindy po nedostatečném zvážení situace a ne zřídka se stane, že ten, kdo nabádal k rozvodu, si posléze ten volný protějšek vzal.

Dokázali dřív lidé nevěru ustát častěji?
Z hlediska stability manželství bývá jednodušší stabilizovat vztah, kdy jeden z dvojice byl opakovaně nevěrný a takzvaně v tom umí chodit, než vztah, kdy se někdo po třiceti letech zamiluje a prožívá hormonální bouři organismu. Tu si nedokáže vysvětlit. Musí si nějak racionalizovat to, že chce opustit rodinu, a tak si namluví, že manželství byl omyl a nikdo se mu přece nemůže divit, že jde za štěstím.

Ve svých knihách se věnujete i tématu stresu. Jak se liší stres prožívaný teď a před padesáti lety? A zvládáme ho hůř, nebo lépe?
Prožíváme jiné stresy. Když člověk dřív držel pusu a krok, velké stresy prožívat nemusel. Měl sociální jistoty a nemučila ho třeba i nevědomá žárlivost na někoho, kdo zbohatl. Věděl, že pojede s ROH na levný zájezd do Bulharska a když se bude hodně snažit, třeba i do Chorvatska. Dnes jsou stresy nesrovnatelně masivnější, nebezpečnější a na rodinu dopadají více katastroficky, pokud srovnávám sociálně zařazenou rodinu v minulosti a teď.

Jak tuto svoji úzkost podávají klienti?
Jedna klientka mi říkala, že člověk se dnes může považovat za dobrého vychovatele, pokud jeho děti nejsou zavřené, anebo alespoň zavřít nezaslouží. Nebezpečí je mnohem víc než dřív. Dnes můžete přijít o majetek, manžel nadělá dluhy, o kterých ani nevíte, a splácet je budete až do smrti.

Může třeba i odlišná představa o využívání technologií či závislost na jejich užívání způsobit rozvod či rozchod?
Ano, to je častý stesk žen, že se partner po práci nají a usedne k počítači, u kterého sedí do noci a dotyčné si nevšímá. V minulosti si ženy zase stěžovaly, že partner usíná s novinami v rukou, což už jsem dlouho neslyšel (smích). Stejně tak nově docela často slýchávám o sporech kvůli kouření marihuany.

Zpět na “REAKCE NA MÉDIA”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů