P. Janošová: Dívčí a chlapecká identita

Témata dětské psychologie. Populárně naučné články i odbornější pojednání od členů, výpisky z knih o dětské psychologii, pedagogice, a výchově včetně výchovy sexuální.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3074
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1821 x
Oceněn: 6471 x

P. Janošová: Dívčí a chlapecká identita

Příspěvekod Plyšáček » 11.4.2017 9:01:34

Pavlína Janošová

DÍVČÍ A CHLAPECKÁ IDENTITA


Grada 2008
Dívčí a chlapecká identita - vývoj a úskalí

Obrázek
odkaz a zdroj: www.knihypdf.sk

Problematika dívčí a chlapecké identity je jedním z nejaktuálnějších témat na hranici sociální a vývojové psychologie a psychologie osobnosti. Autorka předkládá detailní přehled o pohlavním vývoji a jeho alternativách v jednotlivých obdobích i o specifikách vývoje genderově "nestandardních" dětí. Ovlivňuje rodinná situace formování rodové identity? Co je to vlastně intersexualita? Jak moc jsme ovlivněni okolím a stereotypy, do jaké míry jsou poruchy identity dědičné?...

Z této knihy provádím selektivní výpisky pro potřeby komunity Pedonia. Reagovat můžete přímo zde. Případná diskuse bude po dokončení výpisků umístěna na závěr tohoto vlákna.
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3074
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1821 x
Oceněn: 6471 x

P. Janošová: Dívčí a chlapecká identita

Příspěvekod Plyšáček » 11.4.2017 9:40:28

Role muže a ženy v sociologické perspektivě


  • chlapci jsou vystavováni poněkud jiným socializačním vlivům než dívky
  • ačkoli se role mužů a žen v různých společnostech značně liší, v jejich tradičním pojetí jsou vždy vymezeny jako komplementární a tedy i pro sebe navzájem do značné míry nepostradatelné
  • v čisté formě se s rodovým dimorfismem setkáváme v předliterárních kulturách; významný je však i pro mnohé z dnešních strukturovanějších společností, o čemž svědčí např. čínský princip rozdělení světa na jin a jang
  • takto vymezené rodové role téměř nic nevypovídají o vnitřní identitě jejich nositelů
  • práce dříve považovaná za typicky mužskou se stala v širším měřítku neméně „vhodnou“ i pro ženu
  • společnost se začala členit a individualizovat, což vedlo k větší variabilitě také těchto rolí, které se musely změnám přizpůsobovat
  • spolu s proměnou požadavků role muže a ženy se začala pozvolna proměňovat také představa o jejich ideální podobě
  • mnohé funkce se staly nadbytečnými či bezúčelnými a naopak se v průběhu dějin k jejich obsahu přidávaly nároky nové
  • aspekt pohlaví ve vědním přístupu - tytéž problémy vnímají muži i ženy z odlišné perspektivy
  • muži většinou inklinují k jiným tématům než ženy, volí často jinou literaturu, jinak ji interpretují, jinak diskutují a mívají také jiné formy řešení
  • rodová příslušnost je jednou z našich nejhlubších determinant, je jednou z vývojově nejstarších složek celkové identity
  • v mnoha oblastech je u nás obousměrná sexistická diskriminace
  • dilema ženy, jak sjednotit roli matky a s ní související požadavky s nároky profese, důraz na výkon
  • možnost žen mít dítě, která je sama o sobě jistě biologickou výhodou, se obrací v sociální nevýhodu
  • role matky bezesporu náročnější než role otce
  • ženy jako skupina mají minimální podíl na rozhodování, tj. na moci
  • ženy jsou obecně méně vychovávány k tomu, aby se u nich vytvořily vlastnosti, které jsou pro dosažení lukrativních profesí důležité
  • postoj, v němž jsou rysy a činnosti, které jsou obecně považované za mužské, hodnoceny jako společensky důležitější
  • mnoho děvčátek a žen patrně přijímá ženské vlastnosti zcela za své, jiné je možná budou hodnotit jako ideální leč nereálné a jiné je budou vnímat jako nezajímavé a budou se identifikovat spíše s obecně vysoce hodnocenými mužskými charakteristikami
  • muži začali, alespoň na teoretické rovině, přijímat požadavky žen jako adekvátní a v zákonodárství došlo k některým změnám
  • stereotypy v sobě obsahují předsudky, které vedou ke vzniku určitých společenských tabu a k přehlížení některých jevů
  • je zřejmé, že pokud dochází k subordinaci jednoho pohlaví nad druhým, znamená to nevýhodu pro všechny
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3074
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1821 x
Oceněn: 6471 x

P. Janošová: Dívčí a chlapecká identita

Příspěvekod Plyšáček » 18.4.2017 10:25:03

Situace v současné rodině, krize mužské role


  • muži jsou výše ceněni společností a ženy rodinou
  • zvyšování počtu hodin strávených v zaměstnání, vymizelo domácí kutilství
  • děti otce většinou obdivují (je pro ně sváteční autoritou), ale často nemají příliš jasnou představu o jeho denních aktivitách
  • děti jsou mnohem více přítomny při matčiných každodenních činnostech spojených s péčí o domácnost
  • dívky se tedy učí v interakci s matkou spontánně (nápodobou a situačními instrukcemi) jednotlivým dovednostem a přijímají tak přirozenou cestou některé složky své rodové role, kdežto chlapci tuto možnost v interakci s otcem mají zřídkakdy
  • k nejasnému vzoru otců a jejich roli při výchově dětí a v domácnosti přispívá i skutečnost, že se obvykle nepodílejí na běžných činnostech intimního charakteru, jako je příprava a ukládání ke spaní, hygiena apod.
  • místo vztahu, tj. "být s otcem", musí chlapec přijmout pouze identifikaci s ním, tedy "být jako on"
  • dívka buduje svou identitu ve vztahu k osobě rodově (genderově) stejné jako ona, vztah k matce je základním aspektem vztahu k svému rodu
  • chlapec buduje svou identitu ve vztahu k osobě rodově odlišné, musí se spokojit s negativní identifikací s matkou - "nejsem jako ona"
  • samotné mužství jakožto součást identity je v naší společnosti ve srovnání s ženstvím záležitostí pravděpodobně křehčí
  • ženy se těší lepšímu zdraví a dožívají se delšího průměrného věku
  • muži bývají častěji oběťmi různých závislostí, psychopatologií a psychosomatických chorob
  • očekávání týkající se mužské role - představa o tom, že muž má být schopen ovládat své emoce, poradit si se svými problémy sám, očekávání tělesné a psychické nezdolnosti
  • s osamělostí se poněkud hůře vyrovnávají muži, pocit nepochopení a odcizení sobě samému
  • prakticky všude převládá přání mít syna než dceru, zvláště v případě prvorozeného dítěte
  • dozvuk patriarchátu, alespoň v kulturním povědomí
  • výchova chlapců se jeví v mnoha ohledech jako problematičtější
  • v současnosti mnohdy nejsou k dispozici vzory, které by posilovaly základní archetypální mužské vlastnosti a které by mohly vést ke zdůraznění potřeby lepšího uplatnění u chlapců
  • výchova chlapců je v současnosti převážně v rukou žen
  • jsme civilizací, v níž otcové opouštějí své syny a ponechávají je v lepším případě v péči matek a placených profesionálů (jsou to skoro vždy ženy), v horším případě je nechávají napospas vrstevnickým skupinám
  • hloubka feminizace školství je patrná v tom, že ani muži, kteří dětem k dispozici coby vzory jsou, často nedisponují typicky mužskými atributy a zájmy
  • navíc se obvykle jedná o vzory méně dostupné mladším dětem
  • problémové chování, v němž mají chlapci "navrch" po celé dětství a dospívání
  • vnitřní konflikt chlapců s autoritou - součást normálního socializačního vývoje chlapců
  • součástí chlapecké sounáležitosti s vrstevníky je prokazatelná míra nezávislosti na okolních požadavcích, zvlášť ztělesňuje-li autoritu žena
  • mužnost, sebeprosazování, schopnost odvážit se jít do konfliktu a unést následky "se vztyčenou hlavou"
  • mnozí čeští otcové pěstují u svých dcer maskulinní zájmy anebo jejich vzniku aspoň nebrání
  • chlapci jsou častěji v citových podnětech ochuzeni
  • chlapci se pravděpodobně přestávají dříve mazlit
  • chlapci začínají brzy selektovat pocity, jimž "si dovolí" věnovat pozornost, od těch, které začnou tabuizovat a vytěsňovat
  • otcové mívají obvykle rozpačitý postoj k manipulaci s novorozencem
  • otcové rozvíjejí děti především po stránce intelektové a projevují větší rozpaky vůči dětským citovým projevům,
    méně často se s nimi mazlí
  • zdá se, že jde spíše o vliv tradice než o menší potřebu takového kontaktu
  • tím ovšem ochuzují nejen děti a jejich vztah k sobě, ale především sami sebe a hloubku svého prožívání vztahu k dětem
  • u synů otcové více rozvíjejí samostatnost, soutěživost a fyzickou zdatnost, zatímco matky u dětí obojího pohlaví stimulují rozvoj femininních rysů, jako je vhodné chování (slušnost), citlivost, přívětivost, empatii apod.
  • citový vztah a jeho projevy mezi otcem a dcerou - jejich vztah bývá již od počátku ovlivněn společenskými imperativy souvisejícími s obecným povědomím o incestním tabu, které hluboce ovlivňuje vnitřní pohnutky otců a následné chování vůči dcerám (ale i synům)
  • konečným důsledkem bývá nezřídka obava z jejich vlastní eventuální sexuální reakce, k níž by u nich mohlo při mazlení s dětmi dojít
  • samotná eventuální reakce těla, která neznamená nic nemorálního, může otce znejišťovat natolik, že se bližších tělesných projevů k dětem raději zřekne
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3074
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1821 x
Oceněn: 6471 x

P. Janošová: Dívčí a chlapecká identita

Příspěvekod Plyšáček » 2.5.2017 9:36:01

O rozdílech mezi muži a ženami


  • existují životní období, kdy disponujeme svými rodově typickými vlastnostmi větší měrou, a období, kdy naopak některé z nich takřka či zcela zanikají
  • definice mužství a ženství se neustále přetváří
  • z historického hlediska si jsou muži a ženy dnes podobnější než v minulosti - tzv. labilizace a konfúze mužské a ženské role
  • jedná se zejména o aspekt nezávislosti, zaměstnanosti, o podobnost v sexuálním chování (iniciace vztahu), o kuřáctví a konzumaci alkoholu, unisexuální odívání a úpravu zevnějšku
  • rozdíly mezi muži a ženami jsou podstatně subtilnější než jejich podobnosti
  • rovněž etnické a subkulturní rozdíly jsou mnohem nápadnější než rozdíly mezi muži a ženami uvnitř těchto skupin
  • v našich obecných představách se objevuje tendence přiřazovat mužům a ženám polaritně opačné vlastnosti
  • existence stereotypů vede k odlišnému očekávání, a tedy i k odlišné výchově děvčátek a chlapců, jejímž důsledkem je poněkud omezený rozvoj některých dovedností
  • součinnost socializace a biologických dispozic - začíná nejpozději v okamžiku narození dítěte
  • muži a ženy se mezi sebou pravděpodobně liší spíše v oblasti zájmů, koníčků a v charakteristikách mezilidských vztahů, tedy v tom, co je výchovou dobře ovlivnitelné, než v otázce osobnostních rysů a schopností
  • dítě není pasivním příjemcem a konzumentem socializačních vlivů, ale také jejich filtrem
  • za aktivní osobnostní filtr lze považovat osobní postoje dítěte, volní vlastnosti a motivaci
  • některé vlastnosti se mohou rozvinout jen za určitých životních okolností
  • muži a ženy se obecně liší mnohem méně, než se obecně soudí
  • muži a ženy mají relativně silnou snahu (dle míry konformity) volit ta povolání, jež jsou obecně považována za typická pro jejich rod a která jim jsou zároveň prezentována jako pro ně vhodná



Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3074
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1821 x
Oceněn: 6471 x

P. Janošová: Dívčí a chlapecká identita

Příspěvekod Plyšáček » 9.5.2017 9:22:06

O stereotypech


  • stereotypy jsou apriorní (předem stanovené) představy o povahových rysech, způsobech chování a zvycích příslušníků určité skupiny, aniž by byla brána v potaz individualita jejích členů, jejich konkrétní životní situace apod.
  • základní vlastností stereotypů je, že je nevytváříme na základě osobních zkušeností, ale získáváme je tradováním, verbálním i neverbálním zprostředkováním ostatními příslušníky naší společnosti
  • stereotypy napomáhají orientaci v sociálním světě a jeho srozumitelnosti
  • jsou zřejmě prvním orientačním nástrojem, který užíváme při setkání s něčím neznámým
  • znalost stereotypu ovlivňuje chování těch, kterých se týká, a toto chování naopak působí jako potvrzení "pravdivosti" stereotypu, čímž jej upevňuje - sebenaplňující se proroctví
  • díky stereotypům lze alespoň částečně předpokládat reakce druhých a často tak předejít mnohým nedorozuměním
  • určení mužských a ženských oblastí činností a funkcí umožňovalo komplementární dělbu práce, která byla nutná pro chod celého společenství
  • jiné jednání se očekává od mužů a jiné od žen (a také od generace starší a mladší), což umožňuje plynulou interakci bez předběžných domluv mezi lidmi
  • množství předsudků, od nichž se velmi často odvíjí také intolerance k alternativám
  • stereotypy přinášejí limity příležitostí životní seberealizace
  • v méně typických situacích je důsledná realizace stereotypů nežádoucí nebo zcela dysfunkční
  • lidé mají obvykle tendenci věnovat větší pozornost informacím, které do stereotypních představ zapadají, než těm, které jsou s nimi v rozporu
  • obecně platí, že čím méně informací o konkrétním jedinci je k dispozici, tím více se ocitají ve hře typické představy
  • jsme celkově stereotypnější v představách o lidech opačného pohlaví než o příslušnících pohlaví našeho
  • rodiče se chovají méně stereotypně k dítěti téhož pohlaví než k dítěti pohlaví opačného
  • méně stereotypní jsou ve svých očekáváních matky, jejichž zkušenost s dětmi bývá intenzivnější
  • proměnlivost stereotypů z hlediska času a dějinného vývoje je celkově malá, protože jsou záležitostí tradice, která má sama o sobě unifikující a konzervační charakter
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3074
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1821 x
Oceněn: 6471 x

P. Janošová: Dívčí a chlapecká identita

Příspěvekod Plyšáček » 6.6.2017 8:59:57

Rodová stereotypie v dětství, vliv masmédií


  • stereotypy jsou pro děti vodítkem, jež jim pomáhá vytvářet konkrétnější představy o vlastní budoucnosti
  • pocit jistoty, který vyplývá z vědomí přináležitosti k jedné ze skupin
  • dětské uvažování není přibližně do konce předškolního věku schopné přijmout relativitu nějakého jevu
  • většinu informací děti tohoto věku hodnotí podle jednoduchého formálního konstruktu "buď-anebo", jakoukoliv další alternativu ještě zpravidla nejsou schopny přijmout
  • dvoudomá genderová stereotypie tedy přesně vyhovuje jejich rozumovým schopnostem
  • v průběhu dětství si osvojujeme příslušnou rodovou roli, identifikujeme se s ní a přijímáme většinu z jejího obsahu jako nediskutovatelný axiom
  • nejprve dojde k tomu, že si dítě osvojí základy role, a teprve mnohem později o ní dokáže přemýšlet
  • děti se často přizpůsobují prostředím, v nichž se pohybují
  • tendence dětí ke schematizaci, která je pro ně srozumitelnější než alternativní, a tedy složitější rozumové konstrukty
  • televize poskytuje silně stereotypní obraz o obsahu mužské a ženské role především svou filmovou tvorbou
  • namísto rozvoje vlastního tradičního kulturního potenciálu pouhá pasivní konzumace západní kultury a postupná adaptace příjemců na její hodnoty
  • masmediální vliv si obvykle málo uvědomujeme - masmédia svým předkládaným materiálem působí většinou na lidskou emocionalitu, jeho "poselství" však není podrobeno následné rozumové reflexi, takže bývá přijímáno víceméně nevědomky a nekriticky
  • nepřímé vlivy, které se zakládají na emocionálním působení, bývají většinou silnější než přímé výchovné vlivy, jimiž apelujeme především na rozumové pochopení situace a jejích následků, například domluva dítěti
  • nejvýraznější stereotypie ženské role se týká reklamních spotů
  • v televizních pořadech pro děti je stereotypie zdůrazňována silněji než v pořadech určených dospělým
  • televizní pořady určené dívkám dospívajícího věku se takřka výhradně zaměřují na vztahy ke druhému pohlaví
  • děti se identifikují s atributy, jež považují za vlastní své skupině
  • v oblasti tisku fotografie žen většinou znázorňují nejen jejich obličej, ale často celou postavu, zatímco fotografie mužů obvykle představují pouze portrét obličeje
  • preference dětí mladšího školního věku kopírují obvykle spíše aspekt jejich rodové identifikace, v dalších letech stoupá zájem o mužské hrdiny


Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3074
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1821 x
Oceněn: 6471 x

P. Janošová: Dívčí a chlapecká identita

Příspěvekod Plyšáček » 15.6.2017 9:20:40

Základní pojmy a jejich význam


  • Diamond člení lidský sexuální profil na 5 složek:
    1. genderový vzorec, který vypovídá o konkrétní podobě femininity a maskulinity jedince a jejích vnějších projevech prostřednictvím příslušné genderové role
    2. reprodukce, tj. rozmnožovací schopnost
    3. pohlavní identita, jež se týká základního prožitku příslušnosti jedince k mužům a ženám
    4. vzrušivost a fyziologické mechanismy, které se vztahují k sexuální aktivitě a k funkcím pohlavního ústrojí
    5. sexuální orientace, jejíž určení závisí na "objektu", k němuž je jedinec sexuálně přitahován

  • pohlaví - pojem pohlaví je užíván tam, kde se hovoří o biologických rozdílech mezi mužem a ženou
  • toto označení zahrnuje v podstatě všechno, co odlišuje muže a ženu na biologické úrovni
  • jedná se o rozdíly, které jsou z kulturně-společenského hlediska a jeho vývoje konstantní, které existovaly a existují ve všech minulých i současných lidských seskupeních a společnostech
  • o vlastnostech týkajících se pohlaví se někdy hovoří jako o "samčím" a "samičím"
  • pohlaví chromozomální, týkající se konkrétní varianty karyotypu
  • pohlaví gonadální, dané typem pohlavních žláz - testes (varlata) nebo vaječníky (ovaria)
  • pohlaví vnějších genitálií
  • pohlaví vnitřních genitálií (děloha, prostata, pochva ap.)
  • hormonální pohlaví, hladiny mužských a ženských hormonů
  • psychosexuální mozková centra predisponující jádrovou pohlavní identitou, jedná se o biologicky dané "nastavení" pro emocionální souhlas s přináležením k mužům a ženám
  • fenotypické pohlaví (sekundární pohlavní znaky - ňadra, typ ochlupení, rozložení tuku, kosterní rozdíly, apod.)

  • rod, gender - pojem rod (anglicky "gender")vyjadřuje rozdíly mezi muži a ženami, jejichž podstata spočívá v kulturních a sociálních vzorcích chování
  • termín gender lze přeložit také jako sociální pohlaví
  • rodové rozdíly mají v historickém a společensko-kulturním kontextu proměnlivý charakter a jejich podoba je v různých společnostech velmi rozmanitá
  • v souvislosti s rodem hovoříme o "ženském" (o ženskosti či femininitě) a o "mužském" (mužskosti, mužnosti, maskulinitě)
  • mužsko-ženská komplementarita je sociálním konstruktem
  • tento pojem je užíván pro mužskou a ženskou identitu, která vyplývá ze sebeprožívání, tvrzení a chování jedince - na rozdíl od identity stanovené na základě jeho anatomické výbavy

  • rodová role, genderová role - rodová role je souhrnem představ o tom, jací muži a ženy ve skutečnosti jsou, i popisem obecně sdílených přesvědčení o tom, jací by muži a ženy měli být
  • vnější vyjádření rodové identity - jedinec v této roli vyjadřuje to, kým se cítí být, i to, jak chce být druhými vnímán
  • normativní složka každé role s sebou nese také společenský tlak na přijetí požadavků, které z ní vyplývají

  • rodová identita, genderová identita - rodová identita je vnitřní a ryze privátní složkou lidské osobnosti
  • tvoří ji genderové atributy, které jedinec prožívá jako jemu vlastní
  • ačkoli je genderová identita součástí našeho Já, nemusí se některé její komponenty navenek nijak projevit
  • genderová role naopak často zahrnuje i vnější projevy, s nimiž se jedinec příliš neztotožňuje
  • určitá část rodové role zpravidla bývá prožívána jako nesouhlasná se sebepojetím, jako ego-dystonní
  • mnozí jedinci se ztotožňují s vlastnostmi, které podle celospolečenského pojetí odpovídají spíše profilu příslušníků opačného pohlaví
  • genderová identita je, podobně jako celková identita, potenciálně specifická, jedinečná

  • jádrová pohlavní identita - emoční souhlas s příslušností k jednomu či druhému rodu
  • nejhlubší součástí ženské a mužské identity
  • jednou z prvních sebeidentifikačních charakteristik dítěte
  • vytvářením (jádrové) pohlavní identity jedinec překračuje jednoduché kognitivní povědomí o vlastním biologickém pohlaví a psychicky se s ním identifikuje
  • Smolík řadí komponenty, jež se podílejí na celkové mužské a ženské identitě, v tomto sledu:
    1. biologické pohlaví
    2. jádrová pohlavní identita, která znamená základní vědomí jedince o příslušnosti ke skupině mužů a žen
    3. pohlavní identita v širším smyslu slova, která se týká toho, jak jedinec sám sebe prožívá a definuje jako příslušníka této skupiny (v našem pojetí se jedná o genderovou identitu)
    4. genderová role, jíž je vyjádřena psychosexuální identita v chování
  • na rozdíl od identity genderové, která je do značné míry tvárná, jádrovou pohlavní identitu v průběhu života nelze měnit
  • má blíže k pojmu "pohlaví" než k pojmu "rod"
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3074
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1821 x
Oceněn: 6471 x

P. Janošová: Dívčí a chlapecká identita

Příspěvekod Plyšáček » 13.7.2017 14:07:37

Pohlavní vývoj před narozením a jeho alternativy


  • velká rozmanitost způsobu života Homo sapiens, která souvisí s jeho chudou instinktivní výbavou - nutnost složité výchovy
  • lidský rod je díky své kulturně-společenské pestrosti a individuálním výchovným vlivům mnohem rozmanitější než ostatní živočišné druhy
  • na vznik mužské a ženské identity a jejich variant působí individuální faktory biologického rázu i velmi rozmanité vlivy sociálního prostředí
  • předpoklady vývoje jádrové pohlavní identity a příčiny její poruchy, nejvýznamnější biologické determinanty,
    chromozomální výbava a hormonální vlivy a jejich odchylky
  • jádrová pohlavní identita je z největší části výsledkem biologických determinant
  • můžeme předpokládat, že jádrová pohlavní identita i sexuální orientace jsou, tak jako sexualita, podmíněny instinktivně
  • mužská ani ženská identita nemají přímou vazbu na chromozomální pohlaví jedince ani nemusí odpovídat přítomnosti gonád, tedy varlat a ovarií
  • zřejmý je však vliv hormonální, který v průběhu prenatálního vývoje zasahuje do budoucího zaměření jádrové pohlavní identity (v některých případech patrně i do sexuální orientace)
  • podle některých teorií je sexuální orientace přímo součástí pohlavní identity

Intersexualita (hermafroditismus)
  • anatomická struktura není zcela ženská ani mužská
  • praví hermafrodité se vyznačují tím, že v jejich těle jsou přítomna jak diferencovaná ovaria s folikuly určenými pro pozdější vyzrávání vajíček, tak vyvinutá testes se seminiferními kanálky
  • nepravý hermafroditismus (pseudohermafroditismus) se naproti tomu týká těch jedinců, u nichž existují náznaky mužského i ženského pohlaví, přičemž nehraje roli, zda se jedná o vnější nebo vnitřní pohlaví
  • intersexuální jedinci tvoří přibližně jedno procento v populaci, jedinců, jejichž genitál obsahuje mužské i ženské prvky, je asi 0,018 procenta populace
  • ze sociologického pohledu narušuje existence intersexuality původní dichotomní pojetí sociálního mužsko-ženského světa
  • sociální odezva, které se dostává dítěti, jehož pohlavní orgány nezapadají do běžné "normy" děvčete či chlapce
  • jakékoli zjevné postižení dítěte se odráží také v sebepojetí rodičů, někdy se objevuje tendence hledat "vinu",
    pocit studu, rozpaky
  • sociální reakce na odlišnost dítěte ovlivňuje také jeho sebepojetí
  • v podstatě ale neexistuje žádný objektivní důvod méněcennosti nestandardně vypadajícího genitálu
  • situace poněkud složitější, pokud je narušena jeho funkčnost nebo citlivost
  • někteří jedinci se rodí s vyhraněnější dispozicí (se silnějším pudem) pro přijetí konkrétní pohlavní identity, zatímco jiní se mohou rodit s poněkud větší tvárností vůči výchově k této identitě
  • široké možnosti genderové seberealizace, atmosféra plurality umožňuje obohacování při setkávání s lidskou rozmanitostí
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3074
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1821 x
Oceněn: 6471 x

P. Janošová: Dívčí a chlapecká identita

Příspěvekod Plyšáček » 8.8.2017 9:50:10

Pohlavní vývoj v prvním roce života


  • do dalšího dějství vstupují vlivy psychosociální, které budou s většími či menšími výkyvy hrát ve vývoji jedince rozhodující roli po celé dětství
  • charakter a významnost biologických faktorů a vlivů ze sociálního prostředí, které formují sexuální vývoj, se v jeho průběhu tak prolínají, že není možno, jak dříve bývalo běžné, oddělovat vývoj somatosexuální od psychosexuálního
  • jednou z prvních otázek rodičů po narození dítěte bývá dotaz na jeho pohlaví
  • od tohoto okamžiku se o něm již nehovoří jen jako o miminku, ale jako o chlapečkovi nebo o děvčátku
  • pohlaví je první determinantou, která bude výrazně ovlivňovat sociální vlivy, jimž bude dítě v budoucnu vystaveno
  • dívky a chlapci čelí odlišnému společenskému očekávání, liší se jejich výchova a obvykle také prostředí, které jim rodiče a další blízcí vytvářejí
  • vědomí, že se jedná o chlapce či o dívku, velmi záhy ovlivňuje to, jak je dítě rodiči vnímáno
  • často v předpokládaných rozdílech přehánějí
  • některé rodiče dokáže znejistit, pokud se o jejich dítěti lidé vyjadřují v osobnostních rysech typických pro dítě opačného pohlaví
  • stereotypní vidění, pravidlo schematismu - čím méně informací a zkušeností lidé o dítěti mají, tím více u něj předpokládají existenci vlastností typických pro skupinu, do níž dítě patří (zde k danému pohlaví)
  • socializace dítěte směrem k odpovídající chlapecké či dívčí roli - dochází k ní daleko předtím, než si dítě začíná uvědomovat svou identitu
  • kruhově uzavřený proces
  • převládá přání rodičů mít syna
  • touha po dceři narůstá v případě, že je již v rodině alespoň jeden syn
  • rodiny s dcerami jsou poněkud početnější a mezi dětmi jsou menší věkové rozdíly než rodiny, kde je prvorozený syn
  • důvody této preference mohou být povahy náboženské
  • touha rodičů po potomku svého pohlaví
  • dítě je posléze většinou přijímáno rodinou kladně bez ohledu na jeho pohlaví
  • žadatelé o osvojení dítěte - většina rodičů se domnívá, že děvčátka představují nižší riziko výchovných potíží
  • děti samy se často domnívají, že rodiče mají raději dcery než syny, protože dcery bývají považovány za milejší než chlapci
  • nejen že rodiče vychovávají dítě směrem k jeho genderové roli, ale také dítě samo začíná velmi záhy určitým způsobem diferencovat mužský a ženský svět
  • prvním krokem na cestě k tvorbě rodové identity je odlišení mužů a žen
  • dvouměsíční děti dokáží rozeznat mužský a ženský hlas
  • půlroční dítě věnuje jinou pozornost mužským a ženským obličejům
  • děti od 9 měsíců dokáží zařadit ženský hlas k ženskému obličeji a rozlišit muže od žen podle délky vlasů a stylu oblečení
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3074
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1821 x
Oceněn: 6471 x

P. Janošová: Dívčí a chlapecká identita

Příspěvekod Plyšáček » 5.9.2017 8:43:22

Pohlavní vývoj v batolecím období


  • dochází k viditelnému rozvoji rozdílů v chování děvčátek a chlapečků
  • dítě je v batolecím a předškolním období velice vnímavé k pozorování a zpracovávání informací o genderových rozdílech
  • okolo prvních narozenin je již zjevné, že si většina dětí více hraje s hračkami, které jsou obecně považovány za typické pro příslušníky jejich pohlaví
  • děvčátka si častěji hrají s panenkami či plyšovými zvířátky, záliba v oblékání a krášlení
  • chlapečci tráví oproti nim více času s kostkami, jednoduchými skládačkami a autíčky
  • počátkem druhého roku se u chlapců začíná objevovat větší množství agresivních projevů a výraznější preference pohybově aktivních her, jsou průbojnější a častěji se projevují konfliktním způsobem
  • v průběhu druhého a třetího roku se hra chlapců a dívek odlišuje ještě výrazněji
  • u dívek se přízeň k dívčím hračkám vytváří pozvolněji
  • chlapci začínají také brzy projevovat větší nezávislost, začínají posléze trávit více času s vrstevníky mimo domov
  • rodiče dcerám obecně nabízejí větší podporu, jsou vůči nim empatičtější, více se jich dotýkají a mazlí se s nimi
  • v dalších letech jsou matky ke svým dcerám sdílnější než k synům
  • dívky se na rozdíl od chlapců snaží více vyvarovat přestupků v chování
  • chlapcům je věnována větší pozornost při jejich motorickém vývoji
  • dívky jsou rodiči více rozvíjeny po stránce verbální
  • rodiče začínají podporovat hru s konkrétními dívčími či chlapeckými hračkami přibližně v téže době, kdy se začíná odlišovat hra chlapců a dívek, tedy okolo jednoho roku věku
  • často se tak děje neuvědomovanými a nenápadnými náznaky
  • diferencované reakce se s věkem dětí stupňují, rodiče synů začínají projevovat souhlas či nesouhlas s hrou jejich potomka dříve než rodiče dcer
  • děti, které mají staršího sourozence opačného pohlaví, nejsou ve svých zájmech tolik genderově vyhraněné jako děti ostatní
  • roli hraje větší rozmanitost hraček, jimiž jsou obklopeny, ale také blízký vzor někoho, kdo si s nimi hraje
  • rodiče se zdráhají koupit chlapečkům dívčí hračky
  • chlapci mají poněkud užší okruh přípustných aktivit než dívky
  • otcové poměrně zamítavě reagují na synovy hry typicky dívčí (posměšnými poznámkami, odnětím hračky, mračením,...)
  • děti s poruchou pohlavní identity si vytvářejí zájmy navzdory sociálnímu tlaku, a tedy patrně v souladu se svým "netypickým" intuitivním prožíváním
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3074
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1821 x
Oceněn: 6471 x

P. Janošová: Dívčí a chlapecká identita

Příspěvekod Plyšáček » 26.9.2017 9:33:18

Počátky pohlavní identity


  • vědomí sounáležitosti s vlastním pohlavím je jednou z prvních konkrétnějších složek identity lidského jedince
  • proces rodové socializace probíhá na několika rovinách a v několika fázích
  • raná zkušenost, že se lidé nějak liší, rozdíl mezi muži a ženami
  • kategorie, podle nichž děti přiřazují muže a ženy do genderových skupin, jsou zpočátku velmi nepřesné a rigidní
  • nejvýznamnějším milníkem v genderovém vývoji dítěte je okamžik, kdy je schopno zařadit podle pohlaví sebe a druhé
  • nejprve se naučí odlišovat dospělé muže a ženy, teprve později jsou schopny určit pohlaví dětí
  • je to proto, že rozdíly mezi nedospělými chlapci a dívkami nejsou tak výrazné
  • navazuje zjištění dítěte, že i ono do jedné z těchto skupin patří
  • dvě třetiny dvouletých dětí se podle fotografie umí správně označit
  • kolem čtvrtého roku dospívají k poznání, že pohlavní příslušnost je atribut dlouhodobý
  • často se domnívají, že je záležitostí zvyku či nějakého předchozího rozhodnutí
  • mnohé děti ještě nemají dostatečné informace o podstatě pohlavních rozdílů, o rozdílech tělesných
  • dítě si posléze uvědomí, že pohlaví je nezměnitelná danost a je s ní třeba počítat i do dospělosti
  • důležitým posunem v porozumění podstatě pohlavních rozdílů je zjištění, že muži a ženy se tělesně liší
  • rozšiřuje se i povědomí dětí o dalších činnostech, prostředích a předmětech, které jsou obecně považovány za "mužské" a "ženské"
  • porozumění genderovým rolím souvisí také s rozvojem řečových dovedností
  • řeč obsahuje genderové kategorie a také odlišnou gramatiku pro obě pohlaví
  • dítě má určité ambice plnit svou genderovou roli odpovídajícím způsobem - "být správný kluk" či "správná holčička"
  • dítě není pouze pasivním příjemcem informací o rodových rozdílech, také ono samo má potřebu co nejvíce se o atributech své role dozvědět
  • pozorování blízkých vzorů, které začíná záhy napodobovat
  • tendence účastnit se stejných činností s dětmi téhož pohlaví
  • děti jsou v této době velmi citlivé především na informace a projevy příslušníků vlastního pohlaví
  • vytěsňování informací, které jsou s představami dítěte v rozporu
  • k osvojování příslušných znalostí, zálib a postojů, jež se váží ke genderu, dochází mnohem dříve,než je dítě schopno uvažovat o jejich významu a smysluplnosti
  • jakékoli pozdější nejistoty, týkající se pohlavní identity, jsou spojeny se silnými obranami a úzkostmi
  • omezení rozvoje dispozic, které jsou danou společností považovány za nevhodné pro příslušníky jeho pohlaví
  • čím dříve k socializačním tlakům dochází a čím jsou striktnější, tím méně mohou být korigovány myšlením a postoji samotného dítěte
  • stereotypní chování v jedné oblasti nijak výrazně nekoreluje se stereotypním chováním v oblastech jiných
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3074
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1821 x
Oceněn: 6471 x

P. Janošová: Dívčí a chlapecká identita

Příspěvekod Plyšáček » 17.10.2017 8:45:27

Identifikace dítěte s rodiči


  • rodiče odpovídají různě na projevy svých synů a dcer a zprostředkovávají jim také různé podněty
  • u chlapců bývá užíváno trestů a jiných negativních zpětných vazeb, vztahujících se k jejich genderově "nevhodnému" chování, zjevně častěji než u dívek
  • přehnaně maskulinní (hypermaskulinní) projevy, pod nimiž se může skrývat obava, aby nebyli přistiženi při nějaké typicky ženské činnosti
  • jinou obrannou reakcí je zdůrazňování hostility ke všemu, co je označeno za femininní
  • proces utváření pohlavní identity a přijetí genderové role provázen truchlením - přijetím jedné alternativy se musí dítě vzdát ostatních variant a výhod s nimi spojených
  • u dětí batolecího a později předškolního věku jsou to častěji otcové, kdo klade ve výchově větší důraz na genderovou roli
  • u chlapců podporují otcové především statečnost, mužnost, soutěživost, tělesnou houževnatost a sebevědomí,
    u dcer oceňují ženskost, atraktivitu, citlivost a sociální oblíbenost
  • matka má větší možnost poznat, a tedy i respektovat genderovou individualitu dítěte než otec
  • v této době se začíná měnit vztah otců a matek k synům a dcerám
  • rodiče často pociťují (většinou ne příliš uvědomovaně) vůči potomku stejného pohlaví větší výchovný závazek v oblastech, jež nějak souvisejí s genderovou rolí a s jeho budoucností
  • v pozadí stojí i fakt, že stejnopohlavní potomek se stává snadnějším "terčem" rodičovských projekcí a představ o tom, jakým by se jednou měl stát člověkem
  • syn se pro některé otce stává další možností splnění jejich vlastních neuskutečněných ambicí, jakousi novou životní šancí
  • nejen že se tedy synové identifikují s otci, ale také otcové se identifikují se svými syny
  • identifikace rodičů s dítětem přináší i četná rizika - přenos vlastních zkušeností z dětství do představ o výchově potomka
  • zdařilá socializace je charakteristická tím, že si jí socializovaný jedinec není vědom
  • děti ve svých projevech napodobují vedle obou rodičů také další blízké osoby
  • po narození symbiotický vztah k matce
  • ve vztahu k matce se s rozčarováním, že nikdy nebudou moci být stejní jako ona, potýkají chlapci - to je pro ně zdrojem citového traumatu
  • nejistota, eventuálně úzkost, která se k traumatu váže, vede k určité změně ve vztahu k matce, k určitému odstupu od ní
  • tendence chlapce odpoutat se a vymanit ze závislosti na ní může být provázena deidentifikací
  • deidentifikaci může provázet pocit ztráty i nevědomá agrese vůči matce, která jakožto identifikační vzor z hlediska orientace ve vlastní budoucnosti chlapce "selhala"
  • může nastat identifikace komplementární - v jejím pozadí hraje jistou roli tradiční představa o vzájemné komplementaritě mužské a ženské role, identifikace syna odpovídá zčásti partnerskému vzorci
  • postupný příklon chlapce k mužskému světu
  • pocit chlapecké či mužské sounáležitosti a solidarity
  • problém nastává, není-li v dosahu chlapce přiměřený mužský vzor pro identifikaci
  • chlapci, kteří nemají příležitost vyrůstat v dostatečné blízkosti dospělého muže, s nímž by se mohli identifikovat, musí možná více vystačit s rekonstrukcí mužské role na základě deidentifikace s matkou
  • děvčátka přijímají zjištění základní podobnosti s matkou a s dalšími osobami ženského pohlaví bez větších potíží a jejich identifikace s maminkou tím spíše ještě zesílí
  • identifikace dcery s matkou je vesměs kontinuální a často ústí do koaliční vazby, neprochází tak hlubokými zvraty, jako je tomu u identifikace syna
  • dcery se však vlivem jejího nekonfliktního průběhu stávají méně separované a závislejší na postojích matky
  • zatímco chlapci jsou více ztotožněni s mužskou populací na obecné úrovni, dívky déle setrvávají v intenzivnější identifikaci s vlastní konkrétní matkou
  • také děvčátka se ovšem vymezují vůči mužům a prožívají vůči nim svou komplementaritu
  • intenzivní citový vztah k otci
  • otec je pro holčičku muž, který jí může zahrát roli prvního obdivovatele a potvrdit její hodnotu ve smyslu ženskosti
  • děvčátka si často již od batolecího věku zakládají na svém vzhledu
  • tyto situace mohou rodiče, zvláště otcové, využít k podpoře jejich pozitivního sebepojetí, pokud jim projeví uznání v podobě malého komplimentu
  • určité procento otců se vůči dcerám již od raného dětství zdráhá takto projevovat
  • příčinou této skutečnosti může být malá pozornost, kterou někteří muži věnují vzhledové stránce
  • v pozadí však může být též pocit nepatřičnosti a přesvědčení, že by se takto otcové k dcerám chovat neměli
  • tyto projevy rodičů však působí pozitivně pouze pokud jsou míněny upřímně a sděleny bez předstíraných afektů
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3074
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1821 x
Oceněn: 6471 x

P. Janošová: Dívčí a chlapecká identita

Příspěvekod Plyšáček » 24.10.2017 9:04:30

Teorie vzniku pohlavní a genderové identity


Identifikační teorie
  • identifikace se stejnopohlavním rodičem v batolecím věku
  • dítě je fascinováno genitáliemi a libými pocity spojenými s masturbací
  • v batolecím období si děti začínají všímat biologických rozdílů mezi chlapci a dívkami
  • zjištěním zásadní odlišnosti mužů a žen u nich dojde k emoční krizi, která se odehrává ve vztahu k oběma rodičům
  • v rámci obrany před nejistotou si chlapec k matce vytváří silný citový vztah, který dočasně získává infantilně erotický ráz
  • kvůli svému erotickému vztahu k matce se však chlapec začíná obávat otce
  • v jeho nevědomí se objevuje představa, že by za něj mohl být otcem potrestán kastrací
  • v pozadí kastrační úzkosti je skryta fantazie, že také dívky měly dříve penis
  • chlapec vede určitý čas s otcem boj o matčinu přízeň, který je ve Freudově terminologii nazýván Oidipovým komplexem
  • vzešlý intrapsychický konflikt však nakonec vyřeší tím, že se vzdá partnerského nároku na matku a přijme jako identifikační vzor otce
  • otec přestává být rivalem a stává se vzorem
  • identifikace s otcem se projevuje také převzetím jeho hodnot a úsilím být jako on, jeho napodobováním
  • poté, co se chlapec ztotožní s otcem, je také schopen utvořit sexuální partnerství s dalším člověkem podobným jeho matce - s dívkou či ženou
  • strach mužů z nedostatečné mužskosti, který se projevuje též hostilitou k homosexualitě, homofobií
  • otec je synem vnímán také jako potenciální agresor - ztotožněním s ním se tedy chlapec stává utlačovatelem
  • mužství se pro něj stává celoživotním úsilím, které přináší nutnost neustále projevovat a dokazovat ostatním jeho nezdolnost
  • po odmítnutí mateřského vzoru začíná pro chlapce matka představovat infantilizující nebezpečí, protože by jej mohla svými láskyplnými projevy před ostatními pokořit
  • chlapec si začíná vůči svým citovým potřebám vytvářet obrany a odmítat, především před ostatními lidmi, veškeré projevy něžnosti, ať jsou poskytovány kýmkoli
  • chlapec tím, že odmítá matku, odmítá zároveň i její mateřské rysy: péči, soucit, jemnost
  • tytéž vlastnosti chlapec začne potlačovat i v sobě samém, v obavě, aby jej neusvědčily z nedostatečné mužnosti
  • s osvojením mužské identity souvisí pohrdání zapovězenými ženskými vlastnostmi, a odtud i ženami jako takovými
  • v naznačené perspektivě ostrého dvoupólového vidění bývá jakékoli ne-mužské chování považováno za ženské, pro muže tedy za potupné
  • u dívek vede zjištění anatomických odlišností k psychické krizi, k závisti mužského genitálu, penisu a k pocitu méněcennosti
  • dívka pokračuje v anaklitické identifikaci s matkou
  • také dívky tedy prožívají kastrační komplex, avšak v jiné podobě než chlapci
  • jejich vnitřní trauma bývá provázeno hněvem na matku, kterou spojují s příčinou tohoto nedostatku
  • vztah k ní je navíc komplikován zjištěním, že matka prožívá intimní vztah s otcem, tedy s někým, kdo penis má
  • tyto pocity děvčátka řeší postupným opouštěním citového, eroticky zabarveného vztahu k matce a vytvořením silného citového vztahu k otci
  • ten je podvědomě považován za někoho, kdo by dívce penis, protože jej sám má, mohl aspoň na symbolické rovině poskytnout
  • její touha vlastnit penis je postupně nahrazována touhou po dítěti
  • děvče však ví, že rození dítěte je podmíněno přijetím ženské role a toto přání se stává motivem k akceptaci jejího ženství
  • podle Freuda je identifikace chlapce s mužskou rolí silnější než identifikace dívčí s rolí ženy
  • u mnoha žen dojde k úplnému přijetí ženské identity až prostřednictvím porození potomka, pokud možno mužského pohlaví
  • Freud opominul fakt, že existuje velké procento dětí vyrůstajících s jedním rodičem, které s přijetím vlastní pohlavní role nemají žádné výraznější potíže
  • kvalita rodinného prostředí má vliv spíše na budoucí partnerské a rodičovské chování dítěte než na jeho pohlavní identitu
  • děti se velkou měrou identifikují též s rodičem opačného pohlaví a také s dalšími vzory z okolního sociálního světa, které jim připadají atraktivní
Uživatelský avatar
Plyšáček
Administrátor
Příspěvky: 3074
Registrován: 16.12.2015 20:40:20
Pohlaví: muž
Povolání: pedagog
Líbí se mi: dívky (GL)
... ve věku od: 1
... až do věku: 10
Děkoval: 1821 x
Oceněn: 6471 x

P. Janošová: Dívčí a chlapecká identita

Příspěvekod Plyšáček » 14.11.2017 9:54:02

Teorie sociálního učení
  • tato teorie vychází z předpokladu, že pohlavní identita dítěte a genderová role se vytvářejí na základě výchovných zásahů jeho rodičů a vychovatelů
  • lidé mají tendenci reagovat na stejné chování chlapců a dívek různým způsobem
  • děti jsou svým okolím odměňovány za projevy, které přináleží jejich rodovému stereotypu, a sankcionovány za chování nevhodné
  • přijímání pohlavní role probíhá prostřednictvím posilování (formou odměn a trestů), pozorování (sledování činností a reakcí druhých lidí) a napodobování
  • nejedná se pouze o působení ze strany dospělých autorit, ale také o reakce ostatních dětí, které začínají být velmi brzy na neobvyklé projevy druhých citlivé a reagují na ně odmítavě
  • kultura zprostředkovává přijatelný obraz struktur dané společnosti
  • intenzita citového vztahu mezi dítětem a dospělým hraje také svou roli
  • vliv má ovšem i chybění kýženého vzoru chování
  • tato teorie vznikla na základě behaviorismu, jsou zde opominuty interindividuální vrozené dispozice
  • děti se učí své rodové roli prostřednictvím každodenního pozorování a nápodoby vzorů před pubertou spíše neuvědomovaně
  • pokud děti nejsou v průběhu dětství podněcovány k žádoucímu chování citově významnými osobami, mají větší šanci, že se u nich rozvinou vlastnosti a zájmy, k nimž samy ze své přirozenosti inklinují

Kognitivně vývojová teorie
  • základním předpokladem této teorie je, že vývoj genderové identity prochází souběžně týmiž stadii jako vývoj kognitivní a vývoj morálního myšlení
  • jedinec je schopen reagovat na vnější stimuly (informace nebo situace) podle toho, jak jim rozumí
  • znamená to, že u daného jedince nemohou být podněty z okolí zpracovávány odpovídajícím způsobem, pokud nedosáhl jisté úrovně rozumových schopností

Teorie genderového schématu
  • genderová schémata lze definovat jako teorie či organizované znalostní struktury o mužích a ženách
  • nadřazené schéma zahrnuje všechny obecné informace, které děti potřebují, aby zařadily objekty, chování,
    vlastnosti a role k mužskému či ženskému světu
  • poznatky o rozdílech mezi muži a ženami
  • podřazené schéma doplňuje předchozí obecné představy o detailnější informace, které se týkají vlastního pohlaví
  • pravděpodobnost užití genderových schémat se zvyšuje za těchto podmínek
    • jsou-li pro jedince genderové rozdíly důležité
    • zastává-li jedinec tradiční hodnoty a představy
    • vnímá-li určitou situaci jako ohrožující
    • pokud má málo času na zpracování nových informací vztahujících se k genderu
    • mají-li závěry, ke kterým jedinec dospěje, jen malý význam pro druhé

Zpět na “D. PSYCHOLOGIE”

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů